Conceit » [h.s. ff]

♣2. díl - Pro boha, nebreč♣

,,Kam nás to vezeš?" zeptala se mě zvědavě Angel, nebo jak se mi představila. Zapomněl jsem na její jméno. Už jsme jeli přibližně půl hodiny. Nebo i třičtvrtě.

,,Pryč. Daleko." mrkl jsem na ni a dál se už věnoval jen řízení. Je pravda, že to je pořádně daleko, ale bude to stát za to!

Koutkem oka jsem viděl, že pokroutila hlavou a usmála se.

Za pět minut se znova zeptala: ,,A kdy tam budeme?"

,,Nebuď zvědavá, budeš brzy stará!" řekl jsem s pobaveným hlasem, a ona se na mě podívala udiveně za to rčení. V jiných případech bych jí dal na stehno ruku, ale teď není vhodná chvíle. Ne kvůli tomu, že řídím, ale kvůli tomu, že ji moc neznám a nechci ji od sebe "odradit". Vždyť jsem ji jen tak tak přemluvil, aby se mnou jela na to místo, kam teď jedeme. A konec konců je i hezká.. Hezčí než jiné holky.

Sakra! Na co tu teď myslím. Pro boha. Harry, uvědom se. Ne Harry, nebudeš se do žádné holky zamilovávavat. Ne Harry, nebudeš na nic jiného než sex přemýšlet. A ne Harry, hlavně nebudeš žádnou prosit na kolenách se slovy "Vezmeš si mě?". Klečet na kolenách mají snad holky, ne?

,,Harry?" mírně mi potřepala na rameno.

,,Hmh?" rychle jsem otočil hlavu na Angel a přestal přemýšlet. Jeden by i řekl, že já přemýšlet neumím.

,,Nad čím přemýšlíš?" usmála se a tak odhalila své krásné, bílé a rovné zuby.

,,Nad ničím." jen jsem pokroutil hlavou, vytáhl klíče ze zapalování a vystoupil.

Čekal jsem, že vystoupí taky, ale neudělala to. Pozorovala mě. Divným pohledem. A ještě s povytáhnutým obočím. Taky jsem na ní pokrčil čelo.

Vydechl jsem a šel tedy k ní. Otevřel jsem jí dveře.

,,Děkuji mnohokrát. To ti to teda došlo rychle." mrkla na mě a když byla nohama dostatečně na zemi, chtěla mi dát pusu na tvář. Ale v poslední chvíle se ode mě odtáhla a začala se nehorázně smát.

,,Co je?" řekl jsem pochmuřeně.

,,Ty sis vážně myslel, že ti dám pusu?" řekla se záchvatem smíchu. Rozuměl jsem jí jen tak tak.

Obrátil jsem nad ní oči v sloup, zavřel dveře a zamkl auto. Chtěl jsem od ní odejít konečně na to dané místo, ale ona mě chytla za paže.

,,Hej, kam to jdeš?" řekla podle mě už v klidu. Wow, ona se překonala a uklidnila se! To chce potlesk.

,,Snad mě tu nenecháš samotnou?!" pokračovala dál.

,,Vždyť bys to tu vydržela i sama, ne? Miss legrace." řekl jsem.

,,Pff." sklopila oči a pak je protočila. ,,Tak promiň. Nebuď takový, prostě jsem ti nedala pusu, no a? Nedávám pusy všem jen tak. A hlavně těm, který ani neznám." vztyčila ukazováček.

Já jsem její ukazováček rychle chytil a nehodlal ji pustit. Všiml jsem si její vystrašený pohled.

,,Co... Co to děláš?" řekla rozklepaným hlasem. ,,Pusť!" v očích měla špetku pobavení.

Moje hlava se zakymácela na pravou a levou stranu.

,,Tak a teď je Miss legrace v šoku, hm? Bojíš se?" mluvil jsem schválně tónem, kterým by se bál snad i Paul. A to se zas moc věcí nebojí...

,,Nech mě, prosím." řekla. ,,Bojím se tě." povytáhla obočí.

Usmál jsem se. ,,Pod jednou podmínkou."