Dávná minulost - Trisy

5. Ztracený archiv II. část

Dobře lidičky...nedalo mi to a máte tu za dnešek i další část kapitoly s co nejméně opravami 😄. Když už jsem z toho neudělala jednu kapitolu, tak tu jsou aspoň dvě části 😁.

Trisy a Orion běželi chodbou, až konečně doběhli do hlavní části archivu, tam kde ještě před necelým cyklem stál Orion před pultem a kde ještě mladí studenti hledali informace k blížícím se zkouškám.

Byla už vidět otevřená hlavní brána a s ní cesta ven z toho Unicronova podsvětí (pekla). Z toho směru k nim přiběhla známá fembotka. Byla to Tiregate: „Orione, Trisy! Díky Primusovi, jste v pořádku. Potřebuji vaši pomoc s odvedením ostatních Botů ven někam do bezpečí, Coni teď na chvíli přestali s palbou, takže máme šanci. Policie a Elitní garda se záchranáři je už na cestě"

„Dobře, počítej s naší pomocí," řekl bez přemýšlení Orion.

„Potřebuji, aby si ty Orione, vzal ještě několik dokumentů, co se nám podařilo zachránit a odvedl ostatní pracovníky archivu ven. Pomůžou ti ty dokumenty odnést. Trisy, ty odveď sparklings a younglings pryč."

„Dobrá, jdeme na to!" Trisy, která ještě před chvílí vůbec neměla žádnou odvahu, byla náhle připravena pomoci. Věděla, že v tuhle chvíli se musí bát tak maximálně sparklings, které má na starosti. Všichni se vypravili ke svým úkolům, ale ještě před tím vzal Orion Trisy za rameno: „Buď opatrná!" a věnoval jí upřímný úsměv.

„Pokusím se," úsměv mu opětovala.

Na Trisy už čekali seskupení žáci. Ještě před tím se ale raději ujistila, že v archivu nikdo nezůstal. Už se pomalu chtěla vrátit k bráně, když v tom začala opět palba a Trisy uslyšela náhlý nářek u vzdálenějšího rohu místnosti. Vrátila se o pár metronů (metrů) zpátky, když v tom uviděla pod převráceným regálem s datapady zaklíněného malého Bota: „Pomozte mi prosím!"

„Vydrž, ihned tě odsud dostanu," Trisy se vší silou pokoušela nadzvednout a odklonit regál pryč, aby mohl Bot vylézt. Po silném zápřahu se jí to nakonec podařilo.

„Můžeš chodit?!" řekla Trisy nahlas skrz hluk.

Malý Bot se pokusil našlápnout, ale zabolelo ho to: „AU! Asi ne," odpověděl se vzlykem. Trisy ho proto vzala do náruče a skrz palbu běžela k východu. Decepticoni sice byli na severní straně, kde byla velká část archivu již zničena, ale jejich palba dosahovala až na druhou stranu, jako kdyby chtěli jen rozbít budovu a krysy ať utečou ze své díry. Tady už na Trisy čekala Tiregate, která mezi tím odvedla určitou skupinku žáků do bezpečí.

Ve chvíli, když za Tiregate přiběhla Trisy s malým Botem, přiběhla za nimi drobná youngling zcela černého laku, zřejmě studentka třetího stupně (prvačka na SŠ). Než stačil někdo cokoliv říct, začala se studentka strachovat o svou sestru: „Moje sestra! Tady není, prosím, musíte mi pomoct ji najít, asi zůstala uvnitř!"

„To už nejde, nikdo se tam nevrátí, je to nebezpečné, podívej se na to, jak se během pár nanokliků změnil stav zdí!" Tiregate si byla vědoma už tak vážné situace, mladá fembotka ovšem stále naléhala.

„Ne!" vložila se do toho Trisy a a podala malého Bota Tiregate: „Na, odveď ty dva do bezpečí, já ji rychle najdu" Trisy se beze slov otočila a vydala se zpátky do archivu.

„Trisy, vrať se!" křičela za ní Tiregate, ale už to bylo k ničemu. Krátce poté, co viděla, jak Trisy vstoupila dovnitř, sesypala se celá hlavní brána a poslední zbytky archivu se začaly bortit. Když se Tiregate otočila, aby odvedla všechny do bezpečí, jako kdyby se náhle po mladé Botce slehla zem. Trisy se v okamžiku sesuvu otočila na místo, kde před nanoklikem stála brána. Měla to tak akorát, ale zůstala uvězněna uvnitř. Nezastavilo jí to a pokračovala dál, najít údajnou malou Botku.

Tiregate mezitím odvedla rychle malého Bota k ostatním. Opodál viděla stát Oriona u ostatních archivářů, ihned za ním běžela, aby ho informovala o Trisy: „Orione, Orione!" křičela z dálky.

„Trisy...ona..." pronášela mezitím, kdy se snažila nasát atmosféru.

„Co je? Co je s ní?!" Orion měl hned špatné tušení.

„Zůstala uvnitř!" vyhrkla ze sebe fembotka.

To už Orion nemeškal a rozjel se zpátky k archivu. Tiregate zůstala stát na místě, opět se ukázal někdo tvrdohlavý, kdo se opět rozjel zpátky. „Orione, vrať se!!!" Bylo jí jasné, že i tentokrát jsou její slova zbytečná.

Mezitím doběhla Trisy do zadní části archivu a hledala známky po živých Botech. Nikde nic. Náhle nad její hlavou proletěla silná střela. Ta poškodila základy a v tom okamžiku se na Trisy sesypal téměř celý strop.