Musela jsem ho políbit. V tu chvíli jsem nedokázala myslet na nic jiného. Myslela jsem si, že bychom to mohli brát jako takovou... Protislužbu, ale nebylo by to správné. Nechtěla jsem nic víc takovou chvíli po rozchodu s Louisem, ale Zayn byl... Jiný. Byl hodnější, ale nezměnil se v tom, že na něj byl vždy spoleh. Vzdy mi dokázal vykouzlit úsměv na tváři. Stále byl důvodem mých slz, ale i mého úsměvu...
Věřila jsem v to, že ani já, ani Zayn na to nehodláme zapomenout. Ale... Chtěla jsem nakonec skončit s ním? Chtěla jsem skončit s někým, kdo mi tak ublížil? ,,volal mi Harry. Mluv, co se stalo? Co se stalo se Zaynem?" hrklo ve mně. Takže Harrymu to vážně docvaklo... ,,včera jsme se opili a já se probudila v jeho pokoji u Harryho" jen tohle bylo to, co jsem věděla stoprocentně. Zbytek se mi mohl třeba jen zdát, kdyby do toho Zayn nezačal rýpat. Což znamenalo, že se mi i to potvrdilo. ,,a dál? Meg, víš že mi můžeš říct všechno. Harry vás viděl, když jste se... Však víš" pohazoval kolem sebe rukama, takže přitom vypadal dost vtipně, ale nemohla jsem se smát. To by si mohl myslet, že si z toho, nebo z něj, dělám srandu. ,,asi jsem s ním spala" já to řekla nahlas?! Často jsem říkala něco, nad čím jsem předtím nepřemýšlela, ale tohle byla katastrofa... Neměla jsem to říkat nikomu. Sice byl Niall můj nejlepší kamarád, ale detaili vědět nepotřeboval. ,,asi?" vážně se ptá na tohle?! ,,asi určitě" tak když už to ze mě vyletělo...
Niall to nenechal jen tak být a hned se na všechno začal ptát. Chtěl vědět úplně všechno. ,,miluješ ho?" jeho otázka mi nasadila brouka do hlavy. Nebyla jsem si jistá vším, ale tímhle ano. ,,miluju Louise" když s někým chodíte víc jak tři roky, tak ho nepřestanete milovat ze dne na den. Zayna jsem měla ráda. Hrozně moc i přes to, co se stalo, ale mé 'srdíčko' ještě stále patřilo Louisovi. ,,ublíží ti, sama to víš" Niall nikdy nebyl rád, když se o Zaynovi mluvilo, stejně jako Louis. Neopustil jen mě. Opustil všechny. Opustil naši partu. ,,já si s ním nehodlám začínat. A ještě k tomu, když jsem se právě rozešla s Louisem" myslela jsem to vážně. Nechtěla jsem s ním nic mít. Ne v tu chvíli.
,,co vůbec u Kristi?" jak o tom ví? ,,řekl mi to Harry" on mě slyšel? ,,nic, jen mi řekla... Odchází od tama, prý si našla něco jiného a lepšího. Zítra se mám stavit za jejím šéfem. Chce mě na její místo" byla jsem za to ráda, ale nevěděla jsem, jestli to zvládnu. Ano, měla jsem nápady, dovolím si říct, že dobré nápady, ale to zpracování... Na to jsem vždy měla Kristi. ,,tak to je úžasné, jsem na tebe pyšný" pevně mě objal. Netušila jsem, co po mně všechno bude chtít udělat, ale musela jsem do toho dát kousek sebe. Dělat to od srdce tak, jako vždy. ,,zvládneš to" zkoušel mě povzbudit Niall. Někdy jsem až obdivovala to, jak dokázal vycítit čeho se bojím, z čeho mám obavy a podobně... Možná proto byl můj nejlepší kamarád. Kamarád, který při mě stál a já při něm. I přes to všechno. Ještě nikdy jsem se s ním nepohádala, čemuž jsem se divila, protože oba jsme byli vždy hádaví a tvrdohlaví, takže to bylo... Obdivuhodné.
U šéfa to dopadlo dobře... Pro mě. Vzal mě na místo Kristi. ,,Meg?" ozval se Zaynův hlas z telefonu. Volalo mi neznámé číslo a já ho v domnění, že je to někdo z práce zvedla. ,,Zayne?" oplatila jsem mu otázkou. Překvapilo mě, že mi volá. Hlavně jsem nevěděla proč. ,,dneska jedu k otci a..." ,,kdy mi Mel přivezeš?" byla jsem šťastná, že s ni budu moct trávit čas. ,,seš si jistá, že ji chceš hlídat? Někdy je vážně nezvladatelná a..." ,,ano, jsem si jistá" už podruhé jsem mu skočila do řeči. Chtěla jsem mít při sobě nějaké dítě. Jakékoliv. Možná, že jsem si tím chtěla vynahradit Freddieho... ,,můžu ti ji přivést za hodinu?" zněl nejistě. Asi nevěděl, co všechno si může dovolit po tom. Bylo hrozně divné s ním mluvit. Ani jsem nevěděla jak se k sobě budeme chovat.
,,ahoj" objala jsem malou Mel, když ji Zayn konečně dovezl. Měl přes půl hodiny zpoždění a nezvedal mi mobil. Trochu jsem se začala i bát, že se něco stalo. ,,hele, zlato, zabav ji na chvíli" podala jsem ji Niallovi. ,,zase jdeš pozdě" otočila jsem se k Zaynovi, když Niall i s Mel odešel. Trochu jsem odstoupila, protože jsme se skoro dotýkali hruděmi, i když mi to nebylo nic platné, protože ke mne přišel úplně na těsno a políbil mě. Doufala jsem v to, že to udělá, ale na malou chvíli jsem si místo něj představila Louise... Stále jsem ho milovala. I přes to všechno. Louis byl někdo, s kým jsem trávila nejvíc času po mnoho let a odpoutat se od něj jednoduše nešlo. ,,promiň, musel jsem ještě něco zařídit" zase to byl ten starý Zayn. Nerozebíral to, co se stalo. ,,Nialle, pojď už" on jede taky? Nic mi o tom neřekl... ,,zvládneš to tu sama?" ne, Nialle. Budu tu za tebou po nocích brečet. ,,jako bys mě neznal" tak tohle bude ještě zajímavé...
Mel mi moc práce nedala a brzy usnula, takže nebyl žádný problém. Nechala jsem ji spát u sebe, abych byla blízko, kdyby se ji něco špatného zdálo. V noci mě ale vzbudil něčí hlas. ,,nech mě být!" zakřičel někdo zespodu. V polospánku jsem sešla po schodech dolů. Byla jsem hrozně unavená, ale musela jsem rozhořčenou situaci uklidnit, jinak by se Mel mohla vzbudit. ,,Zayne" chtěla jsem znít vážně, ale mé zívnutí tomu moc na vážnosti nepřidalo. Byl opilý, hned jsem to poznala. Niall se odrazil od zdi, o kterou se opíral a odešel k sobě do ložnice. ,,co se stalo?" vzala jsem Zayna za paži a otočila ho k sobě, když na mé oslovení nereagoval. ,,Megan, kurva, můžeš mě nechat?" vytrhl se mi a odstoupil o dva kroky. Nelíbilo se mi, jak se choval. A ještě k tomu, když byl opilý. ,,ne, nemůžu. Neřvi tu tak. Mel spí a ty bys měl jít taky. Jsi opilý a zlý" asi jsem to neměla říkat. Nikdy neměl rád, když mu někdo rozkazoval. On zvedl ruku a já si přikrčila. Bála jsem se, že mě uhodí.
