Dáma ze sousedství

2.kapitola

Je víkend a máma se rozhodla, že dnes s tátou budou pokračovat v pracích na domě. Co to ale znamenalo pro mě si říkáte? No, půjdu k tetě Esteře, která bydlí na opačné straně vesnice kde teď bydlíme my. Jak tetu znám, již má jistě pro mě připravenou nějakou nezajímavou aktivitu jako je to vždycky. 

K domu tety Estery jsme dorazily s mámou asi po 15 minutách. Její dům je obrovský, natož že žije sama a ani děti či manžela nemá. Větší dům jsem nikdy neviděla, obzvláště ne v této vesnici teda pokud nepočítám naši školu, ta je ještě větší. 

Teta Estera mě přivítala jako vždy, avšak něco i tak bylo jinak. Řekla mi, že pojedeme na krátký výlet po vesnici, jelikož mi prý chce ukázat něco zajímavého. To mě samozřejmě nijak nenadchlo, jelikož výlety s tetou s ní fakticky zajímavé nejsou. Teta mě akorát nechala napít se sotva a už mě hned táhla do svého luxusního auta. Seděla jsem v přední části s ní. Jeli jsme takovou trošku zapadlou částí vesnice kolem naší školy, moc lidí jsem nezahlédla. Když jsme dojely na místo, viděla jsem obrovskou tělocvičnu, kde bylo několik holek v mém, mladším ale i starším věku. Co jsem pochopila, tak mě teta zavedla na trénink nějakého holčičího spolku, kde se sportuje. Přišla za námi vysoká paní s blonďatými vlasy, za ní šla holka zhruba ve věku 13 let. Z toho co ta paní říkala, jmenuje se Petra a je trenérka Fitness týmu. S tetou Esterou se zná zhruba od střední školy a teta si usmyslela, že by se mi to mohlo líbit. 

Teta mi dala do rukou nějaké oblečení a ta holka zpoza trenérky mě zavedla do šatny. Tam jsem se převlékla do toho oblečení a ta holka mi vysvětlila pár věcí. Jmenuje se Hanka a je dcera trenérky, pokud se chci k nim přidat, musím projít něčím jako zátěžovým testem, ale nemám se prý bát, že je to v pohodě. 

Zátěžový test jsem složila a byla jsem přijata, což se mi moc tu první hodinu nelíbilo, avšak po několika lekcích mě to i začalo bavit. Nikdy bych neřekla, že něco co mi dohodí teta Estera  mě bude bavit stejně jako mě baví kreslení. Avšak kreslení a malování budou nejspíše navždy moje hlavní záliba, doufám, že jednoho dne se tím budu i živit. Nebo se živit sportem? To je asi pěkná kravina, ale myšlenka s dobrým úmyslem.