Beautiful Criminal || Liam Payne

Chapter 25

Usměju se, když mi Liam řekne, že tady se mnou přes noc zůstane. Ať se Niall třeba zblázní. Je mi to jedno. Jestli si myslí, že mi teď může kecat do života a že se bude rozhodovat za mě, tak se pořádně plete. Možná bych to ještě jakžtakž přešla, kdybych byla teenager, ale já jsem už zatraceně dospělá. I když to myslí třeba dobře, tak má smůlu, protože já odtud ani za nic dobrovolně neodejdu.

Odtáhnu se od Liama, přejdu ke dveřím a pro jistotu nás tu zamknu. Nebudu riskovat, že mi sem třeba vleze Zayn, už to tu totiž jednou bylo, byl sice nalitej, ale i tak nechci riskovat. A možná chci Niall ještě víc nasrat, protože jestli bude Liama hledat v jeho pokoji a on tam nebude, tak půjde ke mně a já budu zamčená, takže by mu mohlo dojít, že je Liam u mě. Strašně ráda bych viděla jeho pohled až mu to docvakne.

„Mám se tě začít bát?" zasměje se Liam. Cítím jeho dech zezadu na mém krku, vyvede mě tím z míry a nepomůže tomu ani když položí své dlaně na mé boky. Natočí si mě čelem k sobě, načež si mě k sobě přitáhne.

Teprve až teď se proberu.  „Jsem neškodná," odpovím mu na jeho otázku. Je fakt, že jsem z něj úplně mimo. Můžu cítit to napětí mezi námi.

„Ale co když já nejsem neškodnej?" Škádlí mě.

„Tomu se mi nějak nechce věřit," zazubím se.

„Že ne?" usměje se a skloní se blíž ke mně. Naše nosy se téměř dotýkají, díváme se navzájem do očí a já začínám pomalu šílet. Přímo potřebuju, aby mě políbil.

Naše rty se konečně spojí. Líbá mě něžně, ale i tak z něj můžu cítit tu naléhavost. Spojím ruce za jeho krkem, prodlužujíc polibek. Nevím, co se mnou dělá, ale šílím z něj, z jeho doteků, z polibků, z jeho úsměvu. Nechci, aby tahle chvíle skončila. Je to jako kdybychom nebyli v té situaci, ve které jsme, jako kdyby se všechny problémy vypařily a byly tu jenom my dva. Díky němu se cítím tak živá a volná, což je celkem ironie vzhledem k tomu, že jsme na útěku.

Jeho jazyk si najde cestu do mých úst. Polibky se najednou stanou mnohem víc naléhavější a dravější než před chvílí. Jeho ruka mi sjede pod košili, začne mě jemně hladit na boku. Naskočí mi husí kůže, protože to je tak zatraceně vzrušující a to vlastně ani pořádně nic nedělá, ale přijde mi to tak intimní. Po chvilce svou ruku z mého boku sundá a chytí lem mého trička na spaní, začne ho pomalu vyhrnovat nahoru, načež se zarazí a odtáhne se z polibku přičemž pustí mé tričko.

„Nemusíme to dělat," zašeptá, dívajíc se mi svýma hnědýma očima do těch mých. Děsně se mi líbí, že působí jako bad boy, ale je tak zatraceně milý a tak starostlivý.

„Ale já to chci," zašeptám. Víte, poznáte kdy přijde ten správný čas. A tohle je správný čas.

Liam se pousměje a jeho rty se znovu vpijí do těch mých. Své ruce přemístí pod můj zadek, aby si mě vysadil, ihned omotám nohy kolem jeho pasu, pevně se ho držejíc za krkem. Rozejde se se mnou k posteli, do které mě opatrně položí. Tyčí se nade mnou a já začínám šílet ještě víc. Chci, aby si vzal mou nevinnost. Možná je to příliš unáhlené, ale cítím, že jsem připravená a chci to prožít s ním.

Rukama znovu chytí lem mého trička a sundá mi to, odhazujíc ho někam na zem. Ukážu se mu rovnou bez podprsenky, nad čímž zčervenám. Ještě nikdo mě neviděl nahou a já se stydím, ale věřím, že se mu líbím i přesto, že nejsem tak krásná jako holky, které se kolem něj motají. Nemám mezeru mezi stehny, mám trochu větší boky a nemám velká prsa.

„Sakra," olízne si rty. „jsi nádherná, Rosie," vydechne nepřestávajíc si mě prohlížet. Po jeho slovech se začnu usmívat. Opravdu mě to potěšilo. Ale nelíbí se mi, že já jsem polonahá a on je pořád oblečený, ale mám trochu strach něco udělat. Nesnáším to, že jsem tak nezkušená a nevím, co mám dělat. Jasně, viděla jsem filmy, četla jsem knihy, ale teď je to úplně jiné. Mám trochu strach, že něco pokazím, že mu přijdu trapná, protože mi je dvacet dva a jsem pořád panna.