„ Konečně doma!" ( flákla jsem sebou do postele jako vždy když přijdu domů ze školy )
„ Zlatí pojď se najíst" ( zavolala mně mamka na oběd )
„ Už jdu mami"
„ Kolik si toho dáš?"
„ Stačí trošku, díky"
„ Dobře tady máš"
„ Děkuju"
&&&&
Po večeři jsem se šla učit, protože píšeme test z chemie, né že bych byla šprt, alespoň já si to nemyslím. Jen nerada dostávám špatné známky, to je celé. Trvalo mi to asi dvě hodiny a umím to, půjdu si dát sprchu a pak si asi budu číst.
&&&&
Po sprše si vezmu na sebe pyžamo a knížku do ruky, lehnu si do postele a začtu se, pak se mi začínají klížit oči únavou, tak odložím knížku, zhasnu světlo a jdu spát. Usnula bych i rychle kdyby mi nezacinkal mobil, normálně cizím lidem neodpovídám, ale tahle zpráva byla zvláštní.
Neznámé číslo - Dnes ti to v tom modrém svetříku slušelo, byla jsi jako borůvka, moje malá roztomilá borůvka. 💙
Já - Kdo jsi?
Neznámé číslo - To ti teď neřeknu moje malá Karolínko Darcy River, ale neboj dozvíš se to :D
Já - Děsíš mně.
Neznámé číslo - Neboj, nic ti neudělám, to bych ani nezvládl.
Já - Aha dobře, promiň ale už jdu spát.
Neznámé číslo - Dobře, hezky se vyspi ❤ těším se až tě zítra uvidím :DD
Já - 😐
__________________________________________________________Nové story!
vaše Kája❤
YOU ARE READING
Say Hello In The Message!
FanfictionNEZNÁMÉ ČÍSLO „ Jsi jako moje borůvka, opravdu ti ta modrá sluší"