My little blond boy is dream or true? (cz)

Část 17

,,No tady jste!!“ přiletěli k nám hned Loui s Liamem. ,,Kde jste se zasekli..?“ vyprával se zvědavě Liam a Loui mě už stihl drtit v objetí se slovy: ,,No tebe jsem dlouho neviděl!! Naposled včera!“ ,,Zasekli jsme se po cestě..“ podrbal se Niall na zátylku a vesele se usmíval. Měla jsem stochutí Liamovi hned říct, že pan Blonďatej byl tři hodiny v koupelně, ale ta klepavka z radosti z toho, že ho vidím, mi v tom zabraňovala.

,,Jako nám už všechno podstatný řekli, takže budete muset prosit na kolenou, jestli to chcete vědět taky!“ zaslechla jsem tam od Harryho, který jak jsem viděla, se tam pošťuchoval se Zaynem. Jak malí! Držela jsem se tam všema svýma silama, abych se neusmívala od ucha k uchu, ale jenom tak normálně, přirozeně. Já jsem totiž.. ani nevim kde to jsem, v nějakým studiu s One Direction! Holky po celém světě, momentálně máte právo na to, žárlit a závidět! Já bych si taky záviděla!

Zase jsem tam byla myšlenkama někde jinde, jen jsem je pozorovala, takže mě překvapilo, když mě někdo tahal za rukáv někam pryč.

Zaklepala jsem hlavou a zjistila, že to je Loui.

,,Co je?“ koukla jsem na něj překvapeně a rozhlédla se, kde je ten můj blonďatej. Normálně mě tam nechal a už seděl s ostatníma na gaučích, okolo takového malého, konferenčního stolu.

,,Tak jestli tam chceš jenom tak stát, tak já ti bránit nebudu viď..“ chechtal se hned Loui, ale už mě dotáhl až k sedačce, na který seděl Niall a div mě do ní neshodil, takže jsem k blonďáčkovi přímo dopadla. Otočil na mě hlavu a věnoval mi úsměv, než se zase obrátil k ostatním a pokračoval v konverzaci. Než jsem se stihla rozhlédnout, už vedle mě sedělo i to střeštiprdlo. ,,Co je Loui?“ musela jsem se zasmát, když na mě koukal s úsměvem od ucha k uchu.

,,Nic, jen tě rád zase vidim..“ zazubil se tím jeho uličnickým úsměvem a mě až v tu dobu došlo, že se hovor těch ostatních nějak utišil. Otočila jsem hlavu zpátky k Niallovi a zjistla že ti zbylí tři na mě zíraj.

,,My tě tady taky rádi vidíme!“ obdařil mě Harry veselým, širokým úsměvem s ďolíčky a roztáhl ruce, jak kdyby mě chtěl obejmout na dálku.

,,To teda, už jsme se báli že Niall kecá..“ doplnil ho Zayn, kterej se tam královsky roztahoval přes půlku pohovky. Není divu, že na ní seděl sám.

Tak jo Olivie.. a ty se teď přestaň klepat a vymysli inteligentní odpověď.

,,J-já.. Já vás taky ráda vidim..!“ vykoktala jsem nakonec a jen co jsem to dořekla, jsem se chtěla plácnout do čela. Jsi nemohla vymyslet nic lepšího?!

,,Jsi v pohodě? Ještě to je dobrý?“ špitl ke mně nenápadně, starostlivě Niall, když se ostatní začali bavit o něčem mě nepochopitelném. Položil mi ruku na záda a pomalu po nich přejížděl, asi ve snaze, mě uklidnit.

,,Ještě dýchám..“ špitla jsem k němu zpátky a bylo až zázračný, jak mě síla jeho modrých očí uklidňovala.

,,Co si to tam špitáte?!“ zařval najednou Harry, který se k nám naklonil a strčil hlavu skoro až mezi ty naše! Poskočila jsem leknutím a rychle se v obranném pudu vyděšeně chytla Nialla za kus mikiny.