Připravují mě na svatbu. Jsem ještě mladá a nechci si brát člověka, kterého ani neznám....
Chci se zamilovat, procestovat svět. A né hned se vdávat....
Chci rodinu, přátele milující manžela, ale tohle je jen sen. Krásný, ale jen sen. Realita je jiná...
,,Má drahá," Remy mi nabídl rámě a já ho přijala. Lidé jásali, házeli po nás plátky růží a občas spadl i nějaký ten dukát. Vyšli jsme společně před katedrálu. Sluníčko krásně svítilo. Otočila jsem se na otce. ,,Vaše Veličenstvo," ,,Svého slibu dostojím. Výkonu se ujmeš sama," usměje. Úsměv jsem mu oplatila. ,,Smím?" zeptá se služka. Odendá mi dlouhý závoj s vlečkou, takže mám nyní jen krátký závoj sahající jen po pás a vlečka dosahuje těsně nad zem. ,,Prosím," pobídne mě Remy. ,,Bary!" zaraduji se. Můj valášek stál, krásně nastrojený v bílých barvách. Pohladila jsem ho po čele. ,,Kouká, že ti je dobře," usměji se. ,,Má královno," vezme Remy, jemně mou ruku a přitáhne si mě blíže k sobě. ,,Jsi nádherná," opět mě lehce políbí. Byl opravdu velice něžný, nějak se mi nechtělo uvěřit, že se opravdu jedná o Remyho. Chytil mě za boky a vyhodil do sedla. Baran se zachvěl, ale jinak stál. Sluhové upravili moje šaty, tak aby koni nikde nepřekáželi a aby vypadali stále krásně. Princ se vyhoupl do sedla svého vraníka. ,,Jedeme?" zeptá se. ,,Zajisté," usměji se a pobídnu Baryho do kroku a jedu bok po boku svého manžela...
Přijeli jsme před zámek a tam již stálo služebnictvo včetně Lukase a Julie. ,,Drahý," oslovím prince. Otočil ke mě hlavu. ,,Nyní konám slovo, co mi dalo je Veličenstvo král Atriánský. Prosím Vás o to, aby jste nijak nezasahoval," přísně se mu zahledím do očí. ,,Dle vašeho přání má paní," pokyne hlavou. S jásotem nás služebnictvo vítá. Já měla však oči pouze pro Lukase. Tvářil se tak nešťastně. V očích bylo vidět zlomené srdce... Vždyť přeci věděl, že si ho budu muset vzít. Zastavila jsem Barana, podkoní mi přinesl schůdky, po kterých sem opatrně slezla dolů. ,,Vítáme Vás," řeknu nahlas pro všechny. ,,Představuji Vám korunního prince Remyho Ernesta Falterského dědice španělského království a budoucího krále Lesního království!" zahlásám. Zítra, společně s mým mužem se vydáme na dlouhou svatební cestu, kterou zavrcholíme korunovací, po příjezdu domů," oznámím. ,,Prosím, vraťte se zpět na svá místa a připravte hostinu," tlesknu a všichni se rozejdou, až na dva stráže, kata a naše obžalované. ,,Vaše Veličenstva," ukloní se všichni. Julie sotva stála a Lukas pokořeně stál s hlavou svěšenou. ,,Drahý, prosím, nechte mne to vyřídit o samotě," poprosím. Usměje se, políbí mě na líci a odejde. ,,Propusťte je. Ženu odvezte do opatrovnického kláštera, dokud se nezotaví. A lékaře odvezte do vesnice. Všechen majetek jim bude vrácen," přisně na ně pohlédnu. ,,Ale Veličenstvo, ten dům nechali spálit," oznámí mi strážný. ,,Ano, zapomněla jsem," zamračím se. Mohl by zůstat tady... Ne! To nejde. To by mi nešlo... Jasný už to mám! ,,Doktor půjde nyní se mnou do knihovny," pokynu a rozejdu se do zámku. Vyšli jsme do druhého poschodí a třetími dveřmi vlevo do obrovské knihovny. ,,Počkejte zde," poručím strážím. Zastavili se u dveří. ,,Pojď," pokynu Lukasovi. ,,Hanzi," oslovím starého knihovníka. ,,Ano, Vaše Veličenstvo?" ,,Prosím najděte mi knihu o anatomii a lékařství," poručím mu. ,,Co zamýšlíš?" vyděsí se Lukas. Sedla jsem si za stůl a vzala pergamen, brk a začala psát.
My, Katharinna Maria Eunikë Atriánská, dědička trůnu Lesního království,
žádá nejvyššího profesora Shazida o přijmutí Lukase ben Juliana, za svého studenta. Po zaslání přijímacího dopisu, bude odesláno školné v plném rozsahu a hojný sponzorský dar.
