Drahokamy štěstí

×21×

"Jsmeee domaaa." Okamžitě zakřičela do Vily Winnie hned když jsem otevřela mohutné vchodové dveře.

Konečně doma... Pomyslela jsem si a vydechla jsem vyčerpáním. Někdy je opravdu těžké hlídat malé a hiperaktivní dítě, a ještě k tomu, když je to zrovna Winnie.

"Pojď sem zlatíčko." Vylezla z obýváku teta Emily v krásném bílém overalu, okamžitě Winnie vzala do náruče a dala jí pusu na čelo.

"Tak jaký to bylo?" Zeptala se Emily a Winnie se jen tiše zachichotala. Hned na to se podívala na mě a na hnědovlasého kluka co se nacházel hned vedle mě. Strašně moc jsem doufala že nemá v plánu říct nic o tom co jsme si s Chrisem mezi sebou řekli. Byl by to totiž docela velký problém, nebo spíš průser...  Lépe řečeno. Začínala jsem být celkem nervózní když Winnie stále mlčela a rozmýšlela o tom, co řekne Emily.

"Noo." Řekla a stále se na nás upřeně dívala, což mě dělalo stále víc a víc nervózní.

"Tady Chlis a Lachel..." Začala pomaličku s úsměvem a já si nervozitou skousla spodní ret až tak moc že mi z něj malém vytryskla krev.
"-Na mě byli moc hodní." Dokončila větu a já jsem si úlevou oddychla. I na Chrisovi bylo vidět že mu spadl těžký kámen ze srdce. Byla jsem tak moc ráda, že Winnie neprozradila naše malé tajemství až jsem se z toho celá usmívala. No vážně, měla jsem pocit že i můj zadek se usmívá úlevou.

"No vidíš, já říkala že to bude super." Řekla teta Emily Winnie a já se zašklebila nad tím jak moc velkou pravdu měla. Jo bylo to super, hlavně s Chrisem... Jen nevím jestli je to vážně dobrý nápad, bojím se toho co z toho vznikne...

Pomalu jsem došla do mého pokoje a usadila jsem se na mou příjemnou měkkou postel, kterou tak moc miluju. Hned naproti mě na jeho modře povlečené posteli seděl Chris a na něco se díval do mobilu.

"Co děláš?" Otázala jsem se ho s nadzdvyženým obočím a přejela jsem ho nezaujatým pohledem, raději jsem se totiž věnovala mouše, která létala po našem společném bíle vymalovaném pokoji sem a tam a snažila se najít východ ven.

"Divám se na instáč." Řekl a já se ušklíbla nad tím jak dětinsky zkrátil slovo instagram. Myslela jsem, že tohle používají jen malé desetileté děti, které na svůj INSTÁČ dávají svoje roztomilé kočičky a přihlouplé fotky s filtrem se snapchatu.

"To je sice super." Zkonstatovala jsem s uchechtnutím... "Ale musíme něco probrat." Dodala jsem ještě šeptem aby to náhodou neslyšela moje matka, která měla snad uši až v Asii.

Podíval se na mě tázavým pohledem a svůj dráhy mobil odložil na noční stolek, hned vedle jeho postele, která byla pěkně neustlaná. Ani jsem se u něj nedivila, byl vážně prase...

"A co přesně chceš probírat?" Zazubil se na mě a já si v hlavě zaťukala prstem na čelo. To mu to vážně nedochází? Co bych asi tak chtěla probírat. Nejspíš asi světový mír, nebo rovnou to, jak nakrmit slona. Chtěla jsem s ním prostě probrat to co s námi teď bude. Nemůžeme se prostě chovat takto. Jsme skoro sourozenci a i kdybychom jsme se tak chovali, musíme to skrývat a opravdu netuším jak dlouho by nám to takto vydrželo. Měla jsem z toho opravdu obavy s vůbec jsem netušila co mám dělat.

"Hádej." Řekla jsem a sarkasticky jsem se na něj podívala.

"No, jak znám holky tak chceš probírat asi náš divnej vztah?" Řekl znuděně a já přikívla.

"To ale není potřeba víš to?" Řekl a šibalsky se ne mě usmál.

"Řekla bych..." Zasekla jsem se protože se ke mně Chris nahnul aby mě mohl políbit. Já jsem mu však položila svůj prst na pusu, aby se ani nepřibližoval a pokračovala jsem ve svém proslovu:  "Řekla bych, že musíme protože takhle to dál vážně nepůjde." Skončila jsem a ušklíbla jsem se na něj.

