Ereri | oneshots

Kingdom [AU] II

Král Kenny ochořel. Doktoři nevěděli, co si s ním počít, neuměli vysvětlit nekončící horečky a zimnice, nevolnost ani krvavý kašel. Ke královu loži se volali alchymisté, mastičkáři, babky kořenářky, ale nikdo nedokázal jejich vládce vyléčit.

Jednoho ponurého dne, kdy se slunce schovalo za mraky a obloha plakala, mladý princ seděl na strýcově posteli a neurčitě se na něj díval.

Král si odkašlal, otřel si zkrvavená ústa do hedvábného kapesníčku a poručil doktorům, aby odešli. Po jeho boku zůstal jen zámecký rádce a princův komorník.

„Rivaille," zasípal Kenny a na svého synovce se podíval. „Můj čas se krátí a má vláda nad tímto královstvím skončí spolu s mým životem."

Kašel se vrátil a proužky rubínové krve stékaly po králově dlani. Levi odvrátil zrak, aby se na strýcovo utrpení nemusel dívat.

„Nastane nová éra," pravil nemocný muž. Levi na něj shlížel a očima bloudil po stahané tváři. „Říše dostane nového krále."

Levi se mu podíval do očí. Kenny se snažil tvářit přísně, to mu však nemoc nedovolila. „Neudělej našemu rodu ostudu. Vládni moudře. Buď za dobře se silnými národy, nevyvolávej konflikty."

Králova slova zněla teskně. Lítostivě. Unavené oči najednou připadaly smutné. „Nebuď hrubý, važ si svého lidu. Otvírej brány dokořán, pořádej bály, zakládej divadla."

Levi si skousl vnitřek tváří při pohledu na strýcovo strhanou tvář. Chápal, co mu tím chce doopravdy říct. Celé to byla omluva. Omluva za to, jak se choval k vlastnímu synovci. Omluva za to, jaký byl chladnokrevný král.

Kenny se na něj naposledy usmál, než zavřel oči a hlava mu klesla hlouběji do polštáře.

Jeho rádce sklopil pohled do země, stejně tak Eren, na náznak úcty zesnulému králi. Levi mu stiskl rameno a s rozhodným výrazem se postavil.

„Ať vyvěsí černé vlajky a nechají je tam po dobu tří dnů," pronesl pevně k rádci a se svým komorníkem v patách odešel z místnosti.

Oznámil doktorům čekajícím na chodbě, že král Kenny Ackerman právě zemřel.

Levi najednou nevěděl, co dál. Přišlo to tak náhle, nestačil ani vstřebat skutečnost, že je strýc chorý a on už tu s ním není vůbec. A už nikdy nebude.

Zastavil se na balkoně, ze kterého měl výhled na nádvoří. Lidé se scházeli v hloučcích a mluvili bůh ví o čem.

Erena si stoupl vedle něho. S tváří bez jakéhokoliv čitelného výrazů se díval na služebné, které spouštěli černé vlajky pod zábradlí.

„Co teď uděláte?" zeptal se. Levi na něj koutkem oka pohlédl. „Nechám poslat parte všem partnerským zemím," odpověděl. Věděl však, že otázka byla myšlena docela jinak.

Komorník se na něj otočil. „Po králově pohřbu vás čeká korunovace. Stanete se novým panovníkem, co bude vaším prvním krokem?" vyptával se Eren, Levimu až připadalo, že si ho snad dobírá.

Složil si hlavu do dlaní s povzdechl. „Nejsem si jistý," přiznal, „asi... zjistím naší nynější ekonomickou situaci, sjednám si schůzku s našimi obchodními partnery a-" byl přerušen Erenovým tichým smíchem.

Zaraženě na něj zíral. Eren se mu podíval do očí a široce se usmál. „Promiňte. Já jenom... vypadal jste hrozně vážně, nemohl jsem si pomoct," pochechtával se.

Levi potlačil pobavený úsměv a hraně uraženým hlasem zamumlal. „Jsem vážný, jde tady o budoucnost celého království!" Založil si ruce na hrudi a snažil se na smějícího se chlapce nedívat.