I'm not your daughter!

Epilog - Fremione

Hermiona seděla na verandě a sledovala tři malé děti před sebou jak si hrají.
Byla neustále v pozoru, jelikož nikdy nevěděla kdy ti tři malí ďáblíci něco provedou.
Fred ji chytil za ruku a pohladil po zádech.
Milovala jeho úsměv.
Za chvíli měli dorazit Potterovi a Malfoyovi.
Po válce s Dracem vedla dlouhé rozhovory o svém životě. Rozhodla se přijmout příjmení po své matce.
Takže nyní byla Hermiona Blacková Weasleyová.
Stala se z ní ministryně kouzel a o jejím tajemství věděli pouze ti nejbližší přátelé.

,,Jsi skvělá matka Mio a skvělá žena a ministryně kouzel"

,, A ty jsi skvělý manžel a otec a majitel nejlepšího krámu na světě"

Zasmála se se svým mužem.

,,Rozhodli jsme se s Georgem rozšířit náš krám do Prasinek"

,, To není špatný nápad"

,,Já nemám špatné nápady má drahá"

,, O tom bych se hádala."

Znovu se podívala na své tři nádherné děti. Dva chlapci jenž vypadali jako jeden si teď něco tajně a urputně šeptali. Jsou stejní jako jejich otec a strýc.
Jejich zrzavo - hnědé vlásky jim padali do očí a oni se nahlas smáli. Blízko nich se do jejich konverzace snažila zapojit mladší dívenka. Vlásky měla též zrzavo - hnědé, ale delší a značně kudrnaté po své mamince.
Všichni tři byli velice zvídaví a zajímali je nově věci.
Z každého rodiče zdědili něco. Zároveň to totiž byli pěkní vtipálci.

,,Tome, Orione, Rose je tady strejda Harry a teta Ginny s dětmi a strejda Draco s tetou Astorií a Scorpiusem ! "

Zavolala Hermiona na své děti když zaslechla svou kamarádku Ginny.
Fred šel otevřít, téměř ihned se u nich na zahradě objevili čtyři děti jenž dychtily po tom si zahrát famfrpál.
Hermiona s láskou pozorovala své děti, jak se smějí a radostně poskakují
Okamžitě se přivítali se svými strýci a tetami, hned poté se věnovali svým vrstevníkům.
Vesele o něčem debatovali a vymýšleli co budou dělat.
Dospělí se mezitím posadili na verandu.
Hermiona šla do kuchyně připravit limonádu. Z ničeho nic jí dvě ruce překryly oči.

,,Kdo je to?"

,,Ehm, Draco ? "

,,Sakra zase si mě poznala"

,, Jistěže, proč bych neměla?"

,,Protože by to byla větší zábava. "

,, Dobře, budu si to pamatovat"
Řekla s tichým smíchem a podívala se do bouřkově modrých očí platinového blonďáka naproti sobě.

,, Víš, často přemýšlím nad minulostí."

,,Minulost je minulost a tou taky zůstane."

,,Hermiono, snažíme se najít Bellu ale beznadějně.."

,,Ona se někdy zase objeví. Věřím tomu."

,, Dobrá"

,,Víš Draco, nikdy bych neřekla, že budu tak nepopsatelně šťastná.. Mám Freda, děti, vás své přátele. "

,,Taky jsem šťastný, i když někdy bych se vrátil a něco změnil."

,,O tom jsme už několikrát mluvili Draco, záleží mi na tobě jsi jako můj bratr."

,,Já vím Mio i já jsem vděčný za Astorii a Scorpiuse."

Tiše si ji přitáhl do objetí a hladil jí po kudrnatých vlasech.
Byl rád že ji může být na blízko alespoň takhle. Záleželo mu na jejím štěstím a s Fredem přeci šťastná je. A to je to jediné na čem záleží.
Taky je šťastný, nemůže říct že ne, má milující ženu a ještě úžasnějšího syna a oba je nadevše miluje i když jeho myšlenky občas zaletí k otázce jak by to vypadalo kdyby byli spolu?

Hermiona vzala tác s limonádou a Draco sklenice. Spolu vyšli ven na terasu za ostatními.
Mia došla ke svému manželovi a lehce jej objala, Fred ihned obtočil své paže okolo jejich boků.
Za celý svůj život až po tento moment mohla říct že je skutečně šťastná a naplněná radostí.
Má svého milovaného Freda, krásné a hlavně zdravé děti, vysněnou práci, své přátelé a celkově měla vše co si jenom mohla přát.
Stoupla si na špičky a láskyplně políbila svého Freda.