Hermionino přání [Dramione, Drastoria] ✓

16. kapitola

Draco u Astorie proseděl celou noc.

Noc plnou strachu o svou nejlepší kamarádku, kterou si kdy mohl přát.

V osm hodin ráno se do pokoje přihnali Astoriini rodiče, aby se podívali na svou dceru.

„Dobré ráno, Draco," pozdravila ho paní Greengrassová.

Draco si nikdy nezapamatoval její jméno. Ani jméno Astoriina otce.

Ale v podstatě mu to bylo naprosto jedno.

„Dobré," kývl Draco.

„Dělo se v noci něco?" zeptal se pan Greengrass a Draco mu odpověděl zavrtěním hlavy.

„Co zas ta naše praštěnka prováděla?" zeptala se paní Greengrassová, která byla dokonale podobná Astorii.

Až na vlasy a oči, ty měla Astorie hnědé jako pan Greengrass.

Paní Greengrassová taky říkala, že je její mladší dcera tvrdohlavá po svém otci.

„Hádali jsme se," povzdechl si Draco.

„Ach tak, zas byla palička, tomu rozumím," zasmála se paní Greengrassová.

Draco ji obdivoval. Ji i jejího manžela.

Jejich dcera jim ve své podstatě umírala před očima, ale oni se smáli.

Byl si jistý, že jeho otec by z Azkabanu okamžitě přikázal dát všechny potřebné peníze na jeho léčbu, a jeho matka by ho z očí nepustila ani na vteřinu.

A Astoriini rodiče nechávali svou dceru žít její vlastní život, párkrát za měsíc ji navštívili a jinak nic. 

Asi to bylo tím, že jí věřili, že se o sebe dokáže postarat.

„Byl jste tady celou noc, Draco, jděte se domů vyspat," usmála se paní Greengrassová.

„Já se odsud nehnu," namítl blonďák.

„Tak si dojeděte alespoň pro kafe," povzdechl si pan Greengrass.

Draco chvíli přemýšlel, jestli by měl jít, ale pak usoudil, že by kávu docela uvítal.

Normálně ji nepil, ale v nemocnici udělal výjimku.

„Hned jsem zpátky," přislíbil Draco rychle.

„My víme," usmála se paní Greengrassová a chytila Astorii za ruku místo Draca, který zmizel ve dveřích.

„Co nám to provádíš, Astorie," povzdechl si pan Greengrass a pohladil Astorii po vlasech.

„Všem jsi nahnala strach," zašeptala blondýnka a hladila Astorii po ruce.

„Mami?" zašeptala Asťa a pootevřela svoje světlehnědé oči.

„Dobré ráno, zlatíčko," rozzářili se manželé Greengrassovi.

„Kde je Draco?" zeptala se Astorie hned jak zaostřila svoje rodiče a začala se zvedat.

„Klid, broučku, klid," vykřikla paní Greengrassová.

„Proseděl tu u tebe celou noc, poslali jsme ho na kafe," usmál se pan Greengrass.

„To je dobře, já se mu musím omluvit," přikývla Asťa. „Protože to včera byla pěkně ošklivá hádka."

„To je v pořádku, zlatíčko, je normální se ve vztahu pohádat, protože se hádáme nejvíce s lidmi, na kterých nám záleží," usmála se blondýnka na svou dceru, kterou pohladila po tváři.