VIII. Monokl

1.8K 141 59
                                    

Jean. Sakra. Sakra. Sakraaa!

,,Co tu sakra děláš?" zeptal se ho Levi. Nezněl zrovna moc v pohodě.

,,M-ám tu v-věci," vykoktal ze sebe Jean a ukázal na svou lavici. Opravdu tam měl pár sešitů.

,,Tak si je laskavě vem a vypadni," byl naštvaný.

Jak Levi řekl, tak Jean udělal. Levi vypadal dost rozhořčeně. Sledoval jsem ho, jak šel k jediné skříni co je ve třídě. Co chce děl-.

,,Kurva!" vyrušil mě Levi a dal vztekle pěstí do skříně.

Skříň se celá zakymácela a div, že nespadla. Pak mi došlo co vůbec Levi udělal.

,,Levi. To bude v pořá-. znovu jsem nedopověděl.

,,Ne, nebude idiote!" otočil se a rychlím krokem odešel.

Idiote? Co jsem provedl? Měl jsem hlavě zmatek. Jak se z tak hezkého okamžiku může stál, něco pro mě nevysvětelného? Přepadl mě smutek, ani nevím proč bych měl být smutný. Jednou jsme se políbili a spali spolu v jedné posteli. Když nad tím tak přemýšlím, tak to je za 3 dny rychlí sběh situací a možná bych nad tím měl hodit hlavou. Židle jsem dal zpátky na své místo, kde byly. hodil batoh na záda a odešel. Sasha měla můj oběd a tak jsem byl odsouzen najíst se doma. Abych řekl pravdu, vůbec mi to nevadilo. Radši si něco udělám doma sám a co mi bude hlavně chutnat.
Byl jsem už doma, po cestě v autobuse. Bylo pořát zateženo a bylo mi to celkem jedno. Uvařil jsem si těstoviny a sýrovou omáčku k tomu. Nic jednoduššího snad ani není. Sedl jsem si s miskou těstovin do křesla a přikryl se dekou. Pustil jsem si nějaký film, co jsem objevil na programu.
Pustil jsem si nějakou romanťárnu a nějak mi postupem sledování došlo, co vlastně Levi se mnou udělal a dělá. Pocity tam jsou, ale mám je tak nejisté. Jelo mi v hlavě furt ta část, kde byl u mě v pokoji, jak mi utíral vařící kávu z kalhot nebo jak mi opilí volal o prázdninách. A dneska? Moje prsty v Leviho vlasech a a...a. Cítil jsem, jak se mi oči naplňůjí slzama. Rozbrečel jsem se. Levi je naštvaný. Jean zřejmě všechno rozkřikne a bude konec. Rozbrečel jsem se snad ještě víc. A proč? Protože si musím připustit, že jsem gay.

O 2 týdny později:

,,Kreténe! Co jsem ti udělal?!" řval jsem na osobu, která mě uhodila do oka. Měl jsem před sebou tmu, která ustopovala.

,,Drž kurva hubu!" chtěl mi dát ještě, ale v tom ho vyrušil pan učitel Smith.

,,Pane Ackermane, okamžitě do ředitelny."

,,Tch," odtrhl se ode mě a šel s ním.

Skvělí začátek dne. Víc zmatenou hlavu mít ani nemůžu. Poslední 2 týdny, jsem přemýšlel pořad sám nad sebou. A Levi? Volal jsem mu, psal a tak dále. Ve škole mě ignoroval a to mě hodně bolelo. Toužil jsem už jenom po tom, aby mi řekl nebo aspoň naznačil, abych byl v klidu. S touto nejistotou a až bolavou hlavou přemýšlím 2 týdny. Jean to rozkřikl ve škole. Dalo se to čekat.
To je další věc co nechápu, proč Levi zbil mě a ne Jeana. Možná by si to i rozmyslel.

Zvedl jsem se a snažil se dát dohromady. Přiběhl Armin. Můj anděl spásy.

,,Tady Erene, dej si to na oko," podal mi papírové kapesníky nacucané studené vody.

,,Děkuju Armine. Nevím co bych bez tebe dělal," usmál jsem se na něj a dal 'obklad' na oko.

Armin ví co se mezi mnou a Levim stalo. Musel jsem mu to všechno říct. V ten den, kdy jsem brečel v křesle s miskou sýrových těstovin, jsem jel za ním. S brekem jsem mu všechno vysvětloval a vyprávěl všechny své pocity. Celou dobu poslouchal a nic neříkal, když jsem dovyprávěl, tak mě obejmul a dodal, že už to lepší nebude. Nebude mě soudit, podle mojí orientace a díky bohu za Armina, který je fakt úžasný kámoš.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 29, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Chtěný ~ Levi x ErenKde žijí příběhy. Začni objevovat