Štěstí [IronDad & SpiderSon & SpideyPool]

12

Hillová mě odvedla do pokoje, kde jsem si šel na chvíli lehnout, ale po chvíli mě to přestalo bavit. Jdu na střelnici se odreagovat. Beru si do rukou glock - 19. Přešel jsem k terčům, kde nastavím požadovanou vzdálenost. Ještě jednou si zkontroluju zbraň. Postavím se do postoje a nadechnu se. Pořádně zamířím a s vydechnutím vystřílím celý zásobník. Nechám si přijet terč, kde uvidím několik přesných zásahů do středu hlavy. Terč jsem vyměnil a celý proces zopakoval znova. Pomocí střílení si vybíjím všechnu bolest, kterou mi způsobili v Hydře. Střílel jsem takhle dál, než jsem byl celkem v pohodě. Když jsem střílel už na sedmý terč, můj spidey sense mě upozornili na nově příchozího asi agenta? Nenechám se rozhodit a nejprve vystřílím celý zásobník zase do hlavy. Dám pokyn pro přisunutí terče, jen abych si ověřil všechny své střely. Konečně jsem se otočil na nově příchozího. Stál tam nějaký agent, podíval se na mě a začal mluvit. "Na střelnici rekruti nesmí, bez svého velícího. Kdo je tvůj velící, abych mu mohl oznámit neuposlechnutí rozkazu." Pokrčil jsem rameny, otočil se a začal znovu střílet. Věděl jsem , že jde ke mě. Akorát jsem vystřílel další zásobník, když mi stál za zády a už pěkně naštvaně mě znovu oslovil. "Hele mladej, čemu jsi nerozuměl na tom, že rekruti sami nesmí na střelnici?" "To je omyl, já jsem rozuměl všemu, co jste řekl, ale já nejsem žádný rekrut" "Hm, to bych chtěl vidět tvůj odznak, když už nejsi rekrut, jak říkáš, tak bys měl být agent aspoň druhé úrovně." "Tak nejdřív vy ukažte svůj odznak, jestli vůbec nějaký máte" Už jsem byl fakt vytočený, že mě vyhazujou ze střelnice, když mi to ještě Furry doporučil. Agent tam stál a vyjeveně na mě koukal. "Vy budete rád, když vás Furry nevyhodí na hodinu." Čapl mě za rameno a já už se nechal táhnout do Furryho kanceláře. Zaklepal a vkročil do kanceláře a nezapomněl se mnou škubnout, tak aby mě Furrymu předhodil jako lovnou zvěř. Agent začal. "Tenhle rekrut se bez svého velícího pohyboval na střelnici a nereagoval na vyzvání k odchodu." Furry se na něj zamračil. "A jak jste poznal, že se jedná o rekruta Agente Johnsone." "No nikdy jsem ho tu neviděl a vzhledem odpovídá na rekruta, vypadá mladě a navíc pochybuji, že tenhle by mohl být plnohodnotný agent." Pirát se zamračil. "Povězte mi, na kolikáté jste úrovni." "Páté" A víte na kolikáté úrovni je Agent Watson? " Zamračil se. "Ne." Agent Watson je agent sedmé úrovně, tedy nejvyšší. To znamená, že má povolený přístup do všech místností bez dozoru, tedy i na střelnici. Tak, to bychom měli a vy si to mezi sebou nějak vyřiďte, třeba v tělocvičně si dejte trénink. A teď se dejte na odchod." Agent Johnson, skvělý. "Jak říkal Furry, nechcete si zatrénovat v ringu? " "Hm, tak jo no, aspoň vám budu moc oplatit, jak jste mě zesměšnil před Furrym. " Řekl naštvaně. Bok po boku jsme šli do tělocvičny, kde v jedné půlce trénovala mládež s Natashou. A v druhé půlce byl volný jeden ring. Zašli jsme k němu a začali se připravovat. Oba jsme se protáhli a přeskočili gumy a zahájili jsme zápas. Chvíli jsem ho šetřil, ale pak jsem mu to začal oplácet. Za chvíli skončil na zemi přišpendlenej. Když jsme se zvedli, tak jsme zjistili, že nás většina rekrutů pozoruje a dokonce svoji pozornost nám věnovala i teta Nat. "To jsme tak hezký, že nás potřebujete sledovat?" Zažertoval jsem, jsem přeci syn svého otce. "Ne, ale Johnsona ještě skoro nikdo takhle jednoduše neporazil. "Pojď si dát se mnou souboj. Aspoň rekrutům ukážeme pořádný souboj." "No, tak dobře." Nakonec to dopadlo tak, že poprvé ho Natasha porazila jen o kousíček a podruhé Peter porazil Natashu, ale taky jen o kousek. "Nevěděla jsem, že jsi tak dobrý Charlesi" Podíval jsem se na ni. "Ty toho o mě nevíš spoustu." Natasha se na mě zvědavě podívala, ale dál to neřešila. Vydal jsem se na pokoj a šel jsem spát, abych se připravil na zítřejší rozhovor s avengers.