Time {Number Five} ✔️

19

"Jasně... ale počkat.. tamta se mi ještě nepředvedla" ukázal na Vanyu.
"Já jsme ta z který ji měl strach. Zavíral mě ve sklepení" vražedně se podívala. On se jen nechápavě otočil na ostatní.
"Ehm.. číslo sedm.. asi jsi si všiml že když jsem byla rozčílená a plakala jsem, různé věci se rozbíjeli" koukala se kolem.
"Pravda.. dobře věřím vám, a snad mě slyší i Ben" Klaus kývl.
"Jenom nevím co chcete jako dělat. Asi máte životy už zařízené podle svého. A není dobrý nápad pro výchovu dětí aby s nimi byli i jejich já z budoucna. Bude lepší aby jste se nestýkali" oznámil.
"Pokud je jednatelka mrtvá nemáte žádnou překážku a můžete normálně žít v tomhle světě a ještě do toho budete mít pár let navíc no" usmál se. Zavřel svůj sešit a šel do pracovny.
"Pokud budete něco potřebovat, Sir Reginald vás vyslechne a pomůže vám, zatím si žijte sami" řekl Pogo a vyprovodil nás.
"To bylo všechno?" Odsekl Diego.
"Asi jo.." podívala jsem se na pětku.
"Ta jdeme žít dokud neumřeme viď Bene" zasmál se Klaus.
"Takže se zase naše cesty rozdělí" podívala jsem se na ostatní. Měli váhající obličeje.
"Už jsme si zvykli Emily" řekla Allison. Otočila jsem se na ní.
"Nebydlíme od sebe nikdo tak daleko. Budeme se vídat, ne jen tak často" uklidňoval mě Luther.
"Fajn.. budu s Marry a Tomem. Udělám si školu.." pustila jsem pětkovou ruku a šla k autu.
"Emily.." slyšela jsem po zabouchnutí dveří od auta. Seděla jsem a čekala než ostatní nastoupí. Sedla jsem si na přední sedadlo. Celou cestu na mne mluvil pětka ale bylo mi to jedno.
"Emily nech si to vysvětlit, děláš jako by jsme šli všichni na popravu" odsekal Vanya.
"Bavil mě život v jednom domě. Zmatek a tohle všechno. Každý svůj pokoj. Teď má každý svůj domov" dívala jsem se na cestu.
"Emily.. ja chci bejt s tebou" sáhl mi na rameno. Otočila jsem se. Usmála jsem se na něj a koukala dál po cestě. Dal mi ruku na tu mojí. Teleportovali jsme se pryč.
"Pětkoo!" Křikla jsem po něm.
"Co tady děláme?" Koukla jsem se kolem sebe ale nikdo nikde.
"Nevim jestli se mi to zdálo nebo ne, ale viděl jsem jednatelku z auta" furt se ohlížel.
"Jednatelka je mrtvá" zasmála jsem se.
"Emily měla hlavu od krve.. asi nebude úplně mrtvá" snažil se mě přesvědčit.
"Pětko.. jsem si stoprocentně jista že ke mrtvá, třeba jsi měl jen nějaký vidiny, taky se mi to stalo s někým" šla jsem dál po cestě.
"Emily.. víš že komise má dost velkou moc a dokážou hodně věcí" řekl.
"Co tim myslíš? Že jednatelka je nesmrtelná nebo co?" Zamyslela jsem se.
"Jo.. šlo po ní hodně lidí, a i ty nejhorší zranění přežila. A kulkou do hlavy.. je tam fakt malý procento že by to přežila a ještě k tomu by musela hned na operaci. Emily nebuď blbá ta ženská neni člověk" křikl po mě.
"Ani nestárne. Znám jí už nějakou dobu ale ani vráska nic" s jeho názorem jsem souhlasila.
"Fajn.. co teď? Jednatelka je nesmrtelná a co dál? Půjde po nás" křikla jsem. Pětka mě strašnou rychlostí dal za sebe.
"Nesáhneš na ní!" Křikl po ní pětka.
"Pětko, neublížila bych jí. Ona mně ano ale já bych jí nezkřivila ani vlásek. Jsem tu pro ni" usmála se. Přiblížila se k nám. Začala sahat pětce na tvář. Dostal energetický šok.
"Co jsi to?!" Křikla jsem po ní a klekla k pětce.
"Emily drahoušku. To že jsi mi prostřelila kulku hlavou budu ignorovat" ukázala na krvavý čelo.
"Jestli chceš aby tvoji miláčci přežili-" nenechala jsem jí dopovědět.
"Ty mrcho! Ani mě nehne! Nikdy se jich nevzdám!" Křičela jsem po ní.
"Nedáváš mi na výběr tak dobrá nejsi!" Vytáhla pistol.

