×4×

255 18 9
                                    

Hyunjin's pov:
Hned co mě ráno vzbudil zvuk toho pekelného přístroje sejmul jsem ho. Ani jsem si neuvědomil že můj budík je na zemi rozbitý na kousky. Probral mě až druhý zvuk mého o minutu posunutého budíku na mobilu.

"No však vím.."

Zamručel jsem si sám pro sebe ospale a pak jsem se podíval na svůj první budík.

"No do prdele!"

Zařval jsem vzteky hned co jsem zjistil že je doslova na sračky. Asi po třech minutách jsem byl konečně schopný zvednout se z postele a jít si udělat kávu, byla dobrá tak moc že jsem si dokonce vzpomněl na to proč jsem na kávě závislý a navíc mě uklidnila její jemná chuť. Byla jemná asi jako ten nádherný hlášek jenž jsem včera slyšel o hodině s osmáky. Pořád nechápu to jak mě mé vzdělání mohlo dostat do tohoto oboru.. Měl jsem být teprve v druháku! Mohl jsem mít hezké dospívání jako moji vrstevníci ale to bych nebyl já aby bylo vše tak klidné. Byl jsem dost ospalý jelikož včera večer jsem moc nespal, hold mě napadlo sledovat toho nového chlapce. Ani nevím jak se tento podivný nápad zrodil v mé hlavě. Proč mi to děcko přišlo tak zajímavé? Byl jsem tam s ním asi 3 hodiny a neomrzelo mě to. On je vzkutku zajímavý.. Zajímalo by mě jestli by mě za to mohli vyhodit z práce kdybych se ho jen dotkl. I když to neudělám, protože je velice křehký už na pohled, bojím se že by se rozpadl a vážně to nechci riskovat. Ani jsem si nevšiml kvůli těm myšlenkám že přijdu pozdě do školy, bože já ho za tu dokonalost tak nesnáším. To se jistě ještě nestalo aby učitel přišel pozdě na hodinu kterou má vyučovat!

Jeongin's pov:
Zrovna zazvonilo a začala mi první hodina, výchova ke zdraví kterou vyučuje Jinwoo. Dnešní téma jsou diety, miluji když se mohu dozvědět více o tom jak zhubnout. Již poměrně dlouhou dobu se nesnáším za svou postavu. Přijdu si vždy tak tlustě či oplácaně a věřím že dieta by mi mohla pomoci s mou nedokonalou váhou. Ano možná jsem trochu perfekcionista ale má váha bude dokonalá až tehdy kdy dosáhnu svých vysněných čtyřiceti-pěti kilo. Má momentální váha je padesát tři kilo takže je co hubnout.

"Diety jsou různé, ale nejefektivnější je pro hubnutí, dodržovat pitný režim a pít aspoň 4 litry denně."

Beru na vědomí pane učiteli! Hihi.. Teď budu konečně dokonalý.. Tedy snad. Je zvláštní že jsem začal brát výchovu ke zdraví konečně vážně ale což. Dělal jsem si výpisky do školy a zároveň, jsem stíhal, dělat si i poznámky, týkající se toho jak mám zhubnout já. Po celkem dlouhém výkladu se Jinwoo zeptal na to jestli nemáme nějaké dotazy, přihlásil jsem se tedy s otázkou kolik má vážit průměrný teenager. Odpověď mi upřímně přišla jako blbost..

"Průměrný teenager tvého vzrůstu kolem 60kg zhruba"

Hahahahaha to jsem se pobavil a teď vážně? Není to blbost? Než jsem se ale zeptal na další věc zazvonilo na prestávku, takže na to nebyl čas. Šel jsem s partou na chodbu dělat kraviny a najednou jsem si všiml "toho emáka". Nechtěl jsem aby holky cokoliv dělal, jenže Jimin hned běžela za ním aby mohla "nenápadně" naznačovat, že se mi líbí nebo co. Byl jsem v háji, protože to by poznal i ten největší idiot a to zrovna on byl. Vím že to Jimin myslí dobře, ale nesmím dopustit aby si ten idiot začal myslet, že se mi líbí a nebo ještě hůř, aby si Hyunjin myslel, že se mi líbí ten idiot. O můj bože já mám takové štěstí! Ono zazvonilo dříve než to poznal! Bůh se nade mnou slitoval! Odešel jsem do třídy i s Gahyeon, Sanem a Jiminem. A Jimin s Rosé museli jít také takže se nic nedozvěděl. Fakt mě nebaví skrývat tu lež a už vůbec mě nebaví předstírat že se mi líbí někdo kdo mě tak.... odpuzuje? Je to ten správný výraz? Nejspíše ano protože jsem se usmál nad tím výrazem. Začala hodina korejštiny a já na sobě cítil čísi pohled, bylo to velmi znepokojivé takže jsem se rozhlédl zda neuvidím kdo na mě kouká. Abych mu mohl naznačit ať toho nechá.. Myslím že by to ani nebyl takový problém kdyby to nebyl Taeyang. Jak že se dostal do osmé když chodí do druháku? Je to snadné, jejich třída měla jet na exkurzi a on radši zůstal ve škole. Strašně mi vadí ten pocit toho že mě dost možná sleduje svými tmavými očky. Je znepokojivý..nechápu co se na něm lidem tak líbí. Měl bych se více soustředit na hlásky. Konečně byl konec hodiny a já mohl jít na chodbu, tam jsem se ale nedostal. Gahyeon a ostatní už tam byli, ale mě zastavil ten týpek z druháku.

Profesor Lásky |Hyunin| Where stories live. Discover now