𝐋𝐨𝐯𝐞𝐥𝐲 ᵐ-ᵖʳᵉᵍ ✓

~13~

,, Nejsem tu, abych s tebou spal. " vysvětlil Harry.
Nad čímž se Louis zamračil.,, Proč tedy?" nechápal.
,, Jsi můj manžel a chci tě poznat, být s tebou. " Zašeptal mu Harry do ucha.
,, Co?" pořád nechápal.
,, Co na tom nechápeš? " Usmál se mile Harry.

Svou masku tvrdého vladaře sundává jen před svým nejlepším přítelem,
Kterého zná od malička. Nikomu jinému tolik nedůvěřuje. Když sundá masku je milý a jdou vidět jeho city a kdo by chtěl za panovníka nějakou bábovku.

A teď ikdyž se s Louisem skoro vůbec nezná je odhodlaný to změnit.
Přeci budou spolu už dokonce života a taky to Harryho k Louisovi táhne.

Bylo to strašně divné. Jakoby Louisovi slzy Harrymu ukázali, že si Louis zaslouží šanci.

Harry natáhl ruku a začal hladit Louisovi tváře a proklínal se za to, že místo toho, aby tady pro něj byl odjel pryč.
Bylo vidět, že je Louis celý napjatý, proto se Harry snažil odvést hovor jinam.

Po chvilce, co modrá ztrácela v zelené a zelená v modré se Harry otočil na noční stolek a usmál se nad knížkami, které tam leželi.

,, Rád čteš? " zeptal se ho.
,, Ano, moje oblíbená je Romeo a Julie. U nás taková není, doufám, že nevadí když jsem si ji odtud vzal." Omluvil se Louis a svůj pohled zaměřil na své prsty.

,, Ne, proč by to vadilo? Je dobré číst knihy. Kdybys chtěl já si své oblíbené nechávám v pokoji. Můžež si je klidně kdykoliv půjčit." navrhl mu Harry.
Najednou se zvedl plně na nohy, přešel k Louisovi a podal mu ruce.

,, Pojď něco ti ukáží." vysvětlil Harry a Louis ho nejistě za ruce chytl, abyste vyzvedl nahoru. Jakmile normálně stal své ruce stáhl za záda.

Vyšli z pokoje na dlouhou bílou chodbu.

,, Kam jdeme? " vyzvídal Louis.
,, Neřeknu bude to překvapení. " Usmál se Harry.
,, Nemám rád překvapení." zamumlal Louis, zatím co se snažil dohonit Harryho, měl strašně dlouhé nohy.

Asi po deseti minutách, kdy Louis obdivoval obrazy a málem se ztratil, Harry ho vedl bílými chodbami až vyšli ven z paláce.

,, Proč jsme venku?" zeptal se Louis.
,, Protože stáje v paláci nemáme."
Odpověděl s úsměvem a protože jsem neviděl ani na krok mi podal ruku.

Louis

Já chvíli zaváhal. Každý jeho dotyk mě bolí, protože mě nikdy nebude milovat, ale přitom mě každý jeho dotyk zklidňuje protože ho miluji já.

Nakonec jsem neodolal pokušení a jeho ruku lehce chytl. Má ji tak strašně velikou. Nádhernou. Moje ruka do té jeho skvěle pasuje.

On mi mou ruku vzal pevné, avšak ne tak, aby mě to bolelo.
Šli jsme beze slova po nádvoří až ke stájím.

,, Jakého koně chceš? " Zašeptal mi do ucha a já se rozechvěl.
,, Můžeme-můžeme jet na jednom." šeptl jsem a zklopil hlavu k zemi.

,, Ano, ano to můžeme." slyšel jsem v jeho hlase úsměv.

Bez zaváhání mě chytl za boky a vysadil na koně.
,, V pořádku?" zeptal se.
,, V nejlepším" odpověděl jsem.
Jeho ruka mě posunula více dopředu a po chvíli jsem cítil jeho svalnatou hruď na mých malých zádech.

V tichosti jsme tam seděli a já nasával jeho vůní a podvědomě se o jeho hruď opřel.

Bylo to tak příjemné.

Najednou jsme se rychle rozjeli a náš kůň cválal pryč od paláce.

,, Pořád mi neřekneš kam jedeme? " zeptal jsem se ho.
,, Ne, ale bude se ti to líbit." odpověděl.

Jeli jsme asi deset minut a my zastavili.
Slezl s koně a pomohl mi tak, že mě chytil za boky a jako bych nic nevážil položil na zem.

Když jsem se otočil nevěřil jsem svým očím.

______________________________________

Vím, že je to divný, ty Harryho nálady a jak jednou nemám ho rád a podruhé mám ho rád, ale budem dělat, že je to v pohodě jo?

Doufám, že nevadí a děkuji všem co si tenhle příběh čtou ❤️❤️