Forever & Always

I.

Louis!13 Harry!11
Louis POV

"Loui, Harry! Pojďte na oběd!" Zakřičela na nás moje máma z kuchyně. Zrovna jsme s Harrym koukali na film a Harry mi usnul na rameni. Byl roztomilý když spal. Ale musel jsem ho vzbudit.

"Hazz, musíš vstát, moje máma nás volá na oběd." Pošeptal jsem mu do ucha a u toho ho hladil po tváři, aby se probudil. On se začal hýbat a mumlat, že je to moc pohodlné na to, aby se zvedal.

"Já vím, že moje rameno je vážně pohodlný, ale jestli se nezvedneš, tak sem přijde moje máma a začne křičet, však jí znáš." Řekl jsem a usmál se když zmrznul, když jsem říkal, že přijde moje máma.

"No jo, už se zvedám, hlavně ať nikdo nekřičí." Řekl a pomalu se zvedal z mého ramene a začal se protahovat.

"Tak pojď, jdeme než vážně přijde."Chytl jsem ho za ruku a zvedal z mojí postele.

Když jsme došli dolů, čekalo tam na nás kuře s rýží. Harrymu se rozzářily oči a já se musel nad jeho roztomilostí pousmát. Sedli jsme si ke stolu a dali se i s mou celou rodinou do jídla.

"Je to výborné Jay, to kuře se ti dnes vážně povedlo." Řekl můj táta a všichni s ním souhlasili.

"To musím souhlasit teto Jay." Řekl a usmál se Harry. Awww jak jsem si do teď nevšiml, že je tak roztomilý?

"Děkuju, jste zlatý." Řekla moje máma a pyšně se usmála. Ale měla na co být pyšná, opravdu to bylo výborné.

Když jsme s Harrym dojedli, pomohli jsme mámě uklidit trochu nádobí a potom jsme šli zpět ke mě do pokoje.

"Nechceme se kouknout na nějaký horor?" Zeptal jsem se Harryho a ten horlivě přikývl.

"Jo jo jo! Prosím! Máma mi je zakazuje že jsem na ně prý ještě moc malý, ale já nejsem. Prosím!" Prosil mě Harry a u toho mě držel za ramena a klepal se mnou.

"Tak dobře, sedni si na postel, já zatím najdu nějaký horor. Zatáhneš zatím žaluzie?"

"Jasně, provedu kapitáne!" Řekl a šel zatáhnout žaluzie. Musel jsem se uchechtnout.

Když jsem našel ten správný horor, Sinister, pustil jsem ho, zhasnul jsem a šel si sednout k Harrymu.

Asi po deseti minutách filmu do mě Harry píchnul prstem.

"Co se děje? Mám to vypnout?" Zeptal jsem se hned jak jsem viděl jeho výraz.

"N-ne... jenom... můžu si lehnout k tobě do klína? Prosím?" Když se mě zeptal, ani jsem neváhal a udělal mu u mě v klíně místo tak, aby si tam mohl lehnout.

"No jasně že jo, pojď, lehni si." Řekl jsem a on taky udělal.

Po pár minutách jsem to už nevydržel a začal jsem se ho vískat ve vlasech. Na to on jen spokojeně zabručel a víc se na mě natiskl.

Můžu být na kluky?

Tahle otázka mi probleskla hlavou jednou, ale zamotala mi hlavu na dlouho. Nemůžu být na kluky. Já nemůžu být gay. Je to nechutné. A co by si mysleli rodiče? A co Harry? Nechtěl by se se mnou bavit, štítil by se mě. Nemůžu být gay.

Ale ty jeho ďolíčky, a ty vlasy, ty oči, vždyť je celý roztomilý.

Já nejsem gay, prostě nejsem.

Vždyť se mi vždycky líbil víc Jack než Rose, víc se mi líbil v podstatě jakýkoliv muž ve filmu než žena.

To ale nic neznamená, jsem na holky, a tak to prostě zůstane, na vždy. Nemohl jsem být.

Když film skončil, řekl jsem Harrymu jen rychlé čau a otevřel jsem si internet.

"Jak poznat, že jsem gay"

Klikl jsem na první odkaz a hned první věta mě zarazila.

"1. Právě jste vyhledali tuto stránku."

Oh... jdeme dál.

"2. Už od malička jste měl divný vztah s vaším nejlepším kamarádem."

Oh.

"3. Pořád toto čtete."

Tohle mi moc nepomůže. Zaklapl jsem notebook a šel jsem se vysprchovat. Potom jsem šel do postele a po pár minutách jsem usnul.

Tak, tohle je zatím první díl mojí nové Larry fanfikce... připravte se i na velké skoky v čase na začátku knihy. Taky se omlouvám za tak krátký díl.
~Ann~