Maličká

5

Tu noc jsem nespala, musela jsem pořád myslet na to, jaké to bude bydlet u někoho cizího. Převalovala jsem se v peřinách ze strany na stranu a nemohla přestat s tou neklidností. Lhala bych, kdybych řekla, že mě to v jistém smyslu nevzrušovalo. Třeba si konečně najdu nového pána. Ne, vždyť to byl Dylanův přítel, nikdy by si se mnou nic nezačal a už vůbec ne něco takového. Co když, to bude nějaký čtyřicátník?!

Abych byla upřímná, vlastně jsem s takovým vztahem, jako byl mezi Miou a bráškou neměla žádné zkušenosti. Jediné, co jsem věděla je to, že jsem nutně potřebovala vedle sebe dominantního muže. Dlouhou dobu takovou roli zastával bráška, jen ne tak, jak si možná myslíte. On by se mě takto nikdy nedotkl, protože jsem byla jeho sestra. Jeho malá sestřička. Pouze jsem se s ním cítila opečovávaná a v bezpečí.

Pár vztahů jsem samozřejmě měla, ale nikdy jsem se v nich necítila sama sebou. Ti kluci nebyli nic pro mě a už vůbec nerozuměli mým zvráceným touhám.

Byla jsem vzhůru celou noc a přemýšlela o všem možném. Vezme mě bráška někdy zpátky k sobě, nebo mě vyhodí a bude mu jedno, co se mnou bude? Ne, to by předci nikdy neudělal, uklidňovala jsem samu sebe.

Když pokoj konečně začaly osvětlovat sluneční paprsky, rozrazila dveře Mia. Nenápadně cupitala přímo k posteli, ke mně. V očích měla slzy, skapávaly jí po krásně tvarovaných tvářích a vypadala, že se každou chvíli sesype. Pohotově jsem ji objala a přitiskla si její hlavu na hrudník. Co se stalo?

Mia mi chvíli bezmyšlenkově vzlykala do noční košilky, potom se jemně odtáhla na délku paže a chraplavě promluvila.

,, Dylan mi řekl, že s námi nepojedeš, že..... zůstaneš u někoho jiného." Aha.

,,Trávím s vámi až moc času Mio, bráška má pravdu. Nemáte pro sebe moc času o samotě. Užijte si to spolu, prosím, nechci vám překážet." Vyslovit to, bylo daleko těžší, než jsem si představovala. Nejraději bych s nimi zůstala napořád. To, že to byl nesmysl ..mi bylo vlastně srdečně jedno.

Mia začala smutně vrtět hlavou, oči měla uslzené. Chvíli se na mě jen dívala, po chvilce se zvedla na kolena a znovu mě pevně objala.

,,Děkuju ti." Zašeptala tiše.

Nic jsem na to neřekla, pouze jsem ji sevřela pevněji. Ach bože, jak já ji mám ráda!

Nějakou dobu bylo ticho, jenže potom jsem to nevydržela a zeptala se.

,, Znáš ho?" Mia věděla, koho mám na mysli.

,,Trochu, ale vlastně ho také moc neznám. Asi před dvěma lety mě daddy vzal do klubu a tam, jsem ho potkala i s jeho babygirl, myslím, že se jmenovala Rebecca. Byla nesnesitelná! Vůbec jsme si spolu nerozuměli, dokonce mi přišlo, že se mi snaží přebrat Dylana!" Mia ztišila hlas, aby ji bráška neměl šanci slyšet. Takhle by mluvit neměla, jediné štěstí, že stejně jako já, i ona ráda zlobí.

Takže můj nový hostitel byl dominantní! Mé srdce skákalo kotrmelce.

,,Nechápu, jak to s ní Adam mohl vydržet... už spolu nejsou,  udělal dobře, že ji nechal. Mrcha jedna. Adamovi kitten se vždy měli nejlépe ze vše a....." V tom se Mia zarazila a mávla nad tím celým rukou.

,,To je vlastně jedno." Prohlásila a začala se zvedat z postele. ,,Už bychom se měli chystat, je skoro půl osmé."  Umírala jsem touhou zjistit víc, jenže...

Měla pravdu, bylo už docela pozdě ,zřejmě jsme tu byly déle, než jsem myslela. Také jsem se začala zvedat a šla si dobalit poslední drobnosti. Najednou jsem z toho celého byla trochu nervózní a ještě víc vzrušená. Dominantní.