45.kapitola - nedobrovolné koupání

265 27 5
                                    

Druhý den ráno...
Vstala jsem brzy a šla jsem se projít po táboře sedla jsem si na lavičku u bazénu a trénovala jsem ruku. Nechtěla jsem, aby mě kdokoliv viděl. Všude byla ještě mlha. Vypadalo to krásně. Bylo ticho zpívali ptáci a já jsem seděla u bazénu a pozorovala jsem jeho hladinu.

Zaslechla jsem za sebou kroky a proto jsme si rychle nasadila ortézu. Rozhlédla jsem se, ale nikde nikdo. Až promluvil.,, Klid, já vím že už ti ruka funguje." Otočila jsem se a stál tam Coul v černých džínách a tmavě modré mikině.,, Co tady děláš takhle brzo?" zeptala jsem se ho skoro naštvaně. ,,Nemohl jsem spát myslel jsem, že mi procházka pomůže, ale nakonec jsem se procházel až do teď."

Sedl si na druhý konec lavičky a pozoroval hladinu bazénu. Seděli jsme v tichosti neměli jsme si co říct teda já jsem chtěla řvát a vynadat mu za to jak mě odkopl, ale v tu danou chvíli jsem si uvědomila, že by to bylo zbytečné. Nakonec to ticho prolomil on. ,,Hele vím, že jsi na mě naštvaná a Sebastien mě tady nechce a nejspíš ani ty. A proto bych byl ochotný udělat nějaký průšvih, abych musel domů."

Překvapeně jsem se na něj podívala.,, Ne to nechci nikdy jsem neřekla, že nechci, aby jsi tu byl. Sice jsem na tebe naštvaná, ale to neznamená že máš mít kvůli mě problémy." Coul se pousmál.,, Co?" zareagovala jsem.,, To by bylo snad poprvé co by neměl problém někdo kvůli mě, ale já kvůli někomu." došlo mi, jak to myslí pamatovala jsem si jak říkal, že lidi na kterých mu záleží často tahá do problémů a proto se často stěhoval a nenavazoval dlouhodobé vztahy... A v tu chvíli mi to došlo.

,, Časy se mění, ale stejně nechci aby jsi to dělal chci, aby tenhle tábor dopadl dobře. Jen mě štve, že jsi rozhodl za mě vím, že ses o mě bál, ale tohle rozhodnutí nebylo na tobě." Upřímně jsem se mu podívala do očí.,, Jestli to tak chceš. A to druhé mě mrzí, ale bylo to pro tebe tak lepší." Pak se zvedl a chtěl odejít.,, Coule?" s trhnutím se otočil.,, Ano?" chvíli jsem si rozmyslela jestli to řeknu, ale nakonec jo.,, Mohli bychom zůstat alespoň přáteli?" On tam chvíli jen tak stál a pak ke mě natáhl ruku.,, Přátelé." pronesl a usmál se, ten jeho úsměv mi opravdu moc chyběl.

Jelikož stál zády k bazénu, rozhodla jsem se pro malou pomstu a drcla jsem do něj on tam samozřejmě spadl a já se smála jako praštěná. ,,To jako fakt? Já myslel, že jsme přátelé." utišila jsem svůj smích a řekla jsem.,, No to jsme a proto jsem tě tam strčila, abych se oprostila od vzteku a do přátelského vztahu vešla s čistým štítem." on jen zakroutil hlavou a natáhl ke mě ruku.,, Pomůžeš mi ven?" slitovala jsem se nad ním a chytla jsem ho za ruku jenže on se zapřel a stáhl mě tam taky.

Když jsem se vynořila celá mokrá s vlasy spadlými a přilepenými k obličeji zamračila jsem se na něj.,, Vážně?" začala jsem na něj cákat a on se začal smát. Chvíli jsme tam blbli, když jsme uslyšeli naštvaný hlas vedoucí tábora. ,,Oba dva okamžitě ven! Myslela jsem, že jste dospělí, ale jak vás vidím tak asi ne, až se osušíte okamžitě do mé kanceláře!"

Vylezli jsme ven a jen co vedoucí odešla začali jsme se znovu smát.,, Jdeme se převléct nebo nás pošle domů." Jen jsem mu kývla a šla jsem se převléknout. Vešla jsem do pokoje a všichni spali kromě, Beky ta už si nazouvala svoje černé conversky. Když mě uviděla vykulila na mě oči.,, Co se ti stalo?!" usmála jsem se.

,, Ale nic, teď se musím převléct a jít do kanceláře." rychle jsem se převlékala a Beky na mě stále zírala jako na blázna. ,,Tak jo, pak chci vysvětlení jasný?" jen jsem kývla a už jsem běžela pryč. Stojím před kanceláři vedoucí a objevil se tu Coul.,, Myslím, že máme průšvih." pronesla jsem se smíchem v hlase.,, Říkal jsem ti ,že lidi tahám do problémů." mykl rameny a projel si rukou po zátylku.