"Ale ještě předtím bychom mohli něco udělat." Řekl hlubokým hlasem a začal se ke mně nahýbat.

Ve vzduchu se najednou smísila jeho pánská, krásně vonící voňavka a na mém krku byl cítit jeho teplý dech, který se neustále přibližoval. Tohle mě neuvěritelně burcovalo a já měla chuť ho líbat.
Zastavil se asi centimetr předemnou a vypadal že čeká na moje svolení. Já však nezaváhala jak on a okamžitě jsem ten centimetrový rozestup zničila. Moje rty se dotkly těch jeho a začala velká válka jazyků. Jeho rty byly tak úžasně plné a navíc chutnaly po mentolové žvýkačce, kterou používal aby zakryl pach cigaret.

Pomalu sjížděl rukama po mém pase až k mému zadku, tady jsem ho však rukama zastavila a odtrhla jsem se od polibku...
"Ještě ne." Zamumlala jsem na něj a on jen jemně přikívl a začal mě znovu líbat. Bylo to úžasné, tak moc úžasné. Cítila jsem to mírné napětí mezi námi, které pulzovala mým i jeho tělem. Chtěla jsem, ale zároveň jsem nechtěla víc, vlastně jsem nevěděla. Stejně tak jako nevěděl on...

Naše líbací scénka pokračovala dokud se neozvalo ťukání ode dveří.

"Můžu dál?" Ozvalo se za nimi nejistým hlasem a najednou do pokoje vstoupila Ris. Tak nějak jsem vůbec netušila odkud se tu vzala, prostě se najednou z ničeho nic objevila ve dveřích našeho pokoje a uviděla tam mě a Chrise těsně přilepené na sobě. Musel to být pro ni hrozně zajímavý pohled. Taky si myslím že v tu dobu absolutně nic nechápala, ale nedivila jsem se jí. Taky bych to nechápala, ještě nedávno jsem říkala jak bych Chrise nejraději zabila.

"Bože." Zaklela na náš účet, okamžitě vstoupila do pokoje a rychle zabouchla bílé mohutné dveře, tak aby nás neviděl někdo jiný kdo stál na chodbě před naším pokojem.

"Můžete mi vysvětlit co tu jako děláte?" Zeptala se, se zvláštním pohledem který jsem nedokázala identifikovat a máchala kolem sebe nechápavě rukama. Nechci nic říkat, ale vypadala u toho jak štěkající malá čivava, které zapomněli dát jídlo.

"Eh." Zasekl se Chris a znovu se dravě podíval na moje rty, myslím že chtěl dokončit to co začal, ale já jaksi Risiným příchodem ztratila náladu. A už vůbec jsem nechtěla tohle dělat před Claris. Myslím že měla chuť zabít mě už teď.

"No my se učíme?" Snažila jsem se to všechno zakecat a z mého pod pološtáře jsem vytáhla sešit do biologie, který jsem tam měla pro podobné případy schovaný. Nedošlo mi však, že tuhle úžasnou fintu vymyslela samotná Claris na svoje rodiče.

"Bože to vidím no." Podívala se Claris uraženě a složila si ruce na prsou.

"Chceš se přidat?" Zeptala jsem se váhavě a Chris najednou vypukl v neuvěřitelný záchvat smíchu, Claris se přidala hned po něm a mě po chvilce došlo co že jsem to vlastně řekla, takže jsem se začala smát společně s nimi.

"Vážně jsi mě Rachel Joensnová pozvala právě teď a tady do trojky?" Snažila ze sebe Ris dostat tyto slova mezi návaly smíchu a já jen zavrtěla hlavou.

"Ne Claris, pozvala jsem tě, aby ses k nám přidala do učení." Vydechla jsem mezi intervaly smíchu a Christian se začal smát ještě víc a to mé bezmocnosti.

"A navíc." Dělala jsem ze sebe strašně vážnou i přesto že mi mé koutky úst stále cukaly do úsměvu. " Jsme s Chrisem nic neměli." Dopověděla jsem stále na oko vážně, než mě svalil další proud záchvatu smíchu.

Hrozně moc vám chci poděkovat za to, že jsme v hasthagu #badboy na třináctém místě. Udělali jste mi velkou radost ❤️