Proč ?

Ateisté a Vánoce ? Blbost!

I přesto že se to nezdá, je tu opět čas Vánoc. Sněhových závějí jsme se nedočkali, ale některé věci zůstávají ve starých kolejích. Každé okno je ozdobeno veselými světýlky, v kádích se se svými nepřítomnými tvářemi plahočí kapři a všechny supermarkety, které Vánoce očividně slaví už od 1. listopadu, začínají útočit na naše emoce tematickými reklamami, které jsou plné kuřízků a usměvavých důchodců s jejich vnoučaty. Všechno je tak jak má být, až na jednu věc. Moji známí, kteří zarytě existenci Boha popírají a jsou na to dokonce pyšní jsou na Vánoce celí žhaví. Co to je za blbost?

Ve všech učebnicích, nebo webových stránkách jsou Vánoce definovány jako KŘESŤANSKÝ svátek, kterým je oslavován a připomínán příchod Ježíše Krista. Proč ho tedy ateisté slaví? Co lidi vede k tomu, že se v jeden moment tváří jako vládci světa, kteří Boha nepotřebují a Ježíše považují jenom za hustýho typa, který dokáže přeměnit vodu ve víno, ale jakmile mají možnost se ožrat, polaskat dámské pozadí pomlázkou, nebo pod záminkou křesťanských svátků udělat výjimku ve svojí dietě, s radostí toho využijí. Zbyla v lidech alespoň nějaká sebeúcta? Jak je možné, že lidé střídají svoje hodnoty jak ponožky?

Zkusme tento princip uplatnit i u jiných náboženstvích. Co kdybyste byl notoricky známý tím, jak nesnášíte všechny židy a nejradši byste postavil 2.Osvětim a dokončil to, co Hitler nestihl, ale v Izraeli vám nedělá problém namluvit Šabtajovi, že si plánujete udělat obřízku a stát se právoplatným židem, za účelem získání levnějšího zboží. Ovšem, tento princip lze demonstrovat i např. ve sportu. Představte si, že máte kamaráda, jehož slovní zásoba je značně omezena hlavně na pojmy: Slavie, nejlepší a m*dat Spartu. Berete ho, jaký je, jste rádi, že je sám sebou a na nic si nehraje. Jednoho dne se vydáte na derby a uvidíte svého kamaráda, jak si pochutnává na gulášku spolu s několika sparťany, před kterými se tváří jako by Spartě fandil celý život. Co si o něm pomyslíte? Nejspíš že už má k věci jiný postoj a ospravedlníte to tím, že změna je přeci život. Avšak na příštím zápasu nechcete věřit vlastním očím. Sparta tentokrát neuvařila pro svoje fanoušky žádné občerstvení a váš kamarád je asi nejhlučnější osoba na místě. Sebejistě vykřikuje: „Slááávie je nejlepší, Sparta je pro bu*ny," a celé jeho tělo hraje jenom červenou a bílou. Chvilková slabost, řeknete si v duchu. Ale takhle se to opakuje pokaždé. Jakmile má Sparta co nabídnout, váš kamarád nemá zábrany. Co si o něm myslíte teď? Nejspíš si to dokážu si to domyslet. Nic pozitivního to nebude.

Pokud daný zvyk, či věc nehaníte a nejste proti ní, nevidím důvod, proč ji nepodpořit, či se jí neúčastnit. Vánoce jsou přeci svátky lásky a bylo by ode mě hloupé komukoliv zakazovat být se svými blízkými a zažít během roku i chvíle pohody. Pokud lidem vyvracíte ty jejich „bláboly" o bytosti která stvořila vesmír a všechny nás má moc ráda, a zároveň se těšíte až si na svátek těchto bláznů nacpete břicho kaprem a bramborovým salátem, prosím, směle do toho, ale chováte se jako bezpáteřní pokrytci. Konkrétní příklady jsou jen jedny z mnoha, ale princip chápete.

„Chybu může udělat každý, ale jen hlupák udělá tutéž chybu podruhé."

Neznámý autor