Vlček [TW AU]

Nový kámoš

Vrátit se do školy bylo pro Stilese těžké. Viděl na pohledech, které na něj vrhají spolužáci, že to vědí. Že vědí, co se mu stalo. Proč byl tak dlouho pryč a proč se vrátil až v tomto roce. Stiles byl totiž po zbytek školního roku u prarodičů. Jeho táta totiž po vychladnutí stopy začal pít. Takže Stilese poslala sociálka k prarodičům. Ti se mu snažili pomoct, ale nemohli.

Stiles došel ke skříňce a rozhlédl se. Musel si dát pozor. Vždy má strach, že mu někdo ublíží. Otevře skříňku a dá si do ní některé knížky, aby neměl tašku tak těžkou. Pak skříňku zavře a rychle se vydá do třídy. Sedne si až do poslední lavice a skrčí se.

Přeci jen od loňska se Stiles změnil. Nosí černé oblečení, náušnice v uších a piercing ve spodním rtu. Tetování však neměl, protože od toho večera se mu všechny jizvy skoro okamžitě zahojily. Kromě toho vždy když se naštval nebo jinak zvýšil tep, tak mu zezlátly oči a on se začal měnit na stejnou bestii, jako ta, co mu to udělala.

Ještě ani nezačala hodina a už byl otrávený. Najednou si vedle něj sedl kluk, kterého tu ještě neviděl. No teda před rokem ho tu neviděl. Kluk se na něj podíval a usmál. Jenže Stiles z něj něco cítil. Nelíbilo se mu to, a tak ho zpražil jen pohledem. Což klukovi smetlo úsměv z tváře.

Hodina byla klidná a extrémně nudná. Šlo o chemii a tu vždy nesnášel. Jelikož tyhle hodiny ještě měl, tak si nemusel nic zapisovat. Sice má otevřený sešit a něco do něj čmárá, ale rozhodně ne zápisky. Spíše si kreslí.

"Fakt, skvěle kreslíš," ozve se kluk, co seděl vedle Stilese.

"Hmm... dík," zamručí Stiles.

"Mimochodem, jsem Scott," představí se kluk a Stiles se na něj nevraživě podívá.

"A mě to nezajímá. Buď si klidně princezna Anglie," zavrčí na něj a odejde ze třídy, přeci jen hodina už skončila.

Stiles zamíří ke skřínce a vymění si učebnice a sešity. Sice má další hodinu volnou, protože ostatní mají tělocvik, ale Stiles je z něj omluvený. Až za pět a čtyřicet minut má mít Angličtinu, což ho bavilo, ale hned po tom má Občanskou nauku, což ho bavilo mnohem víc. Má na ní Kouče, takže jde i o nejzábavnější hodiny.

"Co tomu klukovi je?" zaslechne Stiles toho kluka, co vedle něj seděl. Scotta.

"Vloni ho přepadli a znásilnili. Pak se tu už neukázal," odpověděla mu holka, na kterou si vždycky myslel. Lydia Martinová.

"Aha. Proto je tak nepříjemný?"

"Možná. Copak ty bys byl příjemnej? Nech ho bejt," bránila ho Lydia a to bylo pro něj docela šokující. Nakonec se však usměje, protože ho to i částečně potěší.

Stiles se vydá ven ze školy, aby došel na hřiště a mohl sledovat aspoň, jak ostatní cvičí. Stejně nemá nic jiného na práci. Sedne si až na vrchol tribuny a znuděně sleduje, jak ostatní cvičí. Nakonec to vzdá a vrátí se do školy. Tam má ještě několik hodin, než se vydá domů.

Jde k Jeepu a už se těší, až bude doma. Když ho najednou někdo chytne za rameno. Překvapeně se otočí a uvidí Scotta. Ten se tvářil úplně normálně a možná i trochu ztrápeně. Stiles se na něj zamračil. Nechápal, co chce.

"Hele, Lydia říkala, že prý bydlíš u šerifa. No já jen, že bydlím cestou. Mohl bys mě hodit domů?" zeptá se a je dost nesvůj. Stiles zakroutí očima.

„Fajn, naskoč," pobídne Scotta, Stiles. Scott naskočí do Jeepu a Stiles taky. Pak se rozjedou a jedou domů.

Cesta byla klidná, než se najednou Scott rozhodne povídat si. Stiles ho absolutně nevnímá a soustředí se na cestu. Jede docela rychle, a když ho spolujezdec upozorní, že už je doma, tak prudce dupne na brzdu a Scott narazí hlavou do palubky.

"Sorry..." Usměje se Stiles škodolibě a jen, co je Scott z auta, tak jede zase rychle pryč.