,, Mě to nevadí, aspoň byla sranda a tohle nebude zas tak hrozný." řekla jsem s úsměvem.,, Možná pro tebe, ty jsi tu dobrovolně mě sem poslali za trest." Když jsem si uvědomila, že ty co jsou tu za trest mají určité podmínky, úsměv mi z tváře zmizel. Hned na to vyšla vedoucí ze své kanceláře.,, Tak pojďte." podržela nám dveře a my jsme vstoupili dovnitř. Posadila se do své židle a oba si nás přeměřila pohledem.

,, Vy jste tu dobrovolně, že slečno?" ukázala na mě. ,,Ano jsem. A než řeknete cokoliv dalšího byla to..... A sekla jsem se, protože mě Coul chytil za ruku a donutil mě, abych se na něj podívala on neslyšně za artikuloval.,, Nedělej to prosím." shlédla jsem na naše ruce a Coul mě okamžitě pustil. ,,Byla to moje vinna a ponesu za to plnou odpovědnost."

Vedoucí se na mě překvapeně dívala.,, Opravdu pane Harpere?" otočila jsem se na Coula s prosbou v očích. ,,Já... Emm." byl v rozpacích nevěděl co má říct. Proto mu do toho skočila vedoucí. ,,Potrestám vás oba stejně. Budete mít celý týden noční službu. A pokud zase něco provedete už nebudu váhat a pošlu vás oba domů."

Oba jsme přikývli a vydali jsme se pryč. Jen co se za námi zabouchli dveře Coul mě chytil za ramena a narazil mě na zeď. ,,Proč jsi to udělala teď máš celý týden noční službu. Říkal jsem ať to neděláš." vykroutila jsem se z jeho sevření. ,,Ty mi nemáš říkat co mám nebo nemám dělat. Bylo to moje rozhodnutí." Pak jsem se otočila a odešla jsem zpět do naší chatky.

Tam už byli všichni vzhůru a Beky strašně chtěla vědět co se stalo. Sedla jsem si k ní na postel a celé jsem jí to převyprávěla. Když jsem skončila koukala na mě s nadzvednutým obočím.,, To jako vážně ty jsi si kvůli němu nechala dát celý týden noční službu?" byla opravdu hodně překvapená, ale šlo na ní vidět, že se jí líbí co jsem udělala, nebýt mě buď by ho poslala domů nebo by měl o hodně horší trest.

Na snídani jsme seděli jako vždycky akorát jsem se, se Sebastienem vyměnila, aby stále nepozoroval Coula. Moc se mu to nelíbilo, ale nakonec mě tam pustil. Za celou snídani se na mě Coul podíval tak stokrát a vždycky se usmíval. Sebastien nic nepoznal, takže jsem mohla být v klidu.

Při hrách jsme se konečně s Coulem domluvili. Byla to sranda dokonce jsme několikrát skončili první a na konci dne náš tým získal nejvíc bodů za týmovou práci. Sebastien nechápal jak nám to může jít tak dobře on byl ve skupině s Beky a vždycky se drželi buď těsně za námi nebo spadli na 4. místo. Jelikož jsme dnes vyhráli nejvíc aktivit dostala celá naše skupina zmrzlinu. Děti byli moc rádi a doufali, že vyhrajeme i zítra, aby dostali zase zmrzlinu.

Po večeři uklízel tým Sebastiena a Beky. Když všichni odešli do svých chatek přišla zamnou vedoucí. ,,Nezapomeň, že máte s Harprem službu." upozornila mě.,, Já vím." už jsem šla nahoru po schodech k chatce, když mě doběhl Sebastien.,, Jak to, že máš zase službu?" vybalil na mě.,, Vzala jsem si jí dobrovolně." zkoumavě si mě prohlížel.,, Na celý týden? A kdo jí má s tebou?" trochu jsem se zarazila. ,,Coul, ale on to má za trest zjistila jsem to, až po tom co jsem si tu službu vzala."

,, Aha, takže tu službu mít nemusíš."
,, Ne nemusím, ale slíbila jsem to a můžete být rádi, že můžete celý týden v klidu spát." Tím jsem skončila a odešla jsem si do pokoje pro telefon.
,, Dobrou noc, zase přijdu později mám službu." oznámila jsem Beky. Jen co jsem se otočila přiletěl na mě polštář.,, Tak už vypadni! " zakřičela Scharlotte s maskou na spaní na očích.

Zavřela jsem za sebou dveře a narazila jsem do Coula.,, Promiň nevšimla jsem si tě." on se jen usmál.,, V pohodě. Tak jdeme?" kývla jsem a vyrazila za ním do do dalších chatek.

Tahle kapitolka byla trochu klidná. A bylo to záměrně kvůli tomu, že následující kapitolky budou nabité akcí a také nás čeká posledních deset kapitol. Uteklo to jako voda a stále přibývají přečtení dost rychle takže moc děkuji z vaše komentáře sdílení či hlasy. Jste opravdu skvělý. :D 

Napřečtenou!

Girl with guitarWhere stories live. Discover now