Už zase...

2.2K 74 35
                                    

Nezdálo, ale od Luky nebyla... Bylo to neznámé číslo. Takže jsem chvíli počkala na místě a když někdo nepřijde, tak jdu.. Ani jsem to nedomyslela a už vidím limuzínu, která zastaví přímo přede mnou. Je mi povědomá.. Najednou se otevřou zadní dveře a tam sedí ...!? To snad ne..

Seděl tam Adrienův táta a z místa spolujezdce vystoupil mladý neznámý mladík a podal mi ruku aby mi pomohl posadit se do limuzíny. Byla jsem tak zaskočená, že jsem prostě nastoupila bez jakýchkoliv otázek. Asi po 5 minutách ticha jsem se probrala a řekla:

,,To vy jste napsal tu sms?" zeptala jsem se a při očním kontaktu uhla koukala do tmavých oken.

,, Ano psal. Nějaký problém?" odpověděl.

,, Ale ne, jen že součástí nebylo jméno... "

,, Velice se omlouvám půvabná slečno..." už takhle jeho nedokončená věta mě zarazila.

,,... Mělo to pro vás být především překvapení, jaká žena nemá ráda překvapení, žádná taková není." řekl sebevědomě, ale je jasné že existuje žena co překvapení nemusí.

,, Ano, máte opravdu štěstí, že zrovna já mám překvapení doopravdy ráda. Jak jste to věděl?..." otázala jsem se nejistě.

,, Taková půvabná mladá slečna, plná života a neměla by ráda překvapení? To si nemyslím."

Na to už jsem neměla slov a radši jsem koukala ven, dokud jsme nedojeli na nejspíš cílové místo a tím bylo.. Hotel?! No co jsem čekala...jasně že hotel, co jiného.

O pár hodin později

Byla jsem na pokoji, připravená na večeři v nových třpytivých šatech, ještě krásnějších než minule. Dal mi je Gabriel i s novým, moderním pokojem jen pro mě. Nevím proč to dělá, ale nevadí mi to. Ráda se nechám rozmazlovat.

Po večeři jsem dorazila zpět na pokoj. Vysvlékla se a šla si napustit teplou vanu. Dala jsem si masku na obličej a chvíli prostě jen relaxovala. Poté jsem vylezla z vany, vypustila ji a šla si obléct jen bílou, průsvitnou, lesklou, docela krátkou noční košilku, která mi byla těsně pod hýždě.

Chvíli jsem si četla modelingové drby v časopise co ležel na nočním stolku. On fakt ví co miluju.. Nechápu to, ale čtu si dál. Když mě to přestalo bavit, sebrala jsem se a šla k hornímu střešnímu bazénu. (pouze v té noční košilce)

Došla jsem nahoru, rozhlédla se, všude byla tma, jen osvětlený bazén s barem a pár světélek okolo. Nejdříve jsem se jen koukala do tmavé, černé dálky a pak mě napadlo.. Proč si nejít zaplavat?

Šla jsem. Jen tu košilku jsem sundala, spadla na zem a já šla do bazénu, nahá. Dala jsem si pár koleček a pak jen tak ležela a nechala se nadnášet jemnými bublinkami zespoda. Bylo to tak příjemné, hlavně na má intimní místa.

Nevydržela jsem to, pustila si větší proud masážových bublinek a začala si prstit. Celá nadržená jsem tekla do čistého bazénu. Ale najednou..Gabriel se přišel podívat kdepak jsem, slyšela jsem jak volá už od schodů, ale byla jsem tak dobře rozjetá že se mi nechtělo přestávat.

Videl mě jak si to dělám v jeho bazénu. Postavil se mu přímo přede mnou. Bylo ale vidět, že ho to nijak netíží a svlékl si nejdříve tričko a pak i kalhoty se spodním prádlem. Stál tam celý nahý a musím uznat, na svůj věk vypadá fakt dobře.

Nevím co to do mě v tu chvíli vjelo, ale byla jsem tak nadržená že jsem si rozpustila vlasy, gumička spadla někam do vody, sedla jsem si na okraj a koukla na Gabriela přes mé rameno.

Pařížská láska || Miraculous Kde žijí příběhy. Začni objevovat