Nový život 2

Je to Děvkař

Ve dveřích stála Veronika. Své ruce měla skřížené na hrudi. A doslova mě propalovala pohledem. Chvíli jen tiká pohledem mezi mnou a Dominikem.

J:nech mě ti to vysvětlit.
Řeknu a slezu z Dominika. Ten se posadí na postel. Než cokoliv udělám ona se otočí na patě. A zmizí v jiném pokoji. Já jdu hned za ní. Najdu ji v kuchyni opírajíci se o linku.

J:nejdřív se uklidni.
Řeknu radši jelikož vím že v sobě dusí vztek.

V:jak mám bejt kurva v klidu?! Včera mi tady brečíš kvůli Dominikovy a Martinovy a teď?! Teď si jak kurva.  Od jednoho k druhýmu.
Tyhle slova tolik zabolí. Kort od osoby na které vám záleží jak na nikom jiném.

J:ty mi tady budeš něco říkat o vztahu? Ty?! Ty která za měsíc vyměnila 3 kluky a začala chodit s mým ex? Ty mi o tomhle chceš něco říkat!
Zvýším hlas. Teď už to bude jen horší.

V:jo já. Já mám jednoho kluka a neběhám od jednoho k druhýmu. Kurva vidím jak tě Dominik dává ke dnu jak si neštěsta já to vidím já to poznám. S Martinem si byla úplně jinej člověk. Jako bys zapomněla na všechnu negativitu ale s ním jsi Hrozná. Furt jen brečíš. Sakra proč nejsi s Martinem? Protože Dominik. Proč jsi na dně? Protože Dominik vám zkurvil vztah s Martinem.

J:tak to ti trochu zkazim představy o panu dokonale. Martin mě už pár měsíců podváděl. Ale přesto mi pak přišel domů a kecal ty svoje sladký řečičky. A ne fakt nejsem na dně kvůli Dominikovy spíš jsem zklamaná z mý nejlepším kamarádky. A z toho že jsem na Dominika ne jednou řvala. I když měl celou tu dobu pravdu. 
Můj hlas byl plný smutku.

V:hej kurva ale prober se! Dominik je děvkař a vždycky bude! On se nezmění!  A jestli si tak blbá že s ním chceš zůstat tak teď okamžitě vypadneš i s ním! A příště za mnou nechoď že ti zas zlomil srdce.
Odpoví se vztekem ve svém hlase. Na nic nečekám a jdu do pokoje kde byl nik s Petrem. Čemu si všechny né důležité věci popadnu domču za ruku a vycházím s ním z pokoje a následně i z donu. Ve dveřích se naposled otočím na Veroniku. V jejich očích je vztek,smutek.. Všechny možný emoce. Pak už ale na nic nečekám a vyjdu z hlavních dveří. Které následně zabouchnu.

D:co se tam stalo?
Zeptá se opatrně Dominik a vyndá si jednu cigaretu kterou následně zapálí. Než si však stihne protáhnout. Cigaretu mu doslova vytrhnu a sama vdechnu kouř do plic abych se aspoň trochu uklidna.

J:promiň... Stalo se to že řekla že vlastně brečí kvůli tobě že jsem na dně kvůli tobě. Že je Martin úplně úžasnej. A že jsem děvka.
Řeknu a do očí se mi vtlačí slzy.

D:věděla co se stalo? Jestli jo tohle nemohla říct.
Řekne a stále na sobě cítím jeho pohled.

J:jak vidíš mohla...
Můj hlas klesne  z toho jak mám sevřené hrdlo chci křičet chci brečet. Chci to ze sebe všechno dostat.

D: pojď půjdem ke mě. Musíš si odpočinout.
Je poznat že ví že se něco děje uvnitř mě. Ale neví co...neví jestli začnu brečet a mlátit do něj že za všechno může on. Neví jestli se vydám k greyovi domů abych na něj křičela.

Jen kývnu a odhodím zbytek cigarety. On mě veme za ramena. A společně jdeme k němu.  Nebo k nim?  Já už nevím. Nechci přemýšlet nad ničím. Celou cestu je ticho a jsem ráda. Po pár minutách dojdem k vchodu kde opět vyjde pár schodů a pak vejde do bytu. Kde je vjímečně ticho.  Za což jsem ráda.

J:hele myslíš že když tu nikdo není.. Nechceš se jít kouknout na nějakej film? Chci na chvíli vypnout.
Poprosím ho a on pouze přikývne.

Ve zkratce po tom co jsem se převlékla do Dominikovo velké mikiny. Zůstaneme v obýváku kde si pustíme Harryho pottra. Dominik si dá hlavu do mého klínu a já ho Hladím po vlasech. Po cca. Hodině domča klidně oddychuje. A já cítím že už nejsem tak sama. Z toho mě ale vyruší pro mě známý hlas.

„čo pozeráš?"

Verča

Jakmile bouchnou hlavní dveře můj vztek se změní na lítost a smutek. Rozmazaně vidím Petra který ke mě jde a uvězní mě v objetí. To my ale už slzy tečou po tvářích a z mých úst se ozývá vzlykání.

P:princezno pověz mi co všechno se stalo...
Řekne Petr a já k němu vzhledu pohled..

Vítám vás zpět. Konečně jsem se dokopala a dopsala tento příběh!  Takže očekávejte že teď budou vycházet poslední závěrečné kapitoly. 💕