Když dojede domů, tak si jen hodí batoh do pokoje. Táta je v práci. Přeci jen se už dostal ze své závislosti. Nebo na tom aspoň pracoval. Takže mohl i do práce. Hlavní však je, že mu vrátili Stilese, který však s otcem nemluvil. Vyhýbal se mu jako čert kříži. Stiles se v pokoji a ani v domě moc nezdrží. Jen si na sebe vezme červenou mikinu s kapucí.

Vyběhne z domu a míří rovnou do parku, aby si zaběhal. Rád běhal. Cítil se pak líp. Dokonce zapomněl i na problémy. Cítil se svobodný a svůj. Miloval to. Jenže dnes to bylo jiné. Jakmile vběhl do parku, tak má pocit, že ho někdo sleduje. Proto seběhne z cesty a běží terénem a dál do lesa.

Tentokrát i zaslechne něčí dech a kroky. Zrychlí a pak se schová za jeden strom. Je dost silný, takže ho ten, co za ním běží, nemůže vidět. Stiles sice rychle dýchá, ale dech umí rychle uklidnit. Sice mu srdce bušilo, ale to už ovlivnit moc nedokázal. Poslouchá a čeká, dokud neslyší dech a kroky dostatečně blízko. Dokonce ucítí i pach. Docela známí.

Stiles vystartuje zpoza stromu a srazí Scotta k zemi. Ruku s drápy mu drží na krku a oči mu zlaté září. Místo zubů má vlčí tesáky. Stiles zařve Scottovi do tváře a tomu oči taky zezlátnou. Stiles se ušklíbne a pustí ho.

"Příště mě nepronásleduj," řekne Stiles a zvedne se. Scott se na něj vyděšeně dívá a nakonec se taky zvedne.

"Co si sakra zač?!"

"Vážně? Seš to samí, copak sis nevšiml?" Stiles se na Scotta nechápavě dívá a pak se zasměje. "To snad ne! Ty nevíš, co seš."

"Jsem jinej, tady v parku mě něco napadlo a pokousalo. Pak jsem slyšel vytí. Byls to ty?" vyhrkne a jeho postoj hned říká, že je ochotný se prát. Stiles protočí oči a zatváří se tak, jako by říkal: To jako vážně?

"Seš vlkodlak, blbe. A já to nebyl. Byl úplněk, takže jsem byl zavřený v úkrytu a snažil se nikoho nezabít," řekne a vyrazí s rukama v kapse dál do lesa.

"Jak dlouho jím jsi?" zeptá se a vyrazí za ním. Přitom se ale kouká po zemi.

"Něco hledáš?"

"Jo, ztratil jsem tu včera inhalátor. Byl drahej."

"Ten nebudeš potřebovat, ale fajn, kde se ti to stalo?" zeptá se Stiles a ochotně se tak nabídne, aby mu pomohl s hledáním.

"Myslím, že i tady, nebo kousek dál."

Tak šli a hledali inhalátor. Přitom se spolu bavili a Stilesovi brzy došlo, že je Scott docela fajn. Zjistil, že už tu kdysi bydlel a dokonce spolu chodili i jeden rok do školy, ale pak se jeho rodiče rozvedli a on odjel s tátou. Teď se přestěhoval k mámě a začal chodit na Beacon Hillskou střední.

Najednou se však Stiles zastaví a rozhlédne se. Něco uslyšel. Jenže to nedokázal přesně identifikovat. Podívá se na Scotta, který se sklání nad zemí a hledá inhalátor.

"Co tu děláte?!" ozve se najednou hluboký mužský hlas. Stiles se překvapeně podívá na muže v kožené bundě, co stál kousek od nich. Šlo o Dereka Halea. Znal ho a slyšel i o jeho rodině.

"Hledáme jeho inhalátor. Prej ho ztratil," ušklíbne se na něj Stiles. Přitom pokrčí rameny a ruce má v kapsách červené mikiny. Derek se na ně nakvašeně podíval a pak po Scottovi hodil inhalátor.

"Teď padejte, ste na soukromém pozemku," zamručí a odejde pryč.

"Ty ho znáš?" ozve se překvapený Scott držíc svůj inhalátor v pravé ruce.

"Jo, ale jen z doslechu. Jdem. Je to bručoun. Jen o trochu starší jak my," odpoví mu Stiles a pak míří z parku pryč.

"Hele, ty ses stal vlkodlakem tehdy když... no..." začal nejistě Scott. Stiles se díval zamračeně před sebe.

"Jo. Ale rovnou ti řeknu, že jestli tě pokousal ten samí, tak si měl štěstí," řekne Stiles a Scott mu hodí ruku přes rameno. Stiles se na něj naštvaně podívá, ale pak se zasměje. Scott se totiž tvářil jako štěně. "Víš, že jsem si nejdřív myslel, že seš jen magor? Teď seš jen pes."

"Nápodobně," zasměje se Scott.