Vampire boys

★2★

Viktorie:
,, Slečno Wiig, půjdete domů si odpočinout. Ten naráz byl silný, buďme rádi, že s tím nic nemáte." řekla ošetřovatelka. Já si povzdechla a zakroutila hlavou. Seskočila jsem z lehátka a zamířila ke dveřím ,,Děkuji za stažení ruky, a nashle." ,,Nemáš zač, nashle." Vyšla jsem z ošetřovny a všimla si, že někdo sedí na lavici. Tinus zvedl hlavu a podíval se na mě. Rychle vstal a šel za mnou ,,Tak co?" ,,Sám víš, tak proč se ptáš." odbyla jsem ho ,,Cože?" ,,Když nevíš, tak se zeptej Angelicy. Teď s ní řešíš problémy, tak vyřeš i toto." řekla jsem a rozešla se k šatnám ,,Co tu plácáš?" zastavil mě ,,Myslíš, že jsem úplně blbá, když nejsem jako vy?" řekla jsem už docela naštvaně ,,Tak mi řekni, o co jde. Protože já tě vůbec nechápu." ,,O co jde?! Tak se trochu zamysli! Ajo, ty ten mozek máš zmrzlej." řekla jsem a odešla do šatny. Tam jsem si sundala triko. No, chtěla jsem. Tou rukou jsem se nemohla vyslíknout ,,Pomůžu ti." ozvalo se ve dveřích ,,To je dobrý, půjdu dom v tomto." ,,Proč jsi na mě tak hnusná?" vykřikl ,,Proč?! Jak by se ti líbilo, kdybych došla k nějakému klukovi, s kterým bydlím. Jo teď vím. Co kdybych došla k Macovi a řekla mu, že potřebuju s ním mluvit? A nejlíp osamotě?! A pak tady řeknu v tělocvičně, ať ti nic neříká! Jak by ti bylo?!" ,,Jak si myslíš, že mi bylo, když jste po sobě házeli s tím novým ty kukuče?! Taky mi to nebylo moc příjemný?!" argumentoval se ,,Jen jsem se usmála!" ,,A já s Angelicou řešil důležitou věc!" ,,A jakou?! Jestli to teda můžu vědět." ,,Viky, já,.." ,,Co ty?!" ,, Viktorie, můžu mít já vůbec tajemství?!" zařval po mě. Já úplně nadskočila a zrychleně dýchala ,,Já myslela, že vztah o tom, aby jsme si všechno říkalo. Asi jsem se spletla." sklopila jsem od něj pohled ,,Viky promiň, já nechtěl,.." přistoupil ke mně blíž a chtěl mě chytit za ruku. Já jsem tou rukou škubla ,,Nech mě napokoji." řekla jsem a odešla ze šatny. Cestu dom jsem celou probrečela ,,Jsi v pohodě?" zeptal se někdo za mnou. Já sebou škubla a podívala se za sebe. Utřela jsem si slzy z tváře ,,W-Wille, co tu děláš?" ,,Šel jsem za tebou." řekl a přistoupil ke mně blíž ,,Chci být sama." o krok jsem od něj odstoupila ,,Právě teď bys neměla být sama." zase ke mně přistoupil ,,Ne, fakt Wille, chci být sama." ,,Fajn." řekl a pokrčil rameny. Já se otočila a rozešla se k domu. Za mnou jsem slyšela kroky ,,Hele, kdo tě vlastně pustil ze školy?" otočila jsem se na něj ,,Znám takový jakoby kouzlo." usmál se ,,Ty mi nedáš pokoj, že?" ,,Ne." ,,Fajn, tak tě zvu ke mně dom." řekla jsem. On se usmál ještě víc a stoupl si vedle mě. Radostně poskakoval. Ja protočila očima a spolu jsme se vydali k domu. Těsně před schody ke