Morpher - Mezi temnotou a světlem [DOKONČENO]

🐺Epilog🐺

Přesně o 119 let později... 

Kera
Můj život se chýlil ke konci. Je zvláštní to říkat, když už je mi 140 let. Jak je to možné? Jsem Keralimita. Žiju déle, než obyčejný přeměňovač. Můj otec je již dávno mrtvý, stejně jako Cam. I má jediná dcera je mrtvá. Dokonce už ani vnučka nežije. Pravnučce je sedmdesát, jejímu bratrovi sedmdesát tři, prapravnučce je čtyřicet sedm a jejím dvěma mladším sestrám, dvojčatům, je čtyřicet tři. Praprapravnukovi je třicet a jeho dceři je patnáct let. Toto je celá moje nejlbižší rodina. Je to tak divné. Každým dnem je mi hůř a vím, že čas mé smrti se blíží. Duchy pořád vidím, pořád mám stejnou sílu a pořád vzpomínám. V rukou jsem držela papírek, co mi kdysi odkázala máma. Věštbu o nejvyšších. Rozhodla jsem se ji dát do rukou své nejmladší vnučky. Už byla dost stará na to, aby pochopila vše, co je ve věštbě napsáno. Dveře od mého pokoje se s vrznutím otevřely a v nich se zjevila ta, kterou jsem potřebovala vidět. Pelona. Zvláštní jméno, že?
Kera: Pel, pojď sem prosím.
Pel: Neměla bys mluvit. Vysiluješ se.
Pousmála jsem se. Vyzařovala z ní moudrost a vždy byla starostlivá. 
Kera: Víš, že dnes zemřu. Všichni to ví. Ale předtím, než se tak stane, ti chci něco dát. Korunu Altorů jsi dostala k patnáctinám. A dnes dostaneš toto.
Papír, který jsem tak dlouho měla u sebe jsem jí vložila do rukou.
Kera: Je to věštba o nejvyšších. O jejich osudu. Já tě teď žádám o to, abys ho předala nejvyššímu. Už je pomalu čas na to, aby se jeho síla projevila. Musí se dovědět pravdu. Uděláš to?
Pel: A co je tam vlastně napsáno?
Kera: Z druhé strany je to v našem jazyce.
Pelona pomalu přikývla.
Pel: Samozřejmě, že mu to předám, babi. Neměj strach.
Chytla jsem ji za ruku a usmála jsem se. Cítila jsem, jak moje duše pomalu odchází z těla.
Kera: Buď šťastná, má milá. Věř vždy v sama sebe a nikdy nebudeš sama...
A naposledy jsem vydechla...

Pohled 3. osoby, den po smrti Kery...
Pel běžela do školy. Nestíhala, což se jí obvykle nestávalo. Už byla skoro tam, když najednou do někoho vrazila. Omluvila se a chtěla odejít, ale ten někdo ji chytil za paži. Prohlédla si ho. Kluk, asi stejně starý, jako ona, ji skenoval jantarovýma očima. Jeho blonďaté vlasy byly husté a lehce rozcuchané.
Kluk: Ahoj...
Pel: A... Ahoj...
Styděla se. Kluk ji pustil a přeměnil se na vlka. Jeho srst byla světle modrá. Uklonil se a odběhl pryč. Pel si najednou uvědomila, kdo to byl. Ten, koho hledala. Nejvyšší...

Kera
Jakmile jsem otevřela oči, mé srdce naplnilo štěstí. Přede mnou byla máma, táta, Cam, Keralimita, má dcera a další. Rozbrečela jsem se štěstím a všechny je objala. Můj vzhled byl jiný. Vypadala jsem jako mé já ve dvaceti jedna letech. I ostatní vypadali mladě. Shlédla jsem dolů. Pode mnou byl můj domov. Místo, které jsem tak milovala. Máma mě vzala za ruku a najednou jsem uslyšela jemný zvuk klavíru.

A máma začala.
Bella: I'm tryin' to hold my breath, let it stay this way, can't let this moment end.
Já pokračovala.
Kera: You set off a dream in me, gettin' louder now, can you hear it echoing?
Bella: Take my hand, will you share this with me.
Zazpívala a chytila mě za ruku.
Bella: 'Cause darling without you... All the shine of a thousand spotlights. All the stars we steal from the night sky will never be enough. Never be enough...
Kera: Towers of gold are still too little. These hands could hold the world but it'll never be enough.
Kera+Bella: Never be enough. For me.
Chytli jsme za ruce naše manžely.
Kera: Never, never.
Bella: Never, never.
K+B: Never for me. For me...
Bella: Never enough.
Kera: Never enough.
K+B: Never enough for me. For me, for me!
A druhou rukou jsme se s mámou chytily za ruce.
Kera: All the shine of a thousand spotlights.
Bella: All the stars we steal from the night sky, will never be enough.
Kera: Never be enough.
Bella: Towers of gold are still too little.
Kera: These hands could hold the world but it'll never be enough.
K+B: Never be enough... For me.
Bella: Never, never.
Kera: Never, never.
K+B: Never for me, for me...
Kera: Never enough.
Bella: Never, never. Never enough.
Kera: Never, never.
K+B: Never enough!
Kera: For me.
Bella: For me.
K+B: For me!
A všichni jsme se objali.
K+B: For me...

KONEC

A to je finální konec Morphera. Tečou mi slzy. Konečně jsem to dokončila, ale zároveň teď nechci, aby to skončilo. Zamilovala jsem se do příběhu, prožívala jsem ho spolu s Bellou a Kerou, občas si připadám, že jsem jim trochu podobná. Opravdu mi budou chybět. Na závěrečnou řeč nejsem, takže to raději ukončím.

Vaše otázky ohledně Morphera 3... Moje finální odpověď je NE, Morpher 3 nebude. Bude jen kratší příběh o životě Dariany, ale to až někdy v budoucnu. Momentálně se budu věnovat knize Já nezapomínám a nově pro vás začnu psát knihu, kterou jste si zvolili - Smrtí opředená. 

Tak ahoj u další knihy. Děkuji vám za všechno...

VikisekCZ