Pětka
Probudil jsem se.
"Emily?! Emily nee!" Nikde nebyla. Bylo tam jen pár skvrnek krve na zemi.
"Do hajzlu ne!!" Měl jsem na kraji slzy. Zvedl jsem se a teleportoval se k Marry kde jsem předpokládal že budou všichni.
"Kde je Emily?!" Řekl snad každý.
"Byla tam jednatelka.. nemohl jsem ji pomoct!" Křikl jsem.
"Ona ji.." nedopověděla Vanya
"Ano.." slzy mi padaly na moje kraťasy.
"Do hajzlu! Kde je tělo?" Vyptával se Diego.
"Musela ho vzít sebou.. byla tam jen trocha krve" šel sem do jejího pokoje.
"Pomstím tě, nějak tu sračku musim zabít!" Dal jsem pěstí do zdi a trochu si poničil klouby. Dělal jsem to až do krve. Všichni vešli do pokoje.
"Pětko co to děláš" zeptala se Allison.
"Ptáš se co to dělám?! Já ti to řeknu. Přemýšlím jak zabiju tu svini!" Křikl jsem po ní.
"Pětko klid" snažil se mě uklidnit Luther.
"Klid?! Klid?! Když mi zabila holku kterou jsem měl přece jenom víc než rád. S kterou se dalo mluvit a nekladla otázky jak vy všichni tupci. Jediný co já teď mám za povinnost je zachránit Emily!" Zabouchl jsem dveře. Snažil jsem se teleportovat na komisi ale nešlo to.
"Zasraný technologie kurva!" Kopnul jsem do popelnice. Napadl mě jedině táta. Teleportoval jsem se do akademie.
"Ahoj Pogo kde je taťka?" Rozhlídl jsem se.
"V kanceláři ale tam je-"
"Zákaz vstupu" přerušil jsem ho.
"Jasně vim, jdu zaklepat" šel jsem před jeho dveře zaklepal a vešel. Vystrašil jsem ho, dělal něco na stole, měl tam nějaký chemický hračičky.
"Co to vyrábíš?" Nakoukl jsem.
"Ehm, další sérum šimpanze" poupravil si monokl.
"Jasně, něco bych potřeboval" vstal a šel za mnou.
"Tak co chceš?" Optal se a napil se čaje.
"No.. jestli nevíš jak se dostat přes neviditelnou mříž tak nějak kterou nemůžu proskočit normálním cestováním" koukl jsem se na jeho deník.
"Asi to nepůjde. Nevím jak ti pomoct" zvedl se. Naštval jsem se a šel k Marry. Lehl jsem si na postel a usl.

"Jak se vede?" Usmál se Tom.
"Ptáš se? Tři pitomí měsíce se snažím zabít tu zasranou svini a žiju s pocitem vinny že je kvůli mně Emily mrtvá. Jak by jsi řekl?" Odsekl jsem a nalil si kávu.
"Promiň, jen se snažím navázat nějak ten kontakt. Od tý doby jsi hrozně uzavřený, nikdy nic neříkáš" opřel se o linku.
"Děláš jako by jsi mě znal" vzal jsem kávu a šel za Diegem.
"Čau pětko co ty tady" dál vytíral podlahu.
"Šel jsem se podívat co dělá můj ubohý bratr" porozhlídnul jsem se.
"Aspoň se něčím živím starý muži" provokativně se usmál.
"Koukám že plat máš furt stejnej co?" Usmál jsem se.
"Nulovej? Jo, nějak mojí prachatý babičky nájem platit musím" zasmáli jsme se.
"Takže co potřebuješ?" Utřel si čelo a položil mop.
"Nevím, u Marry je dobrá atmosféra tam jsem za ještě lepší" napil jsem se kávy.
"Napadlo mě udělat nějakou, párty nebo něco" mrkl na mne.
"Jestli tam bude minimálně deset litrů dobrého kafe jdu tam" pousmál jsem se.
"Fajn, Vanya to domluví s ostatníma. Klaus přivede nějaký svoje teplý kamarádíčky, takže tu bude pár lidí" sundal si jeho teplou zástěrku a šli jsme ven.
"Fajn dohodnuto, zavolejte mi k Marry jinde nebudu" mávnul jsem na něj a teleportoval se k Marry.
"Zbytek dne na mně nemluvte, neklepejte ani nic jinýho, dik" křikl jsem a šel do postele.