Rod Malfoyů

6 kapitola

Po delší době všem přeji krásného silvestra a příjemné čtení. Kapitola je nudnější, na komentáře budu ráda.

6 kapitola

Malá Casia se ráno při obědě, kdy už většina příbuzenstva opustila panství Malfoyových zeptala tety Filomeny, jestli je to normální i v ostatních rodinách a jaké se slaví ještě dnes.

„Casie, musíš pochopit, že v dnešní době je hodně rozšířeno křesťanství, i mezi kouzelnickou kulturou. Tyto svátky, jako je Samhain, zimní slunovrat, beltaine, letní slunovrat, se sice slavil již dávno před křesťanstvím, ale dlouhé roky temna, byly jen v soukromí. Už se nedodržují celé rituály, každý si je v rodině uzpůsobil sám." Promluvila teta Ferdinanda, než mohl Lucius či Narcsa odpovědět.

„Jsou i jiné způsoby svěcení svátků než tyto teto Filoméno?" ozvala se nesměle Casie.

„Ano, jsou. Například křesťanské, slaví Dušičky, je to něco jako náš Samhain, jen rozsvěcují svíce, ale s předešlými svátkami to má jen pramálo společného. Hlavně muži, nekouzelníci, zapříčinili, že ženy jsou jen podřadné. I když v dnešní době se to již obrací proti nim. Hlavně proti křesťanské víře." Povzdechla si a napila se vína. „Křesťané, muži kněží se bojí moci žen, žena, která vládne, dává život. I když v sobě nemá magii." Usmála se na děti a dala si do pusy sousto.

„Takže jsem podřadná?" Pronesla klidně Casie. Všichni u stolu se na malou Casie podívaly, jako by ji viděli poprvé.

Večer Lucius přišel za Narcisou do ložnice, když už všichni spali.

"Co si o tom myslíš, o tom co řekla Casie?" podívala na svého manžela od svého toaletního stolku Narcisa.

"Že to bude trvat hodně dlouho. Ti mudlové ji poškodili nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. A to nemluvím o tom, že ji zneužívali." povzdechl si Lucius a začal mírně masírovat Narcise rameny, když viděl jak ztuhla.

"Myslíš Lucie, že se nám to povede?" otočila se něj. V očích měla strach. Jejich syn byl odmalinka milovaný a rozmazlovaný, když Lucius přivedl dvojčata, trvalo jim, že Dracovi vysvětlili, že jsou něco jako jeho sourozenci, kteří už neodejdou, aby proti nim nezbrojil. Dost tomu tehdy na začátku pomohl strýc Ferdinand, když viděl jak Harrymu rozbil hračku a Draco snad poprvé za život dostal pořádně na zadek. Od té doby občasné rozmíšky s Harrym byly, ale spíše jako mezi bratry.

Cas ta se držela vždy mimo. Nehrála si ani s dětmi od zahradníka, vždy jen v povzdálí všechny pozorovala a Narcisa měla o ni starost, to že byla zneužívána tušila.

"Možná bysme jí mohli najít odbornou pomoc." Lucius pohladil její už dost velké bříško a políbil na krk.

"Už jsem o tom přemýšlel, zeptám se léčitele, jestli by nám někoho doporučil, ale ty už si pojď lehnout." vzal ji za ruku a vedl k posteli. Bylo na jeho ženě poznat jak moc ji to trápí a je unavená.

Nastal den D.

V sídle bylo boží dopuštění. Lucius od rána pochodoval po knihovně a pořád se díval po dveřích, kdy už konečně Filomena nebo léčitel přijdou. Narcisa rodila už 14 hodin a on měl o ni strach. Strýc Ferdinand vzal děti ven a nechal Luciuse o samotě jen se svým přítelem Severusem. Severus v klidu seděl u krbu a popíjel koňak, tušil, že stejně ani jednoho do ložnice nepustí, dokud Narcisa neporodí. On sám to zažil čtyřikrát.

"Co když se jí něco stano, nebo tomu dítěti?" začal znova běsnit Lucius. Severus si jen povzdech a díval se na plavovlasého muže.

"Oba budou v pořádku, nic se jim nestane." propaloval ho svým temným pohledem. Chápal svého přítele, on sám to prožíval podobně. Ani jeden z mužů si neuvědomily, že s nimi v knihovně je i Casie.

"Já tetě ublížla. Neměla jsem po ní chtít, aby mi vyprávěla." ozval se hlásek kousek od nich. Musela být někde v knihovně schovaná.

Oba stočili k nim pohled.

"Proč si to myslíš Casie, neublížila jsi Narcise, ani tomu dítěti, miminko už chce jít ven." čupnul si k ní Lucius. Malá Casie, chodila asi týden do poradny, ale spíše jí to ublížilo, uzavřela se do sebe, když došla ze sezení, zavřela se v pokoji a nejedla ani s nikým nekomunikovala, až po několika sezeních přišel Harry, že nechce, aby tam Casie chodila, že jí ubližuje ta žena.

Luciusovi i Narcise netrvalo dlouho, zjistit, že ta žena ji považuje za dítě smrtijeda a tak se k ní i chovala. Lucius aniž by to někdo zjistil, zajistil, aby tato ženština, nejen přišla o práci, ale i o licenci a zkrachovala, tehdy se přemístil do svého baru v Řecku a opil se tak, jak už nikdy. Ani myšlenka na nějakou společnost ho nezaujala.