Hating means loving

6. Kapitola

Kouknul jsem na něj a pozorně ho poslouchal. Jestli to je pravidlo co musím dodržovat tak to bych měl být sakra pozorný.

,,Po tom co dnes opustíme tenhle byt, tak nebudeš kočka a budeš moct mluvit. Dnes je totiž poslední den trhů. A to znamená jednu věc. Já, moji sourozenci a jejich sluhové jsme každoročné zapojeni do královské hry. Otec s matkou ukážou jednu věc kterou schovali někde na trhu. Kdo z nás ji první najde, tomu otec splní přání.''

Přikývnul jsem a věnoval mu pusinku na tvář, abych mu dal vědět že mu fandím. Já nikdy nic takového nezkoušel, takže netuším jak to dopadne nebo jak to bude vypadat.

Byl jsem překvapen. Ale nevadilo mi to šel jsem se připravit a nechal ho spát
Ze skříně jsem vyndal dvakrát koženou černou bundu,dvoje čerené rukavice, kalhoty, boty a obojek s ostny. Připravil jsem to na postel a šel si udělat čaj.

V klidu jsem si zalezl do pelíšku a zavřel oči. Spíš jsem jenom odpočíval. Byl tu hezky klid a teplo. Nebylo to jako na lodi, kde mi bylo každou chvíli špatně.

Čas uběhl jako voda a já ho šel vzbudit. Podrbal jsem ho na hlavě a počkal až se probere. Byl jsem již oblečenený a vysvětlil mu že má na posteli bundu, boty, kalhoty a obojek.

Doobléknul jsem si věci co byli na posteli a podíval se do zrcadla jak vypadám. Přišel jsem si jinak. Pán byl ale očividně v šťastný a tak jsem to přijal. Vyšli jsme ven. Už nemusím dělat že jsem kočka. Na chvilku mám klid.

Došli jsme do pravého křídla kde už čekala má rodina. Všichni jsme byli napružení a všichni jsme chtěli vyhrát. Otec začal o něčem mluvit a potom přišel k věci.
"musíte najít............... Korunku která patřila bývalé královně." řekl a ukázal obrázek té korunky. Hra začíná za 3...2....1....teď!
Zakřičel a všichni se rozběhli ven ze hradu. Popadl jsem ashe a běžel s ním na zádech.

Nejdříve sem nevěděl co dělat a pak jsem se octl pánovi na zádech. Vyběhli jsme ven a já se rozhlížel. Běželi jsme a já neustále pozoroval.

,,Ashi hledáme malou korunku s bílým drahokamem. Musíme ho najít." řekl jsem celý udýchaný.

,,Ano pane. Jen..nemám si slézt?'' Zeptal jsem se starostlivě. Kdybych jsem schovával korunku, kam bych ji schoval. Někam kde by perfektně splynula.

,, Jestli chceš " nabídl jsem mu.

Slezl jsem z něj a rozběhnul se k prvnímu stánku se šperky. ,,Pane jděte prosím k dalšímu. Bude to rychlejší.'' Řekl jsem opatrně a prohlížel si šperky. Tady nic. Teď mi něco došlo. ,,Pane.''

Ash se otočil ke stánku se šperky. Já přešel k vetešnictvý.

Koukal jsem se. Ani tady nic. Mysli Ashi, mysli. Musím být k něčemu užitečný. Běžel jsem pak dál. Takto jsme probíhaly stánky co nám byli podezřelé.

V jednu chvíli jsem myslel že tu korunku mám. Ale byl to nějaký kus železa. Přeběhl jsem zase dále.

Hledali jsme už hodinu. Už mě to nebavilo. Chodil jsem a díval se po stáncích. Byla to už taková nuda že jsem pak nevědomky něco vzal a šel zase zpět protože jsme byli na konci trhů.

Po několikáté jsem se dostal do hádky s nějakou babou. Furt na mě nadávala jakej jsem nevycválanej holomek. Hádal jsem sw tam s ní a strácel nervy.

