2. Hnízdo na stromě

3 0 0
                                    

Vlk a holčička spolu cestovali dál. Nemohli se vrátit na místo, kde na ně určitě čekali další vlci. Takoví šílenci nejsou. Nebylo místo, kde by se chtěli usadit. Holčička se snažila jíst cokoli, co leželo na zemi. Sem tam brouka, větvičku, nebo zvířecí bobky.

To bylo Fen'rirovi tak nějak jedno. Zastavil jí od jedení jenom jednou, a to když málem snědla jednu jedovatou rostlinu. Jinak mělo dítě nepřetržitou volnost. Ale automaticky se drželo blízko vlka. Fen na sebe byl pyšný, že dítě naučil jak se držet v jeho blízkosti. Nechtěl by, aby se jeho vlčeti něco stalo. Stejně jako matky nechtějí, aby se něco stalo jejich lidským dětem.

Fen zastával názor, že lidé se o svá mláďata bojí až moc. Když nejsou evidentně v ohrožení života, tak není důvod, aby se o ně lidi tak moc báli. Zvlášť v tom jejich podivně nebezpečně páchnoucím světě je skoro nemožné aby jim medvědi snědli děti.

Když jeho štěně lezlo do nory jezevce, tak jí zadržel, protože by jí jezevec sežral, ale když lezla na strom, tak Fen byl naprosto v klidu. Zato její lidská matka a otec jí to okamžitě zakazovali. Fen'rir netušil, jak potom to dítě má poznat, že je něco nebezpečné, dokud si to nezkusí a nenatluče si nos.

,,Fen'rire, můžu vlézt do toho hnízda tamhle nahoře?" Vlk to dítě ignoroval a šel dál. Holčička tím pádem usoudila, že si může dělat, co chce. Začala se štrachat po kmeni stromu výš až k větvím. Neměla sice drápy, ale jednou viděla jednoho člověka v televizi, jak takhle leze na hladkou tyč. Začala to okamžitě zkoušet. Její lidští rodiče o ní měli potom v jednom kuse strach. Obzvlášť, když jí vzali na pěší výlet do hor a dítě, bylo každou chvilku jinde a na jinak nebezpečně vypadajícím kameni.

Fen'rir musel v tu dobu snášet odpornost jako provaz, kterým ho k sobě přivázali a on od nich nemohl na víc jak dva metry. Nebo jednou jeli jednou tou plechovkou na kolech, která lidi vezme na místa, kam si řeknou. Musel hodinu postávat se svým štěnětem a zbytkem lidí, se kterými bydlel, na provaze a s klecí na tlamě.

Holuby nemohl prohánět. Projelo okolo nic spousta malých plechovek a pár těch velkých. Ale ty se těm lidem asi nelíbily a vlezli až do jedné, která byla celá cítit kouřem. Fenovi se tam vůbec nelíbilo a i jeho štěně se tam vrtělo a nemělo stání. Potom naštěstí vystoupili ven a došli až domů. To byl jeden z nejhorších Fen'rirových zkušeností s autobusem.

Holčička zatím vylezla až do hnízda. Nebylo tam moc věcí. Vlastně jenom tři vyděšená ptáčata a spousta třpytivých věcí. ,,Fene! Ahoj!!" Zavolala na vlka a zvířeti právě došlo, že to dítě opravdu vylezlo na strom. ,,Co tam děláš?" Vyděsil se Fen'rir. Tohle byla jedna ze situací, kdy měl strach, že se jeho mláděti něco stane.

Netrápilo ho, jak se tam dostala, nebo jestli tam není něco, co by jí snědlo. Ale trápilo ho, jak se dostane dolů. ,,Dítě nezvedené!" štěkal na ní a rozhodně ne mile. Co měl dělat? Měl jenom jednu možnost. ,,Zůstaň tam a rozhodně se ani nehni!" Fen'rir se rozeběhl pryč.

Vlk a jeho zhouba (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat