Maybe I love you - Larry Stylinson

Kapitola 32

Ráno jsem se dozvěděl bližší informace k našemu skvělému výletu. Má to být výšlap na nějaký kopec. Skvělý. Zayna jsem musel sice chvíli přemlouvat, ale na konec povolil.
"Tak všichni připraveni?" zeptala se nás mamka když jsme se všichni sešli na parkovišti. Když jsem uviděl cestu, která nás čeká málem mě trefilo. Ale měl jsem pocit, že jsem si toho všiml jediný. Všichni ostatní se nadšeně vydali na cestu. " Potřebuji pauzu" vydechl jsem vyřízeně. Zayn byl někde v prdeli. Myslím, že tenhle náš výlet pochopil jako jakýsi závod. A já vážně neměl víc sil ho dohánět. "Pamatuji si, že jsi míval lepší fyzičku" ušklíbl se Harry. "Možná protože mě lákal lepší výhled" dost. Kurva, nemůžu flirtovat se svým skoro nevlastním bratrem. A hlavně mám Zayna. "Zlato pohni, už jsme skoro nahoře" zavolal na mě Ze od někud z dáli a to slovo skoro mě opravdu neuklidňovalo. "Tak se uvidíme nahoře" drkl do mě a chtěl mě předběhnout. Ale to ne. Sebral jsem všechnu sílu, která ve mně zbyla a udržel jsem si pozici před ním. A lhal bych kdybych řekl, že jsem schválně nekroutil zadkem. Nevěřil jsem, že se toho dočkám, ale konečně stojím na vrcholu tohohle posranyho kopce. Zayn už odpočíval na lavičce u ostatních a plácnutím na stehno mi naznačil ať jdu za ním. Vyčerpán jsem si mu sedl na klin a zády se o něj opřel. Když v tom jsem si všiml Harryho, který koukal naším směrem. Když se naše pohledy střetli mírně pozdvihl obočí a pak se ušklíbl. Posadil se za Nialla a přitáhl si ho do objetí. Pak se na mě znova podíval tím samým stylem a začal Naillovi jemně líbat krk. Ví, že já tohle miloval. Chce abych žárlil. A víte co... Jo dařilo se mu to. Všiml jsem si, že kousek za nimi stojí mamka. Nabral jsem si hrst sněhu a mrsknul ji jejich směrem. A jsem na sebe pyšný, že jsem tak skvěle trefil cíl. Bílá koule se rozprskla na Harryho obličeji. "Oh promiň mířil jsem na mamku" řekl jsem a i já ve svém hlase slyšel ironii. Pak jsem na Harolda hodil stejný úšklebek jako on předtím na mě, vzal Zayna za ruku a šli jsme se kochat výhledem na zasněženou krajinu. Musím přiznat, že je to tu opravdu krásné. Ale rozhodně ne dost, aby za to stal ten příšerný výšlap. Zbytek dne byl opravdu zvláštní. Ten pocit, který jsem měl, když jsem viděl Haroldovo žárlivé pohledy, mě nutil dělat věci aby žárlil víc. Samozřejmě mi to vracel a to už se mi tolik nelíbilo. Teď už sedíme u nás doma u společné večeře. Já a Harry sedíme vedle sebe. Zayn naproti mně a Niall naproti Harrymu. Mamka s panem Stylesem v čele. "A jak jste se dali s Niallem vlastně dohromady drahoušku?" zeptala se mamka Harolda. "No ehm no my spolu chodíme už od prváku ale až ve třeťáku jsme se k tomu přiznali a jak jsme se k sobě dostali? Stalo se to na uvítací párty, kterou pořádá naše škola" řekl Harold a s Horanem se chytli hrdě za ruce. Ten irskej skřet se na něj díval takovým pohledem, že jsem vážně nepotřeboval umět číst myšlenky, abych mohl vědět nad čím přemýšlí. Nedokázal jsem si pomoc. Moje ruka která byla doteď pod stolem opěrná o mou nohu přejela na nohu Harryho. Ucítil jsem jak celý stuhlu a na chvíli jsem měl pocit, že snad pustí Horanovu ruku. Neudělal to. Chce to další krok. Moje matka začala vyprávět nějaký příběh a tak pozornost všech ostatních přešla na ni. Začal jsem rukou přejíždět pořád blíž a blíž k Haroldovo slabému místečku. Už zbývalo pár milimetrů abych dovedl Harryho k opravému šílenství, když v tom se Zayn zvedl s tím, že musí domu. Okamžitě jsem vyskočil že židle a šel ho vyprovodit aspoň před dům. Tam jsme se chvilku objimali a libali. Po chvilce vyšel Horan, který byl taky na cestě domů a nabídl Zaynovi, že ho hodí domu autem. Naposledy jsme se objali a oni pak oba odjeli. Když jsem se vrátil domů Harold v jídelně už nebyl. Mamka mi oznámila, že šel spat. Měl bych jít taky, dnešek byl vážně náročný. Po schodech jsem šel jako myška, nechtěl jsem ho vzbudit, opravdu nevím jak bych mu vysvětlil moje předešlé chování. Potichounku jsem otevřel a pak za sebou zavřel dveře. Byla tma a vidět šlo vážně jen málo. Otočil jsem se směrem k mé provizorní posteli, když v tom jsem ucítil ruku na mé paži a pak jsem tvrdě narazil na zeď. "Můžeš mi vysvětlit co to mělo znamenat" řekl tak hlubokým a chraplavým hlasem.

Tada další kapitola na světě. Doufám, že jste spokojený a na další díl se můžete těšit v neděli kolem 20:00.❤️❤️ Moc děkuji za Vaši aktivitu a především bych chtěla poděkovat Niam99Stylinson Lucish05 ella_bytheway ElleanorS EliskaBurai LuckaMackova3 medajirka děkuji moc 💚💙