Pojedeme na výlet | BTS

Jste tu všechny?

Nechtěla jsem jít do dormu. Do dormu, kam by zamnou mohl přijít. Proklouzla jsem kolem Yoongiho a utíkala pryč. Pryč z týhle budovy. Pryč od všeho. Nechtěla jsem tu být už ani minutu.

Vyběhla jsem ven a utíkala pryč. Ani nevím kam, neznala jsem to tu, ale bylo mi to jedno. Cítila jsem se volná a i když mi po obličeji stékaly slzy smíchané s kapkami deště, byl to krásný pocit.

V kapse mi neustále bzučel telefon, ale já neměla v plánu ho zvedat. Doběhla jsem k okraji řeky, kde jsem se schovala pod strom, aby na mě tolik nepršelo. Opřela jsem se o kmen a zavřela jsem oči. Vůbec mi nedocházelo jaké bude mít následky to, že jsem utekla, ale bylo mi to jedno. Chtěla jsem domů. Mohlo by mě napadnout, že je to až moc krásný na to, aby to byla pravda.

"Jsem hloupá.." Kopla jsem naštvaně do klacku.

"Jste v pořádku?" Přišla ke mně starší paní. Zůstala jsem na ní jen tupě zírat, protože jsem absolutně netušila co jí na to mám říct. "Já nevím.." Vyklopila jsem ze sebe a stále jsem na ní zírala. Musela si myslet, že jsem blázen. "Jste celá promáčená.. Máte kde bydlet?" Ustaraně si mě prohlížela. "A-ano, jen jsem se šla projít.." Pokusila jsem se o úsměv. "Měla byste jít domů, ať nenastydnete." Usmála se a odešla.

"Domů bych šla moc ráda, kdyby to bylo možný.." Řekla jsem si pro sebe a hlasitě si povzdychla.

Pomalým krokem jsem se vrátila zpátky do budovy. Dole stál ustaraný Hitman. "Jsi v pořádku? Kde jsi byla.." Přišel ke mně a dal mi ruku na rameno. "Ano.. Omlouvám se, potřebovala jsem na vzduch.. Mohla bych být teď sama?" Prosebně jsem se na něj podívala a on jen přikývl a než stačil něco dalšího říct, jsem už byla na schodech. Jako tělo bez duše jsem šla pomalu do našeho dormu. Na chodbě jsem prošla okolo Jimina, ale absolutně jsem ho ignorovala. "Nam!" Zavolal na mě, ale to už se zamnou zavřely dveře od výtahu, kam jsem se před ním schovala.

Po příchodu jsem si v pokoji vzala věci na převlečení a šla jsem si dát horkou sprchu. Ostatní holky byly na tréninku.

Po sprše jsem si šla rovnou lehnout. Podívala jsem se na telefon, kde jsem měla minimálně 100 zmeškaných hovorů jak od holek, tak od kluků. Zhasla jsem telefon a zavřela jsem oči. "Nam, kde jsi byla?" Vlítl někdo do dveří. V tuhle chvíli jsem nebyla schopná rozeznat kdo to byl, tak jsem dělala, že spím. Nakonec jsem doopravdy vytuhla jako miminko.

———————————————

Ráno mě probudil Suni budík. "Nam!! Ani nevíš jakej jsem o tebe měla strach!" Skočila mi Suni na postel a objala mě. "Nic mi není.." Protočila jsem očima a šla jsem si vyčistit zuby. Nechtěla jsem na ní být zlá, ale opravdu na nic nemám náladu.

Ze skříně jsem si vytáhla volný tepláky a hodila jsem přes sebe mikinu. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a dala jsem si kapuci. "Jdeme?" Nadzvedla Suni obočí. Jen jsem přikývla a i s Hanou a Jiyeon ji následovala. "Promiň.." Šeptla jsem jí do ucha. "V pohodě, chápu to.." Usmála se a pohladila mě po zádech.

"Jseš ty normální?!!" Rozeběhla se ke mně Hea po příchodu do studia a vlepila mi pohlavek. "Hm.." Pokrčila jsem rameny.

