lost bro / marner, matthews, nylander

25

Nakonec jsem se rozhodla napsat Willymu, že jsem za moment u něj.

No nedalo mi to, musela jsem zavolat Mitchovi.

"Ahoj, Bell, co se stalo?" ozval se v telefonu Mitch.

"Ahoj, nic, jen jsem s tebou chtěla mluvit," řekla jsem.

"Jakto?" zeptal se.

"Já nevím, dlouho jsme si nějak extra nepopovídali," odpověděla jsem.

"To ne, nebyla příležitost," špitl.

"Nebyla, chtěla jsem se zeptat, jestli bychom se nemohli nějaký ten den před Vánoci vidět," zamumlala jsem.

"Jo, rád tě uvidím, Bell, tak si napíšeme ještě kdy, jo?" zeptal se.

"Tak fajn, budu se těšit," odpověděla jsem.

"Já taky, moc, zatím se měj," řekl a zavěsil.

Oblékla jsem si kabát a šla jsem za Williamem.

I když jsem na to dnes neměla náladu, potřebovala jsem ho mít u sebe.

"Konečně jsi tady," pousmál se a po krátké puse mě vtáhl do pevného objetí.

"Promiň, trošku jsem se zdržela," řekla jsem.

"To nevadí, udělal jsem nám večeři," odpověděl a táhl mě do jídelny.

"Seš moc hodnej, Wille, děkuju," usmála jsem se.

"Co bych neudělal pro svou ženu," zamumlal a podal mi talíř s těstovinami.

"Děkuju," pošeptala jsem a opatrně jsem ho políbila.

"Vůbec není zač," řekl a sedl si naproti, "jak se vám líbil zápas?" ozval se chvíli po tom, co dojedl.

"Jo, dobrej byl," usmála jsem se.

"Jo, zvládli jsme ho, Mitch hrál neskutečně," odpověděl.

"To souhlasím, šlo mu to," řekla jsem.

"Jemu skoro vždycky," pousmál se.

"Ale ty jsi dal taky gól, tak ticho," odpověděla jsem.

"No to jo," zamumlal s úsměvem.

"Máš to moc dobrý," řekla jsem, když jsem si otřela pusu ubrouskem.

"Dík, od tebe mě ta pochvala hřeje u srdíčka," špitl a hodil talíře do myčky.

"A co budeme dělat teď?" zeptala jsem se.

"Koukl bych na film a pak bychom asi měli už spát, ne?" navrhl a objal mě kolem pasu.

"Tak jo," řekla jsem a za ruku jsem ho táhla do obýváku.

"Víš co?" zamumlal Will, když vybíral film.

"Ne?" pousmála jsem se.

"Jsem moc rád, že byl Auston s našim vztahem od začátku v pohodě, nečekal jsem to, po tom všem, co jsi říkala," odpověděl.

"Taky mě to překvapilo, moc," špitla jsem.

"Kdyby jsi to věděla, tak zůstaneš s Mitchem, ne?" zeptal se.

"To je těžký takhle říct, ale už to skončilo, nevracejme se do minulosti, prosím," odpověděla jsem.

"Jak si přeješ, Bell," pousmál se Will a pohladil mě po tváři.

"Teď miluju jenom tebe," řekla jsem a pomalu jsem se k němu naklonila.

"Já tebe víc," zazubil se a mezeru mezi námi zrušil.