𝐋𝐨𝐯𝐞𝐥𝐲 ᵐ-ᵖʳᵉᵍ ✓

~1~

,, Vaše veličenstvo pan císař si vás volá " Vešel do Harryho prostorného pokoje sluha. Niall.

,, Můžete odejít už jdu." řekl chladně.

Harry se zvedl a šel do ložnice jeho rodičů, respektive otce. Matka zemřela.

Otevřel honosné a pozlacené dveře. Nikdy nepochopil proč si jeho otec zakládá na bohatství.

Vešel, zavřel dveře a zůstal u nich stát.
Jeho otec, císař, se na něho kouknul a z postele mu začal vysvětlovat proč si ho zavolal.

,, Harry víš že mi tady už moc času nezbývá, proto chci aby si se stal císařem místo mě. Jediná podmínka je ze si musíš najít manžela, aby si zachoval rod. Nejlépe by se hodil Louis Tomlinson ten princ ze Severu. Mají rozlehlá území, které by se nám hodila. "

,,To snad nemyslíš vážně." rozčílil se Harry.
,, Je to Seveřan a podle toho co se o tom princovi mluví je nevychovaný a barbarský! "

,, Buď si ho vezmeš nebo se nestaneš císařem!" křikl a rozkašlal se.
,, Omlouvám se, ale nemůžu " Harrymu to bylo přímo nechutné.

,, Je to moje poslední přání" Využil císař svého ne moc dlouhého žití.
Harry si povzdechl,, Dobře."
_

Hned druhé ráno Císařství Přímořské poslalo tento domluvený dopis království Severu.

_

Mezitím co si Louisův otec četl dopis a hroutil se nad tím, kam má svého syna poslat se Louis nadměrně bavil.

Louis se proháněl na svém bílém koni zasněženou krajinou a střílel přemnožené kance.

Jel svoji oblíbenou cestou, kterou moc lidí neznalo a cítil jak mu pomalu mrznou prsty u nohou.

Jeho kůň, Orion, byl jeho nejlepším přítelem. Měl ho už od mala, vlastně spole vyrostly.

Rychle cválal a natahoval luk, aby střelil dalšího kance. To, že na svých zádech nenašel další šíp mu připomnělo to, jak je pozdě.

Po zasněžených úpatích skal jel zpět na hrad jeho rodiny.

Hned jak se vrátil do hradu se chtěl omluvit a už jít spát, to mu však překazil otec.

,, Synu? " zavolal král, sedící u stolu svého syna za zády.
,, Jsem tady otče, promiň, že jsem se zdržel, ale neuvědomil jsem si, že je tak pozdě." omluvil se Louis.

,, To je v pořádku. Musím ti něco dát pojď sem. " řekl a natáhl k svému synovi ruku z dopisem.

Louis is ho hned otevřel a nemohl uvěřit vlastním očím.

,, Já si ho nevezmu! " křikl po přečtení dopisu. Se slzami na krajínku.

,, Je mi jedno co si myslíš! Vezmeš si ho a tečka!"
,, Ne"
,, Ano. Pokud nechceš vést válku s největší mocností tohoto věku. "

Na to už Louis nic neodpověděl a odešel do svého pokoje.

Nechápal to, prostě proč?
To si jejich císař nemůže najít někoho jiného?
Začal zkoumat svůj pokoj. Přeci jen, toto je asi jeden z jeho posledních dnů tady.
_

,,Musíš si sbalit. " vytáhl Louisův otec ráno kufr a začal tam házet věci, zatím co Louis ležel na posteli a kýval hlavou na znak nesouhlasu.
,, Prosím " Zašeptal.
,, Louis musíš" a obejmul ho,, budeš mi chybět"

Jejich poslední rodinná snídaně když jsou spolu. Všichni se s Louisem loučili a byli smutní, avšak s ním do přístavu šla jen jeho matka.

,, Mám tě ráda " řekla se slzami v očích.
,, Já tebe taky" obejmuli se a jeho matka to nevydržela a upustila pár slz.

Louis nastoupil na loď, která ho vezme z domova. Naposledy se na něj podíval a nechal slzy přetékat přes okraj.

Cesta trvala dohromady 4 dny a všichni na lodi si první den mysleli že umrznou. Louis zjistil že námořníci jsou skvělí společníci.

Škoda že v přístavu se jejich cesty rozdělí a on je už nejspíš nikdy neuvidí.