Čarodějka ze Severu

Prolog

Anaiah se překulí na pravý bok, už zase se jí zdá další hrozný sen. Zašmátrá rukou po svém manželi, ale druhá strana postele je studená a prázdná. Otevře oči a zamžourá do temného pokoje. Už zase zapomněla, že s ostatními muži vyjel proti magické armádě, která se na jejich město hrne ze severu.

Posadí se na postel a vyhlédne z okna. Měsíc svítí jasně a ozařuje město rozkládající se pod nimi. Vždy milovala výhled ze své ložnice a ještě více sídlo, ve kterém žije její rodina už po staletí. Zemí teď ale otřásá válka mezi lidmi a magií, kvůli které nemůže Anaiah už několik měsíců klidně spát. A určtě ne jenom Anaiah. Rod Svitoprsků se o své město ale dokáže postarat – nebo tím se aspoň Anaiah každou noc uklidňuje.

Znovu si lehne do měkkých peřin, ale než stačí zavřít oči, ozve se ohlušující rána ze západního křídla. Srdce se ji zběsile rozbuší. Tak teď už určitě neusne.

A tak vstane z postele a než vykročí z pokoje, aby se zeptala svého strážného, co se děje, zabalí se do noční róby. Tiše otevře dveře a vykoukne do chodby, kde by měla stát její osobní stráž, ale nikdo tam není. Aspoň že louče, které osvětlují studenou chodbu, silně plápolají.

Bosa vykročí po chodbě, odhodlaná, že najde svou stráž, která určitě zase popíjí se služebnictvem v kuchyni. Možná to byla ta rána! Určitě jen nějaký zbloudilý hrnec.

Ujde sotva pár kroků, když ji někdo chytí za loket a vtáhne do tmavého pokoje. Snaží se vyprostit z útočníkova sevření, a když se jí to povede, málem praští svou komornou pěstí.

„Co to vyvádíš?" vykřikne, odskočí a přitiskne si róbu pevněji k tělu.

„Má paní, nekřičte! Jsou tu!" vzlykne komorná, která vypadá, že se za chvíli snad zhroutí.

Anaiah polije čirá hrůza. Jak se sem dostali? A kde je její osobní stráž, když ji potřebuje?!

Než stačí vymyslet, co provede dál, chodbou se rozlehnou kroky. Komorná se bez rozmýšlení vrhne ke dveřím pokoje a s hlasitým zabouchnutím je zavře. Cvakne zámek.

Zděšeně se na sebe podívají. Obě se bez jakékoli domluvy vrhnou ke skříňce a začnou ji tahat směrem ke dveřím, aby je zabarikádovaly a zabránily tak komukoliv, jehož kroky se ozývají na chodbě, aby vstoupil dovnitř.

Ale než ženy dostrkají skříň ke dveřím, prudce se otevřou a dovnitř vstoupí cizí muž.

Z konečků prstů mu odletí pár jisker a jeho oči zlověstně zasvítí. Anaiah zavře oči a snaží se myslet jen na svého muže, který se už musí vracet. Určitě je najde a zachrání.

Ahoj všichni! Po hodně dlouhé době se vracím ke psaní a hlavně publikování na wattpadu. Za to vděčím skvělému nápadu Obálkobraní od Rasokim a krásné obálce od TnaKenov, která mě inspirovala k sepsaní tohoto příbehu.

Plánuju vydávat novou kapitolu každou neděli! 

Komentujte, votujte, sdílejte,

Vaše Foxie89