vchodu se Will zastavil ,,Co je?" zeptala jsem se nechápavě ,,Nemůžu na území upírů, jestli mě tam někdo nepozve." ,,V klidu, já tě,... Počky co?!" vykřikla jsem a sešla schody ,,Slyšela jsi, nemůžu na území upírů." pokrčil rameny. Já ho chytla za zápěstí ,,Jak to o nich víš?" pošeptala jsem ,,Spíš jak to víš ty." ukázal na mě ,,Říkal jsi, že tě na to území musí někdo pozvat. Stačí, když to budu já?" přimhouřila jsem oči ,,Bydlíš tam?" ,,Jo." ,,Tak to můžeš být i ty." ,,Zvu tě k nám do domu." řekla jsem a táhla ho dovnitř. Nic nenamítal. Za sebou jsem zavřela a zamkla. Odvedla jsem ho obýváku a posadila na gauč ,,Jak to o nich víš?" zeptala jsem se znovu a založila ruce v bok ,,Jak ty?",,Já se ptala první." ,,Jde to z nich cítit. Ta krev, kterou pijí." ,,Já z nich nic necítím, a to s něma bydlím." pokrčila jsem rameny ,,Taky nejseš nějak nadpřirozená." mávl rukou ,,A ty jo? Ty si taky upír?" ,,No dovol, já a upír?" zvýšil trochu hlas ,,No promiň, ono existuje ještě něco?" ,,Jistě, čarodějové, vlkodlaci, víly, mořské panny a pak jsou tu ti upíří." protočil očima nad 'upíři' ,,Počky, to mi chceš říct, že něco takového existuje?" ,,Jo, to ti neřekli? Já myslel, že když se paktuješ s upírama, tak víš i toto." řekl a přimhouřil na mě oči ,,Ne, já vím jenom o upírech." zavrtěla jsem hlavou a posadila se vedle něj Proč mi to Tinus neřekl? ,,A ty? Jak víš, kdo jsou." zeptal se po chvilce ,,Já, já na to přišla sama. A k tomu, jsem přítelkyně Tinuse." řekla jsem a podívala se mu do očí ,,Aha, proto mi říkal, že se tě mám vyhýbat. A k tomu, mělo mi to docvaknout, smrdíš po upírech." ,,Co řekl?" podzvedla jsem obočí ,,Řekl, ať se ti vyhýbám, jinak,.. a nedořekl to. Ale zabít mě nemůže, jinak by porušil mírovou smlouvu." řekl a opřel se o opěradlo gauče. Já na něj vyvalila oči ,,Jakou smlouvu?" ,,Holka, ty nic nevíš. Máte tady něco na pití?" zeptal se a porozhlédl se po obýváku ,,Stačí voda?" ,,Jistě." řekl a já si stoupla. Došla jsem do kuchyně a napustila vodu do skleničky. Odnesla jsem ji Willovi. On mi poděkoval a napil se ,,Jakou smlouvu? Já vím jenom o Řádu." řekla jsem a prohrábla si vlasy ,,Tak to nevíš ani třetinu." řekl a položil skleničku na stůl ,,Wille?" ,,Hm?" podíval se na mě ,,Já smrdím?" uchechtla jsem se. On vyvalil oči ,,Ne to ne. Já to tak nemyslel. Voníš krásně, ale jsi trochu načichlá od těch pijavic." ,,Takže smrdím." ,,Ne, voníš jako jahoda s bílou čokoládou. A k tomu máš i rty červený jako ta nejvíc zralá jahoda." řekl a přejel palcem po mým dolným rtu. Já se začervenala a sklopila pohled. On mě vzal za bradu ,,Nestyď se. Když se červenáš, tak jsi roztomilá." řekl a usmál se. Já se také usmála. Z předsíně se ozvala rána a dupání.

