,,Louisi já jsem těhotná. Dozvěděla jsem se to dneska" vylétlo ze mě. Nechtěla jsem mu to říkat vůbec, ale musela jsem. Už jenom kvůli tomu, co řekl. Musel to vědět. ,,jako... se mnou?" byl z toho stejně mimo jako já. Sklonila jsem hlavu. Já sama nevěděla s kým jsem těhotná... Byly jen dvě možnosti. Zayn nebo Louis. ,,já věděl, že jsi spala s někým jiným" vydechl a já k němu zvedla hlavu. Nemel mi vůbec co vyčítat. ,,jo, ale až jsme se rozešli. V tom je rozdíl mezi mnou a tebou" byla jsem na něj zlá, ale stále mě to užívalo. Stále mě to mrzelo. ,,promiň mi to" zvedl se, přešel ke mně a roztáhl ruce. Nechal mě, abych si vybrala, jestli ho chvi obejmout, jak gentlemanské. Chvilku jsem váhala, ale nakonec jsem ho objala. Oba jsme to potřebovali. ,,postarám se o to, i o tebe, jestli to bude moje. Přísahám" kolikrat už řekl 'přísahám'? ,,pomůžu ti. S drogama, s Freddiem, se vším" zvedla jsem k němu hlavu. Myslela jsem to vážně. I přes to všechno bych mu pomohla. Kdykoliv.
,,cože jsi?" vyšiloval Niall. Rozhodla jsem se mu to říct hned, jak přišel domu. Dřív, než to, co se stalo s Louisem. Chtěla jsem, aby to věděl jako první, ale jaksi se to nepovedlo... ,,s kým?" To kdybych sama věděla... Cítila jsem se jako nějaká děvka, co ani neví, s kým má dítě. ,,s Louisem nebo Zaynem" měla jsem přiškrcený hlas a knedlík v krku. Bylo těžké mu to říct. Znamenal pro mě hodně a na jeho názoru mi hodně záleželo. ,,to je... úžasný" nebyla to ironie, jak to na první pohled vypadalo. Niall si mě k sobě přitáhl a objal mě. Bylo vidět, že ho to zaskočilo, ale že je šťastný. Na rozdíl ode mě. Byla jsem tada, že budu mít malé, ale bála jsem se toho čí bude... Cítila jsem se za to tak špinavá. Nedalo se popsat slovy jak mi bylo. Všechny pocity se míchaly do sebe a o to to bylo horší. ,,bude to v pohodě, uvidíš. Čí chceš, aby to bylo?" pohladil mě po tváři Ni. Jak jako chci? ,,já nechci, aby to bylo ani jednoho, ale to se asi nepovede" prohodila jsem ironicky. Byla jsem na sebe naštvaná, že jsem spala se Zaynem. Mohla jsem tomuhle zabránit a věděla bych, že je to Louise... Nevěděla jsem, jestli víc chci, aby to bylo Louise nebo Zayna, ale jedno jsem věděla jistě. Nenechám si to vzít i kdyby to bylo mého nepřítele. Miminko je krásná věc a já si ji nenechám ujít.
,,Louisi zvládneš to" objala jsem ho. Rozhodl se, že nejlepší bude, když půjde do léčebny pro drogově závislé, aby se z toho úplně dostal. Freddiemu jsme museli říct, že odjede jen na chvíli a vrátí se. Nemohl vědět kam doopravdy jde. ,,děkuju ti. Za všechno" políbil mě na čelo a odtáhl se. ,,postarej se prosím o Freddieho tak, jak to umíš jenom ty" položil mi dlaň na tvář a já se do ni více zapřela. Nechtěla jsem, aby šel pryč. I kdyby mi ublížil sebevíc, stále mi na něm bude záležet. ,,spolehni se" ještě jednou jsem ho objala a pak už musel odejít. Byla jsem na něj pyšná, že se snaží s tím něco dělat a byla jsem si jistá, že se z toho dostane a všechno bude zase tak, jako dřív, kdy drogy nebral.
