"Takže co chceš?" zeptala jsem se a neskrývala naštvaný ton. Mickey se podíval ven a na pár sekund se zadíval na Christophera, který se mračil naším směrem s rukama v kapsách.
"Ty víš proč jsem tady," povzdychl si a nakonec se na mě podíval. "s tebou je jednoduší mluvit než s Chrisem." s tím jsem musela souhlasit. Christopher by ho poslal hned do háje.
"Tak mluv." pobídla jsem ho.
"Chrisovi došel dopis ze školy. Upozorňovali ho na to, že ještě nepotvrdil studium na jejich škole- ty víš, co to znamená- nechce odejít, kvůli tobě." cítila jsem jak mě jeho pohled provinile propaluje. Neměla jsem ani ponětí o tom, že jim to nepotvrdil.
"Promluvím si s ním o tom, stačí?" pokrčila jsem rameny.
"Ty sama víš, že to nepomůže," pokračoval. "nechce tě tady nechat. I když ví, že pokud se ti povedu album začneš mít koncerty a budeš cestovat. Opravdu si myslíš, že tohle vám vydrží? Zamysli se Lyro- možná si teď myslíte, že jste šťastní, ale jak to bude dál?"
"To jak to bude dál nech laskavě na nás, dobře? Nenechám svoji kariéru, aby mi zkazila vztah. Kdybych si měla vybrat mezi zpěvem a Christopherem, vždycky to bude on, rozumíš?" zahleděla jsem se mu do očí, aby věděl, že svoje slova myslím vážně.
"Vážně mu chceš zničit budoucnost? Pokud nepůjde na vysokou, časem ti to vyčte-"
"Nehodlám s tebou už pokračovat v téhle konverzaci." natáhla jsem se po klice a chtěla otevřít dveře, ale ozval se zámek. Zmateně jsem se podívala na Mickeyho.
"Ještě jsem neskončil-" promluvil a jeho hlas se najednou změnil. Cítila jsem jak mi na kůži vyskočila husí kůže. "časem tě začne nenávidět."
"To není pravda-" zakroutila jsem hlavou. Najednou se ozvalo zabouchání na okýnku. Ulevilo se mi, když jsem zjistila, že je to Christopher. Podívala jsem se na Mickeyho a on s povzdechem odemkl. Dveře se prudce otevřeli a Christopher mě opatrně vytáhl z auta a schoval za sebe.
"Varuji tě, pokud si ji něco řekl-" zavrčel Christopher.
"Je to v pohodě," položila jsem mu ruku na rameno. "tvůj táta zrovna odjíždí."
"Mysli na to, co jsem řekl, Lyro." pověděl Mickey. Christopher zabouchl dveře a Mickey se rozjel pryč. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na Christophera, který se díval za odjíždějícím autem.
"Co ti říkal?" zeptal se a konečně se na mě podíval.
"Prý si neodpověděl na přijetí. Je to pravda?" nadzvedla jsem jedno obočí a on si potichu povzdychl a zajel si rukou do vlasů. "Christophere-" povzdychla jsem si. "myslela jsem, že tohle jsme vyřešili-"
"Ale co se stane, když půjdu o rok později?" zeptal se. "Můžu zůstat tady a-"
"Ne." skočila jsem mu do řeči. "Na vysokou půjdeš- a my dva to zvládneme. Pracuji na svém prvním albu.. začnou mi koncerty- tvůj táta měl v něčem pravdu.. nechci aby si mě nenáviděl za to, že si nešel na vysokou-"
"Vážně si myslíš, že bych tě nenáviděl?" vydechl překvapeně a já přikývla. Christopher si povzdychl a objal mě okolo pasu. "To se nestane- miluju tě, rozumíš?"
"Já vím," přikývla jsem. "ale nemůžeš zahodit budoucnost kvůli mě."
"Ale to ty jsi moje budoucnost." zašeptal těsně předtím než mě políbil. "A teď pojď... všem dlužíš písničku." zašeptal a já se potichu zasmála. Vrátili jsme se do domu a společně vešli do obývacího pokoje. Vzala jsem si mikrofon a odkašlala si. Hudba ztichla a všechny pohledy spadli na mě.
"Zdravím-" usmála jsem se. "jsem opravdu ráda, že jste došli, aby jste se mnou oslavili můj den. "A také pro vás mám takové překvapení- je to jedna z mých písniček, které nahrávám. Doufám, že se vám bude líbit. Christophere?"
"Jistě zlato." mrkl na mě a posadil se ke klavíru. Ozvali se první tony a já začala zpívat.
"Říkáš, že to je zoufalé, že bych měl méně doufat
Nebe nám může pomoci, ale možná by měla "ona"
Říkáš, že je to za námi, co je za námi?
Podívejme se na to a rozhodněme se
Byli jsme meteorologičtí, i před tímhle
Hoří dvakrát víc než obvykle, dvojnásobně zářivě
Takže jestli je to za námi, pak je to za námi
Podívejme se na to a rozhodněme se
A já budu pořád tady, snít
Budu pořád vzhlížet, vzhlížet
Vzhlížet k lásce
Budu pořád tady, snít
Budu pořád vzhlížet, vzhlížet
Vzhlížet k lásce
Nevzdáš, nevzdáš se, pro mě
Nespadneš, nevzdáš se, pro lásku
Nevzdáš, nevzdáš se, pro mě
Nespadneš, nevzdáš se, pro lásku
Nevzdáš, nevzdáš se, pro mě
Nespadneš, nevzdáš se, pro lásku
Nevzdáš, nevzdáš se, pro mě
Nespadneš, nevzdáš se, pro lásku (....)"
Celou píseň jsem se musela dívat na Christophera. Byl tak uvolněný, když hrál na klavír. Věděla jsem, že půlka dívek v téhle místnosti z něho nemohla spustit oči, ale bylo mi to jedno. Christopher takhle prostě fungoval- všechny holky ho chtěly, ale měly smůlu, protože byl můj. Neprošli jsme si tímhle vším jen kvůli tomu, abychom se hned rozdělili.
Když jsem dozpívala ozval se potlesk. Christopher se zvedl od klavíru a došel ke mě. Najednou jsem byla v jeho náruči a jeho rty vyhledali ty mé. Vjela jsem rukou do jeho vlasů a přitáhla si ho k sobě.
"Všechno nejlepší." popřál mi ještě jedno, když se odtáhl. "Doufám, že se ti tvoje narozeniny líbili."
"Budou se mi líbit ještě víc, až zůstaneme sami." zašeptala jsem a Christopher se potichu zasmál.
"Můžeme se vypařit nahoru." navrhl.
"To zní skvěle." přikývla jsem. Christopher mě chytl za ruku a začal mě táhnout pryč. Bylo mi jedno, co si pomyslí ostatní- vždyť to byli moje narozeniny.