Princezna Katharinna Maria Eunikë Atriánská
,,S tímhle dojeď, až do pouště. Jsou tam výborní doktoři, médií, ranhojiči nebo jak to chceš nazvat. Vyhledej Shazida," zabalím dopis a zapečetím. ,,Ve jménu Ježíše Krista, odpusť, že tě bude muset zavrhovat, ve jménu svého zdraví. Amen," zašpitám. ,,Musíš se stát židem. Moji lidé tě zavezou k moři do města Aliaka, vyhledej tak tamějšího žida. Jmenuje se Benjamín. A dej mu tohle," podám mu deset zlatých. ,,Řekni mu, že tě posílá Eunikë. On už bude vědět," usměji se. ,,Proč tohle děláš?" posmutní. ,,Chci, aby jsi se ke mě vrátil jako Julian a stal se královským doktorem. Tohle ti zajistí nejlepší studium," pohladím ho po tváři. Vzala jsem malý měšec a dala do něj pár zlaťáků, stříbrňáků a měďáků. ,,Tohle si dobře schovej," podám mu ho. ,,Má paní," přinese mi Hanz dvě knihy. ,,Na cestu. Nech to poté v kočáře," usměji se. ,,Rinno-," ,,Pšš," přiložím mu prst na rty. ,,Neděkuji. Dej mi na sebe ten největší pozor," obejmu ho. ,,Miluji tě," zašeptám mu do ucha. ,,Já tebe," krátce mě políbí. ,,Na brzkou shledanou," špitnu. Políbil mi kloubky a se smutkem v očích odcházel. Smutně jsem se vydala do hodovní síně. Kde lidé popíjeli, hudba hrála a všichni se smály. ,,Můj drahý," oslovím Remyho. ,,Drahá," usměje se a vstane a odsune mi trošku židli, abych si mohla sednou. ,,Co jste řešila takovou dobu má nejdražší?" ,,Občas máme trošku méně schopné služebnictvo," usměji se.,,Měl bych je potrestat," zavrčí.,,Ne drahý, to není nutné," položím ruku na tu jeho. Jemně mě chytne za prsty a něžně políbí kloubky.,,Těším se na dnešní noc," špitne mi do ucha.,,Promiňte můj drahý, ale bohužel jsem nucena Vás zastavit," ,,Cože?!" otočili na nás všichni.,,Prosím omluvte mě a jeho Výsost a nenechte se rušit," vstanu a vezmu Remyho do vedlejšího pokoje.,,Nejde to," špitnu.,,Proč?!" stiskne mou ruku hrozně silně, že se mi podlomí kolena.,,Jedná se... O... Jistou dámskou záležitost," zabrblám.,,Aha," ustoupí o krok dozadu, jako by se mne bál.,,Tak to je jediná věc, která tě omlouvá," odejde.,,Omluv mne, jsi si lehnout," řeknu, když stojí před dveřmi.,,Snad si připiješ," zamračí se na mě. Povzdechla jsem si a šla za ním. Za rámě mě dovedl zpět ke stolu.,,Dámy a pánové," hlesne. Hudba ustane a všechny zraky se upřou na nás.,,Dovolte mi, abych dnes přípil na krásu, půvabnost, něžnost, sečtělost a hlavně na chytrost a hrdost naší budoucí královny!" pozvedl číši do vzduchu.,,Ať žije nový královský pár!" zavolal hrabě.,,Ať žije!" hleslo celé osazenstvo hodovní síně. Lehce jsem se napila a odložila číši na stůl.,,Omluvte mě prosím, bohužel se dalšího hodování a veselí nezúčastním. Jsem unavená," řeknu a odejdu. Vyšla jsem že síně a šla rovnou do svého pokoje. Tam na mě čekala Julinka. Sundala že mě ty otřesné šaty a podala mi saténovou noční košilku.,,Děkuji," řeknu a přejdu k posteli, kam se ihned uvelebím.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak jo lásky moje, je tu další a hlavně poslední kapitola této knížky a já se vším všudy doufám, že se líbí... Doufám, že se Vám líbí natolik, že budete rádi za další díl. To já taky, ale musím dopsat nejdříve další dva a poté možná napíši další díl.
A jinak, jedná se o "nejkratší" knížku z mé tvorby, jelikož všechny moje ostatní jsou o min. 20 kapitolách a pokud nejsou tak ještě budou. Takže.... Snad bude mít kniha ve vašich očích uspěch a budete chtít další díl.
