Forever |FF - Harry Styles|

Kapitola 29- Upřímnost

Mobil jsem vypla a zjistila, že mě Louis celou dobu zamyšleně pozoruje. ,, děje se něco?" Navážu oční kontakt. ,, promiň jen...to je jedno" mávne rukou, ať to nechám plavat. ,,rozmyslel sis to? Nechceš, abych tu zůstala?" Vypustím z úst hned první věc, která mě napadne. ,,co? Ne, samozřejmě, že ne" zakroutí hlavou a pokusí se o falešný úsměv. ,, tak co se děje?" Celým tělem se otočím k Louisovi, aby pochopil, že se mi může s čímkoliv svěřit, jsem tu pro něj. ,, víš... jde o to jak jsme se políbili" poškrábe se na zátylku. V krku se mi vytvoří knedlík. ,,a-ano?" Pobídnu ho dál. ,, chtěl jsem ti říct, že k tobě prostě něco cítím" zadívá se svýma modrýma očima do těch mých. Mlčky ho sleduju, jsme oba dva nervózní.

,,chtěl jsem ti to říct už minule, ale objevil se tu Harry a ztropil scénu." Protočí oči při vzpomínce na naše poslední setkání. ,, já Louisi nevím, co na to mám... říct" mnu si dlaně, snažím se vymyslet vhodnou odpověď. Nechci Louise urazit, je moc milý a hodný, i když při našem seznámení tak nepůsobil. ,, nechci tě nějak odmítnout... mám tě ráda, ale asi jen jako... kamaráda" uhnu pohledem. ,,to jsem si o tobě taky myslel Amelie, ale nemůžu se s tebou kamarádit, když k tobě cítím něco víc" je u mě až nebezpečně moc blízko. Místnost jako kdyby se scvrkla. Špatně se mi dýchá, není mi dobře. V pokoji je naprosté ticho, působí to mírně depresivně.

Přes zdi, které k mému údivu nejsou tak tlusté,jak jsem si myslela, slyším hlas té blondýny a Harryho. Jak já ho nesnáším. Je mu úplně jedno, že tu jsem, dělá bůh ví co s tou nánou a ani neví, jak moc mě to bolí.

,,děje se něco?" Vrátím se zpět do reality, kdy je Louis nepříjemně blízko mých rtů.,, Louisi promiň, ale tohle nechci..." odtáhnu se. ,, nechci tě políbit" mnu si spánek, není mi moc dobře. ,, i přes to, co tam dělají?" Namíří prstem na zeď, jelikož nejsem jediná, kdo ty otravné zvuky slyší.,, příjde mi, že tě ovládá Amelie" sklamaně poklesne rameny a vyhrbí se. ,, jak to myslíš Louisi?" ,, tak jak to je... je na tebe zlej, sama jsi to říkala, tak proč mu chceš být věrná, když teď píchá s nějakou jinou holkou v tvé přítomnosti?" Louisova slova mě zasáhla u srdce.

Asi má pravdu, proč chci být vůbec Harrymu věrná? Nejsem s ním a nikdy nebyla, nemiluje mě a nikdy nebude. Nemám jediný důvod odkopávat Louise k vůli takovému sobci jako je Harry Styles.

,, máš pravdu Louisi, já prostě... neměla jsem nikdy žádný vztah, nevím jak se mám chovat" uhnu pohledem na tmavou podlahu. ,, nevěřím ti. Taková hezká holka, že by nikdy v živote neměla kluka?" Pobaveně zakroutí hlavou. ,,ne, neměla" přiznám se. Louis najednou zvážní. ,, takže jsi i nikdy s nikým... nespala?" Viděla jsem na něm jak mu je tato otázka nepříjemná stejně jako mě. ,, přijde mi, že to všechny tak hrozně udivuje, i když nemám ponětí proč." Vysvětluju Louisovi tichým hlasem. Snažím se nevnímat postel, která neustále vrže. ,,promiň, blbá otázka, já vím... jen prostě to co mě napadne, automaticky řeknu." Narovná se. ,, v pořádku, tvá reakce je normální narozdíl od Harryho" upřímně se usměju. ,, jak reagoval Harry?" Louis se zaujmutě chytnul témata.

,, byl... naštvaný nebo překvapený? Já vlastně netuším..." přiznám. ,, nevím co je špatného na tom nemít v devatenácti kluka a nezažívat ty věci... víš které..." trapně se na Louise zadívám s vědomím, že to co povídám zůstane mezi námi. ,, jo jasně" uchechtne se. ,, a prostě... já nevím, nemám náladu asi toto téma zrovna rozebírat" prohrábnu si vlasy, které se ještě částečne lepily na mou vlhkou pokožku ze sprchy.

,, dobře, tak opustíme tohle téma"nakonec Louis řekne. ,,nemáš ještě hlad? Mohl bych něco připravit..." postaví se za umýslem zamířit do kuchyně. ,, vlastně mě napadlo, jestli bych nemohla něco připravit já" také se postavím. ,, vážně? Ehm... no jasně můžeš" překvapeně na mě zírá. ,, nebo vadí ti to?" Skousnu si nervózně spodní ret. ,, ne, samozřejmě, že ne, jen mě to překvapilo" při mluvení gestikuluje rukama. ,, jen se může v kuchyni objevit Harry" řekne, když už jsem na práhu dveří. Zarazím se, otočím se zpět na Louise. ,, jo, já vím... ale nemá mi co poroučet a ani nikomu ubližovat" nadzvednu ramena a sebejistě odkráčím. Harryho dveře obejdu velkým obloukem a zamířím do kuchyně plné špinavého nádobí. Musím se nad tím zamračit, protože v takové kuchyni nejde pořádně nic připravit. Vrhnu se na špinavé nádobí,linka se o pár minut později přímo leskne čistotou.