Malfoy.. go to hell! ❌

3. ročník

Znovu jsem stála na nádraží a čekala až budu moct nastoupit do vlaku. Když se dveře vlaku otevřely chtěla jsem nastoupit a někdo na mě zavolal. Harry, rychle jsem šla za ním že si sednem spolu. Najednou se vlak zastavil. ,,Ještě tam nejsme'' divila jsem se. Všude začalo být chladno. Já si o nich četla, mozkomorové. Expecto patronum jsem ale vůbec neuměla použít. Když začal jeden mozkomor z Harryho vysávat všechno štěstí hned jak se sem dostal jsem nevěděla co mám dělat. Začala jsem panikařit. Najednou se ozvaly ty dvě zachranné slova co odehnaly mozkomory. Z toho stresu jsem se pak dostala a Harry ležel nehybně na sedačce. věděla jsem že se probudí. Tak jsem jen čekala. Po několika minutách se probral. Ptal se co se stalo jsen jsem mu odpověděla.

...

,,Ahoj Ginny!'' pozdravila jsem svou kamarádku ,,Ahoj Hermiono. Už jsi o tom slyšela??'' zeptala se mě a já vůbec nevěděla o čem mluví. ,,Ne?? Co se proboha stalo?'' trochu jsem se bála že o mě někdo třeba roznáší nějaký drby ,,Malfoy se dnes popral s Ronem!'' když to dořekla tak ve mě hrklo. ,,Kde je?! nebo kdo to začal?? Je Ron v pořádku?? Je Draco v pořádku?? Jsou oba v pořádku??'' vyklopila jsem na ní několik otázek. nevěděla jsem kterou začít. ,,Malfoy je na ošetřovně'' když to dopověděla rychle jsem vyběhla, ale ne na ošetřovnu. 

Když jsem doběhla do společenské místnosti a našla Rona šla jsem za ním a začala mu bušit do ramene ,,Rone co si myslíš jako že děláš?! Proč jsi to sakra udělal?!!'' křičela jsem na něho. Mohl Dracovi ublížit ,,Cože?? Jo jasně myslíš že nás můžeš kvůli Malfoyovi jen tak zradit?!!'' stoupl si a vyjel na mě ,,O čem to sakra mluvíš?!! Já vás nikdy nezradila!'' nevěděla jsem co to do něho vjelo ,,A to jak si se s ním bavíš!? Copak ti nedošlo že se zmojizelem se nikdy nebavíme a nikdy nebudem?! Je to náš nepřítel!!''

Do očí se mi nahrnuly slzy a já koukla na Harryho ,,Ty si myslíš to samé?!'' smutně a zároven naštvaně jsem se k němu koukla. Nic neřekl a tím mi zcela odpověděl. Naštvaně jsem za sebou zabouchla dveře od ložnice. Mohla jsem jít za Dracem, ale opravdu se mi kolem těch dvou chodit nechtělo. Začala jsem brečet. Jestli se Dracovi něco stalo! Cože?! proč brečím kvůli Dracovi? 

Další den bylo normalní vyučování. Draco tam samozdřejmě nebyl a já cítila jak na mě Harry kouká, ale já to ignorovala.

Když celé vyučování skončilo chtěla jsem jít na ošetřovnu, ale říkala jsem si jestli to není divné vždyt ani nejsme přátelé nebo aspon o tom nevím. Změnila jsem směr a šla jsem do Velk síně. Moc lidí tam nebylo protože večeře byla za 3 hodiny.

Vzala jsem si učení z tašky a chvíli se učila.

Když jsem se asi dvě hodiny učila řekla jsem si že nakonec se za Dracem půjdu jenom tak nachvilku podívat.

Když jsem došla na ošetřovnu nikde tam nebyl. ,,Kde je Draco?'' zeptala jsem se madam Pomfreyové. ,,Už odešel'' ,, Kam!?'' ,,To nevím, ale měl namířeno do knihovny'' do knihovny, rychle jsem poděkovala a vyběhla do knihovny. Procházela jsem všechny strany a kouty v knihovně nikde nebyl. Až úplně v poslední ředě jsem vyděla jeho bouřkové oči. ,,Draco!?'' nakonci to znělo jako otázka protože proč je vůbec v knihovně? ,,Granger'' jen přikývl ,,Proč jsi se pral s Ronem?!'' byla jsem trochu nepříjemná ,,Začal říkat věci o tobě divný věci a pak řikal že za vše můžu já pak se do mě pustil'' nečekala jsem že mi to vysvětlí tak stručně, ale bylo to jako kdyby mi věřil a já se na něho nemohla zlobit. 

,,Jo chápu to. Na mě je ted s Harrym naštvaný'' v jeho očí byl vidět smutek, ale rychle jsem změnila téma ,,Co tu vůbec děláš?'' snažila jsem se hlavně navázat kamarádskou konverzaci.

,,Hmm hledal jsem tě'' v jeho očích jakoby najednou nebyly žádné emoce. Měl takovou kamennou masku za kterou skrýval všechny emoce. 

,,Mě??'' nemohla jsem tomu uvěřit on mě hledal ,,No jasně myslíš že je tu jiná Grangerová Hermiona??'' a ještě k tomu mě oslovil jménem ,,Ehh ne?'' ,,Tak vidíš'' ani jsem se radši neptala proč mě hledal. ,,Draco!'' ozval se Pansyn pisklavý hlas hned jak jsme vyšli z knihovny ,,Dneska máme být přeci spolu!'' vypadala docela naštvaně. Když šli po schodech tak jsem na Draca který šel dál za Pansy zavolala ,,Chodíš s Pansy??'' tuto větu jsem ted chtěla vědět a doufala jsem v ,,Ano od dneška!'' v toto jsem fakt doufala protože jsem věděla že se do něho pak nezamiluji protože dnes v knihovně jak jsem se zahleděla do jeho očí mě přejel mráz po zádech. Jedna slza mi najednou sjela po obličeji. Rychle jsem jí setřela

Co to do mě vjelo!! říkala jsem si pro sebe

když už byla večeře nechtěla jsem tam jít ale měla jsem nesmírně velký hlad. Vešla jsem do vnitř. Na zmijozelský stůl jsem radši ani nekoukala. Pohled mi spadl na Harryho a Rona, kteří  na mě vrhali zlostný pohled, no vlastně jen Ron. Harry spíš vypadal smutně, připadalo mi jako by mu to bylo líto. Sedla jsem si k Ginny daleko od Rona. Ginny se na mě jen koukla a dál mě ignorovala jako kdybych neexistovala. Co když to Ron všem vyžvanil. Nahrnuly se mi do očí slzy a jak co nejrychleji vyběhla z Velké síně.