2 kapitola

204 11 3
                                    

2 kapitola

Po deseti dnech se děti trochu otrkali, no trochu. Za tu dobu si Narcia i s Luciusem užili svoje. Nejhorší to bylo s Casandrou. Pořád se bála vody, i když Harry nebyl o nic moc odvážnější, nakonec se podvolil každý den osprchovat před spaním. Dokonce i oba donutily, aby pokaždé když jí, tak si vzali alespoň lžíci, když měli příbor, připadalo jim to jako by šermovali.

Jediný Draco byl spokojený, Harry si s ním hrával každý den, i když třeba na honěnou a schovávanou by bral, kdyby jich bylo víc. Někdy se k těm dvěma i přidali kluci od zahradníka a to potom bylo křiku po celé zahradě. Jenom Casandra nikdy se k nim nepřidala. Vždy jen někde poblíž seděla a pozorovala.

Teď ovšem byl oběd a ani jedno z dvojčat se nedostavil. Už čekali na ně 10 minut, když to Luciuse přestalo bavit.

„Winky." Zavrčel nevraživě, během chvíle se před ním plazila skřítka, která měla na starosti dívku.

„Pán volal Winky, Winky se omlouvá, ale byla u slečny, nechce vyjít z koupelny, je jí moc špatně a odmítla mi dovolit pro vás přijít." Plazila se před ním skřítka. Lucius jen nebezpečně pohlídl na skřítka, který byl v jídelně s Dracem a otočil se na svou ženu. I když mívali oba občas nějaké ty bokovky, opravdu se milovali.

„Vím, jdu pro léčitele." Rychle vstala od stolu a běžela pryč. Lucius nařídil Winky, aby ho přemístila do Casiinyho pokoje.

„Harry, proč nejsi v jídelně?" snažil se mluvit klidně, aby chlapce moc nevyděsil.

„Strýčku, Casií, ona moc naříká a nechce mě k sobě pustit." Utíral si obličej do rukávu a dál seděl na zemi u dveří do koupelny.

„Kde máš skřítka?" všiml si, že tam s nimi je jen Winky.

„Je uvnitř. Přemístil se tam, když Winky musela pryč." Fňukal Harry. Lucius na nic nečekal a otevřel si kouzlem. Na zemi na několika ručnících ležela skuhrající Casandra a Dobby seděl u její hlavy a otíral jí bledý obličej jemnou žínkou.

„Uhni." Zavrčel Lucius a vzal dívenku do náručí. Ta mu začala plakat.

„To bolí." Kuňkla.

„Pšš to bude dobré," opatrně ji položil na postel a měl co dělat, aby uskočil, protože začala zase zvracet, jenže už neměla co, tak to byly jen žaludeční šťávy. Winky i Dobby rychle uklízeli vše a opatrně Winky otírala její bledý obličej.

Tak je za chvíli našel léčitel Gurtin.

Všechny vyhodil ven a nechal tam jen Winky, která mu měla být k ruce. Vyptával se na různé věci, jak dlouho jí je tak špatně, jestli něco jedla a co apod.

Po několika vyšetřeních děvčátko pomocí kouzla uspal a vyšel na chodbu, kde netrpělivě přešlapoval Lucius, protože Narcisu poslal s Harrym do jídelny za Dracem, aby pojedli.

„Pane Malfoyi, potřeboval bych mluvit s profesorem Snapeem. I když jeho lektvary jsou velmi kvalitní a dávali jsme jí jen ty nejlehčí i tak jsou pro ni lektvary příliš silné." Protřel si napnutý obličej. Bylo mu jasné co Lucius Malfoy dokáže, když se naštve.

„Pošlu pro něho okamžitě, co Casií, jak je na tom teď?" zajímal se Lucius.

„Dal jsem ji do léčebného spánku, ty křeče by jí ublížili." Lucius jen kývl a zahleděl se na něj.

„Chcete snídani? Pokud ano, řekněte Winky, ona vám ji přinese, já jdu pro Severuse." Otočil se na patě a pomocí kouzla si přičaroval plášť. Pomocí krbu se vydal do Bradavic, kde doufal, že jeho kamarád bude.

Rod MalfoyůWhere stories live. Discover now