Martinus:
Hledal jsem všude, opravdu všude, ale pořád jsem ho nenašel. Cestou po chodbě jsem potkal Maca ,,Brácha, našel jsi ho?" ,,Ne, není ani na záchodě ani v jídelně." ,,V tělocvičně taky není." řekl jsem zoufale ,,Chlapci, nechci vám nic říkat, ale on není v této budově." ozvalo se za mnou. Já se otočil a viděl tam Angelicu ,,Počká, co?" ,,Slyšel jsi dobře, není tady." ,,Není tu ani Viktorie." pronesl Marcus ,,Myslíš,.." ,,Ne." přerušil jsem Marcusovu myšlenku ,,Jdu se zeptat sekretářky." řekl jsem a rozběhl se po chodbě. U dveří sekretářky jsem se zastavil a zaklepal ,,Dále!" ozvalo se. Já otevřel dveře a vešel do kanceláře ,,Dobrý den, paní učitelka Siengerová mě poslala, abych se zeptal na žáky Viktorii Wiig a Williama Faira." ,,Ti dva odešli asi před hodinou." pokrčila rameny. Já na ni vykulil oči ,,Co?" zeptal jsem se potichu ,,Slyšel jsi chlapče." řekla a dál se věnovala počítači. Já se ji podíval na krk. Měla tam vybledlou lilii Ten hajzl! Použil na ni kouzlo a ještě na ni působí! Zamračil jsem se na ni. Ona se na mě podívala ,,Děje se něco?" ,,Ne, nic se neděje." řekl jsem a opustil kancelář. Před ní stál Mac s Angelicou ,,Tak co?" ,,Ten zmetek ji očaroval, aby ho pustila. Já ho zabiju!" zavrčel jsem a odešel ke skříním. Tam jsem se přezul. Vzal jsem baťoh a dal jí na záda ,,Kam jdeš?" zeptal se nechápavě Mac,,Kam asi. Půjdu po cestě a snad zachytím jejich stopu." ,,Si zahraješ na vl,.." ,,Drž hubu, Marcusi!" zařval jsem po něm a rozešel se k východu. Dobrý je, že mě kamery neuvidí, ale můj baťoch a oblečení jo. Rozběhl jsem se proti kameře a vyrval ji ze zdi a vyhodil do koše. Venku jsem se na plno rozběhl Já ho zabiju, jestli se jí dotkl. Smlouva, nesmlouva. Doběhl jsem dom a viděl, jak ji drží za bradu.

Viktorie:
Zvedl se vítr a Will zmizel. Vlasy, které jsem měla v obličeji, jsem hodila dozadu. Porozhlédla jsem se po místnosti. Byl tam Tinus, který tlačil na stěnu Willa ,,Já ti říkal, ať se od ní držíš dál! Ty hajzle!" ,,Myslíš, že tě budu poslouchat, ty ubohá pijavice." ,,Drž hubu, jinak ti jednu vrázím takovou, že se už nezvedneš." ,,Nechte toho!" vykřikla jsem a chtěla jít k nim. Ale objevilo se světlo a Tinus letěl na druhou stranu místnosti ,,Tinusi!" vykřikla jsem a rozběhla se k němu. Chytla jsem ho za tváře. On otevřel oči a ihned se postavil. Rozběhl se proti Willovy a srazil ho na zem. Chytil ho za zápěstí ,,Ale copak, když kytička nefunguje, jsi slabší než ta zasraná kytka, kterou máš na ty ruce." řekl Tinus a zaťal pěst ,,Ne, dost!" vykřikla jsem a rozběhla jsem se k nim. Žďuchla jsem Tinuse a ten spadl na zem. Will rychle vstal a Tinus taky. Z Willovy dlaně se stala zářící koule a Tinusovi oči nabírali modrou barvu a jeho špičáky se vytahovaly. Já si stoupla a mezi ně se postavila ,,To už stačí! Jste normální?!" vykřikla jsem a každýmu jsem se podívala do očí. Déle jsem se dívala na Tinuse. Jeho oči se znovu měnily na hnědý a špičáky se zatahovaly zpět ,,Mohli jste si ublížit!" vykřikla jsem a otočila se na Willa ,,O to taky šlo." odfrkl si, ale jeho dlaně se pořád neměnily ,,Wille přestaň a uklidni se." ,,Já jsem klidný." ,,Vidíš, čarodějovi se nedá věřit." ozval se Tinus. Já se na něj podívala a nahodila výraz, aby byl zticha ,,Hlavně, že upírovi jo. Viky, mu nikdy nevěř. Klidně ti bude lhát do očí, protože nemá duši." řekl Will. Já se na něj otočila ,,A ty buď taky zticha! A uklidni se!" ,,Nojo." řekl a jeho dlaně už byly normální ,,Teď to tady uklidíte a nechci slyšet žádný nadávky a zaříkadla." řekla jsem a šla ke schodišti ,,Já si jdu lehnout. A běda, jestli se tu budete rvat. Jinak si vezmu stříbrnou dýku." řekla jsem a oboum jsem se podívala do očí. Oni přikývli a já se vydala do pokoje. Tam jsem si lehla a snažila se usnout.