XIII.

875 42 5
                                    

Když se Kayla posadila vedle něj, objal ji okolo ramen a Kayla mu začala usínat s hlavou na jeho rameni.

,,Kaylo, vstávej. Jsme tady."

Kayla se trochu protáhla a rozhlédla se po celém letounu.

Většina, se teprve probouzela. Spoustu z nich po cestě usnulo, protože byli unavení. Byl to náročný den i noc pro všechny v letounu a zasloužili si odpočinek.

Letoun přistál, otevřel se poklop a všichni začali vycházet ven, aby se mohli podívat, kde jsou. 

Přistáli na krásném pobřeží, jiném než měli základnu. Nedaleko byla jedna velká dřevěná budova, okolo které stálo pár dalších dřevěným, malý i velkých staveb.

Většina se ale ještě nebyla dokončena a muselo se postavit pár dalších.

Dál od toho všeho také stal les..

,,Vítejte v novém domově" Řekl Vinc a Kayla se usmála.

Vypadalo to tam nádherně. Kayla také byla trochu překvapená, že tak nádherně místo ještě existuje. Myslela si, že vše spálilo slunce, ale ne.

Okolo bylo tolik krásných rostlin, stromů a jiných věcí. Kayla i hned věděla, že se jí tam bude líbit a bude tam šťastná a spokojená.

Byla ráda, že její dítě bude vyrůstat v tak krásném prostředí.

Později, když se všichni převlékli do něčeho čistého a opláchli se, Kayla, Newt, Minho, Gally, Pánvička, Brenda a Jorge seděli v polokroužku a čekali, až se Thomas, kterého hned po přistání odnesli na ošetřovnu, vzbudí.

Po necelých dvou hodinách ho viděli, jak rychlou chůzí mířil k nim.

Kayla co nejrychleji vstala a šla naproti svému bratrovi, kterého hned silně objala. Cítila, jak její slzy začali stékat po tvářích a padaly na tričko jejího bratra.

Byla tak nesmírně ráda, že je v pořádku, po tom všem.

---------------------------------------------------

Později ještě toho večera všichni do jednoho seděli nebo stáli okolo velkého ohně, za kterým stál velkej balvan.

Před všemi stál Vinc, kterého zvolili za jejich vůdce, a který si pro ně připravil proslov.

,,Ušli jsme dlouhou cestu. Kvůli tomuhle místu obětovalo mnoho lidí příliš. Své přátele, svou rodinu. Tak na ty, kteří tu nemůžou být a na přátele o než jsme přišli. Tohle místo je pro nás. A tohle je pro ně." Řekl a ukázal na balvan. ,,A až budete chtít, přijďte sem, nalézt klid v duši."

I když Vincův proslov ještě neskončil, Kayla vstala a přešla k němu, aby si od něj vzala kovoví kolik, a kladívko a přišla k balvanu. 

Bylo jí jedno, že na ni všichni koukají, ale chtěla tam to jméno vyrýt dříve, než se tam objeví další.

Když zkončila, mohla si pořádně prohlédnout celé jméno, které vyryla.
Na balvanu, bylo trochu nemotorně vyryté Chuck a Kayla po jméně trochu přejela, než se šla posadit zpět.

,,Vítejte v bezpečném přístavu." Dořekl Vinc a všichni pozvedli svoji sklenici, a potom začali jásat, tleskat a pískat.

Celý večer se všichni bavili a na balvanu se začalo objevovat spoustu dalších jmen.

Například Mary, Alby, Ben, Winston, Jeff, Zart, dokonce se tam další ráno objevilo i jméno Tereza a další jména, která Kayla neznala.

Každý tam přišel a každý vyryl jméno člověka, který pro něj něco znamenal a už nebyl mezi nimi.

Když se večer začalo všechno uklidňovat a spousta lidí začalo odcházet, Kayla a všichni její přátelé si sedli blíže k ohni, který už nebyl tak velký jako na začátku.

Kayla seděla před Newtem, který ji objal ze zadu, přitáhl si ji blíž k sobě a hladil ji po břiše.

,,Už se těšíte, až vám tady bude probíhat vaše dítě?" Zeptala se Brenda. ,,Já ano." Odpověděl okamžitě Newt. ,,Já taky. Už se nemůžu dočkat až si budu moct pochovat to malé miminko." Řekla Kayla a usmála.

Neuvěřitelně se těšila, ale vrátily se i její obavy, bylo jí šestnáct, za pár měsíců sedmnáct a bála se porodu.

,,A už mám i jasno, že při porodu nechci v místnosti vidět ani jednoho kluka." ,,Ani mě." Zeptal se Newt. ,,Promiň, ale ne, protože bys vyšiloval a já se víc stresovala. Ale budu potřebovat oporu, takže doufám, Brendo, že tam vedle mě budeš stát a podporovat." ,, Můžeš se spolehnout." Odpověděla Kayle.

,,Pořád nemůžu uvěřit tom, že budu strejda, a že jeden z mých nejlepších přátel bude otec dítěte mé sestry." Řekl Thomas a všichni se zasmáli.

,,Budeš si na to muset zvyknout, protože ti to ho budeme někdy svěřovat, abychom měli čas i pro sebe." Řekla Kayla. ,,Jo a taky čas na výrobu nového dítěte." Okomentoval Minho a všichni se zasmáli.

,,A ty se divíš, že nechci své dítě pojmenovat po tobě."

Ten večer se všichni ještě dost smáli a Kayla v té chvíli nemohla být šťastnější. Konečně noc, kdy si mohli udělat čas i na přátelé a po dlouhé době se trochu uvolnit.

Už nikdo neměl strach, že je vezme zlosin. Už nikdy. Celý zlosin byl zničen a nikdo už z něj neměl strach.

Cure (FF TMR)Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum