Malfoy.. go to hell! ❌

2. ročník

Ano opravdu byl v knihovně. Nic jsem mu radši neřekla a rychle opustila ono místo.

Už jsme si všichni balili věci na odjezd

,,Tak ahoj Harry'' řekla jsem vesele už jsem se moc těšila na rodiče ,,A tobě taky ahoj Rone'' oba mi řekli to samé a pak už jsme viděla rodiče

...

Byla jsem už na nádraží a rodiče museli nutně kvůli práci odjet. Tak jsem radši nastoupila do vlaku ani jsem neviděla Harryho nebo Rona. Našla jsem hned několik volných kupe tak jsem si do jednoho sedla a počkala až si mě kluci najdou.

když už vlak vyjel nevěděla jsem jestli se na mě nevykašlali,ale ne slyšela jsem dveře a následně jsem slyšela jak si sedli. Otočila jsem se na ně ,,Ahoj, co vás tak zdrželo?'' ,,Malfoy'' řekl znechuceně Ron. Ani mě to nepřekvapovalo.

Jeli jsme a já si tak různě s klukama.

,,Ale,ale'' proč mám pořád takový 'štěstí' na něho? ,,Hmm Malfoy?'' tak ted už jsem fakt neměla náladu. ,,Jen jsem chtěl vám říct 'ahoj', ale zřejmně ne'' cože?! Malfoy a říct ahoj? To mi nejde do hlavy ,,Fakt vtipné Malfoyi!'' Ronovi asi docházela trpělivost.

,,A hele zrzavé vlasy, obnošené věci... hmm Weasley že?'' vypadalo to že ho baví si z nás dělat srandu. ,,sklapni Malfoyi!'' odsekl Ron ,,Hele to nebylo hezký!'' z jeho chladného hlasu mě přejel mráz po zádech.

Už jsme byli v Bradavicích je to jako můj druhý domov, no ono to tak vlastně je. Měli jsme už jít spát nebo být ve společenské místnosti, ale já jsem seděla v pokoji na posteli a četla knížky. Najednou mi někdo zaklepal na okno. Byla to moc hezká sova, ale kdo by mi ted posílal poštu?

Otevřela jsem okno a vzala si dopis od sovy.

Dnes v 9 před knihovnou

No to je fakt hezké.. co když nás někdo chytí ani nevím kdo to psal.

vzala jsem si kus pergamenu a chtěla napsat až mi řekneš kdo jsi nakonec jsem to nenapsala. Chtěla jsem se nechat překvapit kdo to bude, ale pokud nás někdo chytí budu toho člověka dlouho proklínat.

Už bylo 9 a já chtěla vyjít. Musela jsem opatrně aby mě nikdo neslyšel. Už jsem byla na chodbě a ted jenom jít až ke knihovně. Viděla jsem stín jak někdo stojí před knihovnou. ,,Ahoj'' kdo jiný než Malfoy!! Chtěla jsem se otočit a jít zpátky na kolej ale on mě chytil za ruku a otočil mě zpět.

,,Prosím nech mě domluvit!'' jen jsem nuceně přikývla a čekala až něco řekne.

,,Promin, nechtěl jsem tě nazvat mudlovskou šmejdkou'' znělo to fakt přesvědčivě, ale stejně jsem tomu nemohla uvěřit ,,Ty se co??!'' fakt jsem mu nemohla věřit. Znám ho jen dva roky,ale i tak jsem zjistila že tomu člověku se věřit nedá. ,,Omlouvám'' nuceně to zopakoval. ,,A jak ti mám jako věřit že to není nějaká další tvoje sranda?!'' musela jsem mu odseknou, ale najednou už se mu fakt v očích leskla netrpělivost která mu už přetíkala. ,,Bože můj! Jednou ti řeknu mudlovsk šmejdko a hned mi nevěříš Grangerová?! Co jsem ti udělal jinýho?! Ano, moná trochu zesměšnoval, ale sakra známe se jen 2 roky!'' jeho netrpělivost už totálně přetekla. Docela i křičel jenom docela protože si to nemohl dovolit někdo by nás mohl chytit.

,,Ehh já-'' to bylo všechno protože mě přerušil ,,Nemusíš už nic říkat! Řekl jsem ti co jsem chtěl a vidím že mi furt nějak nevěříš! No co už  s tím... už půjdu na pokoj!'' a docela naštvaně odešel.

Že by se semnou chtěl přátelit?? Zkusím to. Přece jenom ted to vypadalo že jsem ho ranila.

Taková krátká kapitolka😂❤ale a nic víc jsem se nezmohla