Díky

13. lavička

Vzala jsem do ruky tt a koukla se. Byli tam dvě čárky. Byla jsem hrozně šťastná. Pak mě ale napadla jedna věc. Co když Janek dítě nechce? Jsme si ce manželé už dva měsíce a známé se ještě dýl. Ale co když nebude chtít? Co budu dělat? Šla jsem za ním ke kozám. Janku. Potřebuju s tebou mluvit. Řekla jsem nervózně. O čem? Mluvil úplně klidně. Pojď na lavičku. Šli jsme si sednout na lavičku. No? Bylo složitý o tom začít mluvit. Víš já.... já jsem......jsem těhotná. Hrozně jsem se bála jeho reakce. To je super to je nejúžasnější správa mýho života. Objal mě a dal mi pusu. Miluju tě. Řekl a dal mi další pusu. Ty si vážně rád? Zeptala jsem se. Jasně že jo. Proč bych nebyl? Byla jsem šťastná. Bála jsem se že nebudeš chtít dítě. Řekla jsem. Prosimtě jsem šťastnej jako blecha. Pak jsme šli do lesa se projít. Procházíme se často. Janek jednou za týden jezdí do Prahy do firmy. Nevadí mi to jenom se mi po něm vždycky stýská. Z lesa jsme se vrátili na oběd. Běto musíme ti něco říct. Řekla jsem když jsme přišli do kuchyně. No? Zeptala se Běta. Jsem těhotná. Běta se usmála. To vám děti přeju. Objali jsme se a pak jsme si dali oběd. Musím říct že Běta vaří fakt výborně. Dojedli jsme a s Jankem jsme šli nahoru. Lehla jsem si na postel a Janek mi hladil břicho. Už se moc těším. Řekl. Já taky. Takhle jsme tam ještě chvíli leželi.A jak se bude jmenovat? Zeptal se Janek když jsem se zvedala. No jo na to jsem ještě nemyslela. Řekla jsem. Tak pro holčičku třeba Šárka nebo Lucka. A pro kluka třeba Tomáš nebo Lukáš. To navrhl Janek. Za mě pro holčičku Lucka a pro kluka Lukáš. Tyhle jména se mi líbili. Tak jo to jsou pěkný jména. A co by jsi chtěla? Zeptal se Janek a já se zamyslela. Asi kluka. Vždycky jsem chtěla kluka. Já taky. Už se nemůžu dočkat.