Divný spolužák

^46.^

Ráno se Jungkook probudil sám. Chtěl nahmatat Taehyunga, ale nikdo tam nebyl. Začal se bát, že to byl jenom sen, nebo že si z něj dělal jenom srandu.

Pomalu se posadil a rozhlédl se po pokoji. Nikde nikdo.

Jak nečekané. pomyslel si Jungkook. Vstal a protáhl se. Pak se šnečím krokem dostal ke dveřím, které prudkým pohybem otevřel. Ihned ho do nosu praštila omamná vůně.

Pomalu sešel schody a pak prošel dveřmi z bambusových dřívek. A hned mohl uvidět tu spoušť. Všude mouka.

,,Co to tady proboha děláš?" zeptal se "vážně" Jungkook Taehyunga, který stál u pánve celý od mouky.

,,Snídani." usmál se Taehyung a otočil svůj pohled zpět k pánvi.

,,A co ten svinčík tady?" řekl Jungkook.

,,Ehm..." zamyslel se Taehyung a poškrábal se na zátylku.

Teď už to Jungkook nevydržel a vybouchl smíchy. Taehyung sklopil pohled a uviděl sáček mouky.

Vzal si do ruky mouku a hodil ji po Jungkookovi. Ten se přestal smát a koukl se napravo. Uviděl javorový sirup. Ďábelsky se zašklebil a běžel k Taehyungovi, na kterého ten sirup vylil.

Takhle po sobě házeli mouku a dokonce i vajíčka, než Jungkook uklouzl.

,,Jsi v pořádku?!" vypískl Taehyung a přiběhl k němu. Natáhl k němu ruku. Jungkook ji přijal a svalil Taehyunga vedle sebe. Oba se tomu začali smát.

Taehyung se ale přestal smát, když uslyšel Jungkookův smích. A Jungkook si toho všiml a podíval se na něj. Byli u sebe opět strašně blízko.

,,Řekni Jungkookie... Čím jsem si tak dokonalého hybrida zasloužil?" zeptal se Taehyung a položil svou dlaň na jeho tvář.

,,Tím, jak moc hodný jsi. Miluju tě, Tae." řekl Jungkook a zavřel oči. Taehyung se k němu přiblížil ještě blíž, až se dotýkali nosy.

,,Já tebe taky." zašeptal Taehyung a položil své rty na ty Jungkookovy. Ten byl sice překvapený, ale ihned se zapojil. Položil svou ruku na tu Taehyungovu, která byla pořád na jeho levé tváři.

Takhle tam jen tak seděli a užívali si přítomnosti a rtů toho druhého, dokud Jungkookovi nezazvonil mobil.

,,Počkej... Musím to zvednout." odpojil se Jungkook.

,,Jestli to je zase Jimin, tak už fakt nevím." řekl Taehyung a Jungkook tedy šel pro mobil.

,,Je to zase on!" zakřičel z druhého patra Jungkook, aby to Taehyung věděl.

,,Hmm?" řekl Jungkook do telefonu, když ho zvedl.

,,PROČ NEJSI VE ŠKOLE?!" zaječel Jimin z telefonu.

,,J-já... Zítra ti to vysvětlím." řekl Jungkook.

,,A KDE JE TAEHYUNG?!" zaječel opět Jimin.

,,T-to ti taky zítra vysvětlím." řekl Jungkook a radši si dal hovor nahlas, aby pak už třeba neohluchl.

,,Dobře. Tak budiš. ALE ZÍTRA MI TO VŠECHNO VYSVĚTLÍŠ, JE TI TO JASNÝ?!" začal opět Jimin.

,,J-jo. Tak ahoj." řekl Jungkook a zavěsil. A v tu chvíli do pokoje přišel Taehyung.

,,Máme problém." sklonil pohled Jungkook.

,,Já vím. Slyšel jsem to." řekl Taehyung a opět k němu přistoupil a položil mu své ruce na ramena.

,,Ale to nevadí. Zítra mu to řekneme, ano? A teď už na to nemysli. Musíme si užít našeho dne a... Musíme uklidit tu kuchyň." zasmál se Taehyung a Jungkook s ním.