,,tak teď budeme válčit spolu, broučku" vzala jsem si Freddieho do náruče, když jsem přijela zpátky k Niallovi. Všichni kluci seděli v obýváku a zapáleně se o něčem bavili. ,,Meg" vykřikl Bear a běžel mě taky obejmout. Mel, když viděla Beara, tak nemohla zůstat pozadu a udělala to samé co on. ,,ty děti tě úplně žerou" prohodil ke mně Harry a odhodil si pramínek vlasů z obličeje. ,,to víš, to musíš umět" vyplázla jsem na něj dětinsky jazyk a se všemi dětmi zašla do kuchyně, kde jsem jim nachystala oběd, který uvařil Niall. Kuchařka. Nechala jsem je v klidu se najíst a šla za klukama. ,,měla bys jíst, Meg" vzal mě za ruku Niall a pohladil mě po ni palcem, když jsem si sedla vedle něj na sedačku. ,,ty vole kdybych vás neznal, tak si myslím, že spolu něco máte" rozesmál se Liam a tím přinutil k úsměvu i mě. ,,jak je na tom Louis?" divila jsem se, že se na něj jako první zeptal Zayn. Stále mu na něm záleželo, tak jako na všech... ,,vypadal s tím smířený, jenom se bál o Freddieho" opřela jsem se o Nialla. Potřebovala jsem cítit 'lásku'. I když jenom tu kamarádskou. Tohle mi stačilo ke štěstí. Moje neobvyklá 'rodina'.
,,Mel si tě zamilovala. Furt se po tobě ptá" sedl si ke mně Zayn na verandu. Potěšilo mě to, ale jeho přítomnost mě znervózňovala. Hodně jsem přemýšlela nad tím, jestli k němu cítím něco víc, ale ne. Přece nemůžu milovat někoho, koho jsem tolik let neviděla. Opakovala jsem to stále pořád a pořád dokola, ale bylo to tak. ,,je to zlatíčko" neměla jsem páru, proč jsem odpověděla zrovna tohle. Sakra! Akorát jsem se ztrapnila... ,,proto se divím, že je tvoje" nemyslela jsem to zle, ale říct jsem to musela. Abych se necítila tak trapně. ,,hele!" chytl se dramaticky za srdce, ale smál se u toho. ,,musím ti něco říct" ach jo, já tobě taky. ,,povídej" navenek jsem nechtěla dat najevo, co za zmatek se odehrává v mé hlavě. Zayn se rozpovídal, ale já ho moc neposlouchala. ,,a to, jak tvůj táta odjel na to léčení... Ani tam nedojel. Hrozně mě to mrzí, Meg" cože? Chtěla jsem si nafackovat za to, že jsem ho neposlouchala celou dobu. ,,c-cože? A... Kam teda jel? On žije?" chtěla jsem na něj začít křičet. Že by to byla další věc, co mi zatajil? ,,není, Meg... Zabili ho. Chtěli, abych trpěl a věděli, že moji jedinou slabinou jsi ty, ale když jim došlo, že se od tebe jeden z nás nehne ani na krok, tak to chtěli udělat jinak a vzali si do hrsti tvého tátu. Nějak se to zvrtlo a oni ho... zabili" soucitně se na mě podíval. Chvíli mi trvalo, než mi to všechno došlo. ,,Zayne proč mi tolik lžeš?!" zvedla jsem se na nohy a otočila jsem se na něj. ,,neustále jsi mi něco tajil a lhal jsi mi a teď si přijedeš a všechno mi to řekneš, jako by nic? Co si o sobě sakra myslíš! Víš jak jsem se kvůli tobě trápila? Sakra Zayne, vždyť já s tebou nejspíš čekám dítě a ty mi děláš tohle!" vykřičela jsem mu do obličeje. Mé city byly už talhle v hnoji a mně bylo jedno, jak díky mému výstupu vypadám. Bylo mi hrozně. ,,ty seš těhotná?!" zakričel na mě nazpátek a taky si stoupl. Kurva.
