Láska nebo nenávist?

Nemám na jídlo ani pomyšlení

V noci David nemohl vůbec spát.
Niky taky ne,ale dali jí prášek na spaní,aby se trošku vyspala,přece jen byla mladší a bylo jí teprve 19,takže to pro ni bylo hrozné,přijít v tak mladým věku o rodiče a ještě k tomu hned o oba najednou.
Davide ten nespal vůbec,seděl v pracovně jeho táty a hleděl do blba,při tom vzpomínal na rodiče, a na to jak byli s Niky ještě malí.
Mery se rozhodla,že půjde domů,protože David se s tím musel srovnat a určitě chtěl být sám.
David s tím nakonec tedy souhlasil,ale domluvili se,že Mery hned ráno přijde.
Přesunem se na ráno.Bylo něco kolem deváté hodiny.Niky seděla v obýváku a stále brečela a byla z toho úplně na dně.
V půl desáté přišla Mery a donesla Niky a Davidovi snídani.
M:Ahoj
N:Ahoj Mery,ráda tě vidím díky,že jsi přišla
M:To je jasný,slíbila jsem to Davidovi
Niky se i přes smutnou náladu lehce usmála.
M:Cestou jsem se stavila v pekárně a koupila vám nějaké pečivo na snídani
N:Děkuji,ale nedám si nemám na jídlo ani pomyšlení
M:Musíš něco sníst
N:Mery jsi fakt hodná,ale ne..
M:Tak uvařím ti aspoň čaj dobře?
N:Děkuji,to je strašný ty jsi u nás doma a ještě mi vaříš čaj,je mi trapně
M:To neřeš, jsem ráda že pro tebe můžu aspoň něco udělat
N:Děláš toho pro mě až moc,ani si to nezasloužím,přinesla jsi mi snídaní uvařila čaj,večer jsi si se mnou povídala..jsi skvělá kamarádka
Mery se usmála.