Asi ve dvě byla oslava. Lukyho oslava. Přišli Sylva, Běta, Vilda, Tony, Tom, kluci, Babu a ještě několik lidí. Luky dostal spousta dárků a dokonce řekl další slovo. Dede. Úplně přesně nevím co to znamená, ale myslím že děkuju jinak mě nic nenapadá. Oslava byla dobrá a Vilda se Sylvou se docela sblížili. Ale přeju jim to. Dokonce jim to spolu sluší. Po oslavě jsme s Jankem a s Lukym samozřejmě šli do lesa. Jen tak se projít. Byla docela zima takže Luky vypadal v tý kombinéze jako koule. Týno já se ti chci ještě jednou omluvit za to co se stalo před rokem. A Lukymu taky. Řekl Janek. Janku nebyla to tvoje chyba ty si za to nemohl. Řekla jsem. Ale kdybych třeba jel pomalejc nebo si toho dítěte všimnul dřív mohlo bejt všechno jinak. To měl sice pravdu protože kdyby se to nestalo tak Luky teď nemá narozeniny. Ty za to nemůžeš a basta. Už to neřeš. Dala jsem mu pusu. Miluju tě. Řekl. Já tebe taky. Luky na nás koukal. Měla jsem ho v náručí jelikož chodit ještě tolik neumí. Mama. Tata. Řekl najednou. Ty si můj šikulka viď. Řekla jsem a dala jsem mu pusu. Mama. Řekl zase. A co já? Připomněl se Janek. Tata. Řekl Luky. Šikulka. Pochválil ho Janek. Ten táta viď? Řekla jsem a zasmála jsem se. Tata. Takhle jsme se ještě chvíli procházeli a pak jsme šli na statek.
ČTEŠ
Díky
Short StoryJanek je milionář a Týna žije na statku se svým přítelem. Dokážou si k sobě najít cestu? To se dozvíte v příběhu
