Band

Hádka

Ráno jsem se probudil a bylo mi o dost hůře. Vylezl jsem unaveně z postele a došel k telefonu. Vzal jsem ho a položil na stůl. Promasíroval si tváře na kterých byly zaschlé slzy a došel do kuchyňky. ,,Pořád tu není..." Vzal jsem do ruky skleničku do které jsem si nalil čistou vodu. ,,Cítím se jakoby mě přejel autobus..."

Vypil jsem vodu ve skleničce a skleničku položil na linku. Otevřeli se dveře. Rychle jsem se podíval tím směrem. ,,Ahojky..." přišel za mnou a políbil mě. Všiml jsem si toho... Na krku měl fialoví flíček... nevěděl jsem jestli je to ode mě nebo od toho koho jsem viděl v tom videu.

,,Ahoj... užil sis to?" Zachraptěl jsem a a usmál se na něj. ,,Tobě není dobře?" Šáhl mi na čelo a starostlivě se zamračil. Vzal mě do náruče a odnesl mě do 'pokoje'. Položil mě do postele kde mě přikryl a usmál se. Úsměv jsem mu oplatil i když mi to dělalo problémy.

Pohladil mě po rameni. ,,Měl by jsi jít spát Kiri. Jestli se ti to nezlepší tak pojedeme zítra domů..." jen jsem kladně kývl. ,,Víš Baku že tě moc miluju že?" Usmál se na mě a pohladil mě po tváři. ,,Já tebe přece taky." Zavřel jsem oči a propadl do říše snů.

........

Probudil jsem se večer protože byla tma a ještě se nějakou dobu převaloval v posteli poté se pomalu posadil. Vzal jsem si telefon a sluchátka a došel do obýváku. Sedl jsem si vedle něj na gauč, dal jsem si sluchátka do uší. V hlavě mi pořád běhala slova a před očima se mi oběvovalo to video...

Usmál jsem se na něj a poté se začal dívat do telefonu. V tu chvíli jsem to uslyšel... zřejmě si myslel že mám zapojená sluchátka do telefonu.

,,Podvedl jsem tě minulou noc...." Podíval jsem se na něj. ,,Co si říkal?" Usmál jsem se na něj a sundal si jedno sluchátko.,,nic důležitého" ,,Dobře.. Miluju tě Baku." Podíval jsem se před sebe. ,,Já tebe taky Kiri..." začali mi téct slzy a zapojil sluchátka do telefonu.

Začali mu téct slzy hned jak jsem si sundal sluchátka z uší a podíval se na něj. Našel jsem video co mi poslalo cizí číslo a ukázal mu ho. ,,Takže to video nebyl jen nějaký vtip? Jsi tam na tom videu že?" Všiml jsem si jak se zasekl. ,,Takže mám pravdu ano?" Jen se na mě provinile díval, díval se jako štěně co rozkouše botu.

,,Sakra mluv se mnou Katsuki! Nebo tu na mě budeš takhle koukat celou dobu?" Lehce jsem se zamračil, v životě jsem se na nikoho takhle nemračil i když to bylo jen lehce. ,,Máš pravdu..." měl skloněnou hlavu. Hrozně mě mrzelo že mi to neřekl do očí. ,,Katsuki podívej se na mě." Podíval se tedy na mě.

,,Teď to řekni znova a dívej se mi do očí." Podíval se mi do očí. ,,Máš pravdu." Steklo mu pá slz. V životě jsem ho neviděl plakat. Nedělalo mi to dobře... vadilo mi koukat se na to jak se trápí. ,,Víš Katsuki mám pár otázek právě teď na tebe."

Snažil jsem se vypadat vážně ale k pláči jsem neměl daleko. Přes skleněné oči jsem už pomalu neviděl... jen rozmazaná mlha a tak jsem rychle zamrkal. ,,Víš.... je vážně hrozně zvláštní náhoda že se vyspíš se mnou a druhý den hned s Todorokim nemyslíš?" Jen smutně kývl.

,, Jsem ti dobrej jenom na to? Dělat ti kurvičku, která sténá tvé jméno s láskou?" Stekla mi slza. ,,Kiri tak to vůbec není..." chytl mě za ruku a palcem pohladil hřbet mého zápěstí. Cukl jsem s rukou a on jí pustil.

,,Jak to teda je?! Vyprávěj! Přeháněj! Chci vědět všechno!" Zvýšil jsem hlas. Jen znova sklonil hlavu a nervózně se v ruce mnul své triko. Když dalších pět minut nic neříkal tak jsem usoudil že neplánuje nic říct.

,,Baku....Miluješ mě vůbec?"

Dořekl jsem tato slova a on se na mě podíval. Průhledné slané cestičky mu stékaly po tvářích. ,,Kiri..." zaryl jsem si nehty do ruky. ,,Prostě řekni jestli mě miluješ nebo ne! Je to tak těžké říct?!" Vyjel jsem po něm a postavil se. ,,Ano Eijirou! Miluju tě! Opravdu moc tě miluju!" Taky se postavil a chytl mě za ruku.

,,Tak proč si s ním spal?!" Cukl jsem s rukou aby jí pustil ale nepustil jí. ,,Protože se toho nebojí tak jako já?! Protože já potřebuju na všechno jít pomalu a u něj na všechno můžeš jít tak rychle jak jen chceš ty?!"

Začal jsem plakat. ,,Proč Baku... slíbil jsi mi že mi nikdo už neublíží ale ty jsi mi teď ublížil..." Podíval jsem se na zem. ,,Byl jsem opilý a nevěděl co dělám Kiri... zlatíčko..." pohladil mě po tváři ale já ho do ruky plácl. ,,Za to si můžeš sám... a alkoholu si nemohl mít tak hodně aby jsi se aspoň trochu nedokázal kontrolovat.... přiznej to... chtěl si to..."

Podíval jsem se na něj se slzama co stékali po mích tvářích. ,,Kiri ty jsi ten jediný na koho pořád myslím..." chtěl mě obejmout ale já couvnul. ,,Lžeš! Lžeš až se z tebe tiskne Katsuki! Byl jsem pro tebe určitě něco jako utěšení!"

,,Ne... nemám tě jako utěšení! Jsi můj přítel sakra Kiri a já tě moc miluju!" Sklonil jsem hlavu a zakýval kladně hlavou. Začal jsem se klepat zimou a stresem, který na mě teď pořádně dolehl. Musel jsem se posadit a taky jsem tak učinil. Posadil se vedle mě a já se zhluboka nadechl.

Šáhl mi na čelo, zamračil se protože se mu zřejmě nelíbilo že mé čelo hoří ještě více. Mé hlasivky začali taky vypovídat službě a oči se mi začali únavou a stresem zavírat. Nevěděl jsem co mám dělat ale jediné jsem věděl.

Věděl jsem že v tomhle stavu moc daleko nikam nedojdu takže tu budu muset zůstat. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl a podíval se na něj. ,,Dej mi čas... pár dní a buď bude všechno jako do teď nebo..."

Smutně se na mě podíval. Dělalo mě to ještě smutnějšího než jsem byl. ,,Nebo...?" Začal jsem kašlat protože se mi začalo opět špatně dýchat.

,,Nebo bude mezi námi konec...."

Ahojky!❤ je tu další kapitola jak jsem slíbila❤😂 psala jsem jí asi dvě hodiny a poté jí celou přepsala😂❤ takže jsem jí dopadla 2:05 no nic doufám že se líbila a zatím ahojky!❤ (stejně jsem jí vydala brzo)