Podíval jsem se co jsem vzal. Vykulil jsem oči. Došel jsem k naštvanému pánovi a zatahal ho za rukách. Ukázal jsem mu ji. ,,Je to ona?''

Vykulil jsem oči.,, a-ano"
Vykoktal jsem. Musíme běžet. Mohl by nám jí někdo ukrást. Chytl jsem ho a hodil si ho na záda. Začal jsem sprintovat směrem ke hradu.

Pevně jsem se ho chytil a držel korunku. Někdo si nás všimnul protože za sebou jsem slyšel. ,,Nezdrhnete!'' Otočil jsem se a tam byla nějaká holka, asi jeho sestra a její služebná.

Iris běžela za mnou. Blížili se k nám. V rom jsem všal uviděl mezeru mezi dovomi stánkami. Bez váhání jsem tam skočil a zvrhnul krabici aby nemohli projít.

Sakra. Jak jsem se leknul tak jsem spadnul. Korunku jsem pevně držel ale ty holky se sem pokoušely dostat. Rychle jsem vstal a trochu mě z dopadu bolela noha. ,,B..běžte takto vás zdržuji pane. Dojdu tam.'' Řekl jsem a podal mu korunku.

,, Takhle tě tu nenechám. "řekl jsem a vzal ho do náruče.
,, hlavně se drž"  mrkl jsem na něj a běžel po cestě která vedla k hradu.

,,Jenom vás zdržuji. Byl by jste rychlejší pane.'' Řekl jsem a pevně se chytnul. Z boku někdo vyběhnul. To byl jeden z jeho bratrů. Klid nelekej se.

Vyskočil jsem a nohou sejmul jeho sluhu. Ten narazil i do alexe. Tak toby jsme měli. Už jen kousek.

Korunku jsem si přiložil k srdci a pevně ji držel já ji nepustím. Někdo nás ale doběhnul. Oba dva jsme hodili karambol. Někdo je mě přiběhnul a chtěl mi korunku vzít. Já se ale stočil do klubíčka.

Dopadl jsem dále než ash. Můj starší brat Sato se mu snažil tu korunku vyrvat. Po mé ruce byl káme, kterým jsem bratra sejmul. jeho sebral jsem ashe a běžel dál.
,,šikulka jsi" řekl jsem celý udýchaný. Vběhl jsem na královskou zahradu kteeou jsem proběhl a dostal se so pravého křídla.,, otče mám tu korunku!" Zakřičel jsem a strhl k sobě pohled všech v místnosti.

Strašně mě bolela noha. Kouknul jsem se a na korunce byla krev. Rychle jsem ji utřel prsem a dal jí pánovi. Ten mě posadil na zem a korunku předal.

Předával jsem korunku ale v tom jsem se zarazilo. Na mé ruce zůstala červená stopa. Otočil jsem se a viděl že je zraněný.
"a co tedy budeš chtít za výhru?" zeptal se otec. Přiblížil jsem se a zašeptal mu to do ucha.
" myslím že to nebude problém ." řekl otec. S burácivím potleskem jsme odešli. Stavili jsme se oba na ošetřovně.

Už sem nesměl říct ani slovo. Jen jsem se na něj usmál a jak jsme zašli za roh překvapilo mě jak rychle si mě vzal do náruče s nesl k ošetřovně. Držel jsem si místo, kde jsem měl ranku. To bude od hrotu té korunky.

Z ošetřovny jsem ho nesl ke mě. Nesl jsem ho v náručí a dal mu pár pusinek do vlasů. Došli jsme do bytu. Položil jsem ho do jeho pelíšku u krbu a přikril ho dekou.
,, dnes jsi odvedl úžasnou práci. To tě dnes omlouvá z toho trestu. Ale zítra a pozítří normálně pokračujeme. "

Pokýval jsem hlavou a stočil se do klubíčka. Nebude to nic hrozného. Samo se to zahojí. Zavřel jsem očka, ale pán stále neodcházel. To mě pozoruje?