Všimla jsem si, že vedle Sooyy (nevim jak to skloňovat xd) stojí Hitman, který tady s ní normálně nebýval. "Jste tu všechny?" Zeptal se Hitman. "Chybí Yuna a Senna.." Řekla jedna z holek. "Takže jste všechny." Usmál se a dal si ruce za záda. "Včera se stal incident, který nechci, aby se ještě někdy opakoval. Takže to berte jako varování. Yuna včera políbila jednoho ze členů BTS a Senna je u toho vyfotila a postla to na sociální sítě. Obě byly okamžitě vyloučeny z trainee programu." Po dokončení jeho proslovu mě polil divnej pocit. Cítila jsem se hloupě a zároveň šťastně. Koukla jsem na Suni a Heu a ty se na mě usmívaly jako měsíčci na hnoji.

"Další věc co jsem chtěl ještě zjistit. Nam už je ti líp? Mohl bych ti dát volno na dnešní dopoledne.." Bylo mi jasný, že chtěl, abych si to s Kookiem vyříkala. Byl jako náš strejda. Jen jsem přikývla. "Tak to je vše. Přeji hezký den." Usmál se a zmizel semnou ve dveřích. "Děkuju!!" Vyjekla jsem a aniž bych chtěla jsem ho objala. "V pořádku, ale příště už nám neutíkej. Všichni jsme o tebe měli strach!" Pohrozil mi prstem. "Kluci jsou u sebe, tak utíkej." Ani to nestihl doříct a já už běžela nahoru.

Před studiem jsem se zastavila a podívala se okýnkem dovnitř. Všichni až na Kookieho trénovali. Kookie jen seděl v rohu a neustále kontroloval svůj telefon. Při pohledu na něj se mi vytvořil úsměv na tváři.

Sáhla jsem na kliku a trochu jsem znervózněla. Hluboce jsem se nadechla a otevřela jsem dveře. Přes hlasitou hudbu si toho nikdo nevšiml.

Kluci si všimli jak za nima procházím, ale já jim prstem naznačila ať jsou potichu a pokračujou.

Nenapadlo mě nic jinýho, než se vedle něj posadit a obejmout ho. "Nam!" Vyjekl a prudce si mě k sobě přitiskl. "Omlouvám se.." Začala jsem mu plakat do ramene. "To já se omlouvám.. Chtěl jsem ti to říct, ale nikde jsem tě nemohl najít a nezvedala jsi mi telefon.." Opřel si čelo o mé rameno a začal taky plakat.

"Vy jste trubky.." Přišel k nám Yoongi a poplácal Kookieho po zádech. "Dáváte mi oba zabrat!" Zamračil se. "A ty mě příště neignoruj! Mohla jsi to vědět už večer." Zamračil se Jimin. "Promiiin!" Zvedla jsem se a objala jsem ho. "Hromadný objetí!" Vyjekl Hobi a i s ostatními nás přitiskli k sobě.

"Měla bych se vrátit.." Přerušila jsem ty blázny, kteří mě málem zadusili. "Neeeee!" Vyjekl Tae a skočil mi na záda. "Ty jsi fakt hovado!" Vyjekla jsem smíchy když jsme oba spadli na zem. "Ta je moje!" Vyjekl Kookie a skočil na Taeho. "Čuchej nohu!" Přetočil se Tae a narval mu nohu do obličeje. "Kdy sis naposledy myl nohy?!!" Vyjekl Kookie. "Kvůli tomuhle momentu jsem si je nemyl hooodně dlouho." Usmál se hrdě Tae. "Nechutný.." Kroutil Namjoon hlavou.

"Tak se mějte a hlavně se tu nepozabíjejte!" Mávla jsem na ně a šla jsem zpátky na trénink.

——————————————————————-
Vítejte u další části. ❤️
Pomalu, ale jistě se už blížíme ke konci. Tentokrát k úplnýmu konci, protože další díl už nebude. Ještě ale přesně nevím kolik kapitol ještě bude.
Upřímně je mi z toho smutno, protože mi tenhle příběh opravdu přirostl k srdci! :(
Děkuju za přečtení a uvidíme se u další kapitoly ❤️
~사랑해 ❤️~