I CANT BREATHE. || LUKE HEMMINGS [CZ]

Chapter 11

SABINE:

Beze slov jsme se oba dva rozběhli k vlakové stanici, která byla poblíž.

Byla jsem klidnějsí, protože tu bylo celkem dost lidí na to, aby jsme se ztratili v davu.

Potřebovali jsme se nějak dostat na letiště takže se Luke už hrnul k nástupišti.

''Musíme si koupit lístky.'' řekla jsem vyděšeně a i přesto, že jsem věděla, že žádný peníze u sebe nemáme.

''Jo jasně a k tomu mi vem cheeseburger. Pojď nemáme čas.'' Chytil mě za ruku a táhl do schodů.

''Došlo ti vůbec, že si nemůžeme ani koupit blbou jízdenku na vlak? Tak jak se asi dostaneme přes půl planety zpátky do New Yorku, bez jakýhokoliv dokladu a peněz?'' Vypustila jsem ze sebe když jsme čekali na vlak.

Neodpověděl mi.

Vlak už přijížděl a Luke mě pořád ignoroval.

''Luku?''

''Tak běž už.'' Znova mě chytl a nenápadně jsme se nasáčkovali do vlaku.

Usadili jsme se co nejvíc dozadu a on mezitím něco vytahoval z kapes.

''Falešnej pas.'' Řekl a položil mi tu malou knížečku na stehno.

''řidičák.''

''a občanka.''

Doskládal mi všechny falešný doklady na nohu.

Teď jsem pro změnu neodpovídala já.

''Vezmeš si to?''

Pořád jsem byla zticha a nedávalo mi to smysl.

''Kdes to vzal?'' Hrubě jsem se k němu otočila a podívala do očí. Až to všechno popadalo na zem.

''Já-''

''No ještě mi řekni, že jsi to přičaroval cestou.'' Vydechla jsem a podívala se ven z okna.

''Sabine..'' Dotkl se mých zad. Naskočila mi husí kůže.

''Tak odpovíš mi?!'' Otočila jsem se zpět k němu. Neuvědomila jsem si jak mu budu blízko.

''oni..oni.. najali mě.'' špitl.

''Cože tě?!'' Zpanikařila jsem a odstrčila jsem mu ruku.

''Jak jako najali?!'' Zaleskly se mi oči.

Cítila jsem se ponížená. On si se mnou hraje nebo co? Co to má být?! Znovu jsem nic nechápala. Jako ten den v nemocnici. Prostě nic.

''Já ti to vysvětlím.'' Sesbíral falešný doklady ze země.

''To bys teda měl.''

''Byla zrovna ta Ashova párty....''

*

*

*

''Héj čau kámo!'' Pozdravil jsem Ashe když dorazil na svou oslavu do mýho domu.

''Nazdár.'' Poplácal mě po zádech.

''No musím uznat, že si sehnal celkem hodně lidí. Dost to tu žije.'' Ohlídl se.

''To bych přece nebyl já.'' Zkontroloval jsem mobil.

Vlastně ho takhle kontroluju každý 2 minuty.

''Hele co tam furt děláš? Ozval se Ashton.

''Ale nic jenom čekám na jednu zprávu.'' Vzal jsem do ruky chlast aby vypadalo, že se nic neděje.

Popravdě mi už 2 týdny vyhrožuje jeden chlap s tím, že jestli neudělám to co bude chtít ublíží všem mým blízkým.

Jo, docela se bojím vzhledem k tomu co se stalo v mé minulosti..

Uplynula asi hodina a pořád nic. Jediné co se změnilo bylo, že se tu objevila jedna krásná bruneta, z které jsem nemohl spustit oči. Bylo na ní něco zvláštního a vypadala zraněná.

Musel jsem dojít za ní a promluvit s ní.

''Ahoj, neztratila si se?'' Usmál jsem se na ni.

- NEW YORK -
Před dvěma týdny

SABINE:

Nějaký mohutnější pán mě odnášel z bytu pryč.

Snažila jsem kopat do stran a řvát ale nepomohlo nic.. Zakrýval mi pusu, držel pevně nohy a bez ohlídnutí pořád šel a šel..

když vyšel ven absolutně se se mnou nepáral a hodil mě do kufru od černé dodávky. Prudce za mnou zabouchl dveře a já v tu ranu začala šíleně brečet.

Ležela jsem po tmě, řvala jsem, brečela jsem a nikoho to nazajímalo..

''Vstávej!'' Probudilo mě hlasité otevření dveří od kufru.

Rychle jsem se zvedla a plazila se ven.

''Půjdeš se mnou.'' Silně mě chytl za paži a škubl s ní.

Táhl mě k vrtulníku, před kterým stál ještě nějakej další chlap ale stál k nám zády.

Když jsme k němu došli konečně se otočil.

NO TO SNAD NE.

''Tak tady jí máme.-'' Natáhl ke mně injekci.

Byl to můj...

__________________________________

Budu ráda za každej koment a vote🖤