Ani dnes se svět nepřestal točit (Stony CZ FF)

Dvacátá pátá

Dobré jitro, přátelé! (Šklíbo, ty pse!) :D 

Uvidíme, kolik z vás ví, z čeho to je :D Jak se vám daří, přátelé? Já se musím pochlubit, zase jsem začala běhat. Za tři dny mám v nohách dvanáct kilometrů a snad s tím po týdnu zase nepřestanu. 

Nebudu se vykecávat dlouho, užijte si dnešní kapitolu. Za ten konec mě opět a zase budete chtít uškrtit, no nedá se nic dělat. Finále se blíží, napětí se buduje a já nechci vůbec nic prozradit. 

Užijte si to!

Tony říkal, že dříve či později uklouznou. Dříve či později udělají chybu a díky tomu zjistí, kdo za tím vším stojí. V té době jistě netušil, jak moc velké uklouznutí to bude.

Steve se rychle oblékl, Tony na sebe jen hodil jednu z jeho mikin a přes Jarvise poslali vzkaz Natashe a Bruceovi, načež nastoupili do výtahu a sjeli do garáže. Bodová stropní světla se rozsvítila a u vjezdu zarachotil motor. Clint zaparkoval těsně vedle nich manévrem tajných agentů z hollywoodských filmů, až Bruce poplašeně uskočil a Tony udělal krok vzad. Natasha se ani nepohnula, jen jí závan vzduchu rozevlál vlasy.

"Ten hajzl!" rozkřikl se Tony dopáleně a zašermoval prstem směrem ke Clintovi, který s širokým úsměvem na tváři vystoupil. "Kdo ti dovolil půjčit si moje auto?!"

"Ty, před pár dny."

"Byl jsem střízlivý?"

"Ne."

"Pak se to nepočítá!"

"Škoda," pokrčil Clint rameny a provokativně zatočil klíči na prstě. "Nemáte ani tušení, jaký dobrý pocit to je, jezdit se Starkovým jménem místo poznávačky. Tak volné cesty jsem neviděl už dlouho, všichni uhýbali."

Clint se smál, Tony zuřil a Steve si mnul obočí. Furt stejní šašci, oba dva. Pohledem přejel Clintův obličej, levou polovinu měl celou od krve. Roztrženého obočí si všiml okamžitě.

"Jsi v pohodě?

"Jo, jen škrábnutí."

"Říkal jsi, že pro nás něco máš."

"Jo. Hop, Tony." Hodil mu klíče, Tony je chytil a se stále rozčíleným výrazem je schoval do kapsy. Steve moc dobře věděl, že se na Tonyho auta nesahá. Už vůbec ne bez dovolení. Konejšivě ho pohladil po zádech, byl napjatý jako struna.

Clint obešel auto a pokynul jim. Když se všichni přiblížili, otevřel kufr. Stevovi se vzduch zadrhl v hrudi a překvapením mu poklesla čelist.

V perfektně uklizeném kufru, ve kterém se většinou zdržovala pouze povinná lékárnička a nepovinný oblek (protože Tony přece nebyl žádný barbar a formální schůze se mohla naskytnout kdykoliv), leželo děvče. Měla ruce i nohy pevně spoutané a spojené provazem k sobě a ústa jí zakrýval roubík. Zlostně se na ně dívala, přivírala oči před náhlým světlem, ale jinak se ani nepohnula. Byla to Ruby.

"Jak jsi...?" vydechla Natasha zaraženě. Stevovi neušlo, že o půlkrok ustoupila. Bála se jí?

"To Stark," usmál se Clint a ukázal si na ucho, "a jeho vynálezy. Slyšel jsem ji se ke mně plížit. Ta nová naslouchátka jsou fakt něco. Pak už stačil jen šíp a pár voltů, složila se okamžitě. Teda, nejdříve mě pořádně praštila, pak se složila."

Tony by se normálně dmul pýchou, ale nyní jen stál a oplácel její pohled. Ztěžka polkl, i on o krok ustoupil. Zhluboka se nadechl, dlaněmi si přejel po tváři a zakryl si ústa.