Dream job [MadaNaru, ItaNaru, SasuNaru] ✓

Odpovědi

Naruto strnule seděl, v duchu děkuje všem možným a nemožným bohům všech náboženských skupin za to, že ty strašné otázky už konečně přestaly. Rozhozeně se podrbal na spánku a zapřemýšlel se, jestli se už někdy cítil tak strašně trapně jako dnes. Několik vteřin nad tou otázkou přemítal, než v mysli pomyslně zavrtěl hlavou. Ne, tohle pro něj byla vážně novinka.

Pokusil se trochu uvolnit, opřel se o opěradlo židle a uvelebil se, aby tak odlehčil všem svým krčním a zádovým svalům, které měl do té doby podvědomě silně strnulé a stažené. A ta nervozita mu na zdravotním stavu taky moc nepřidala. Uložil si do paměti, aby se později zeptal, kde přesně je koupelna a doufal v to, že budou mít pořádně velkou vanu, aby si dal dlouhou, horkou koupel a dostatečně se uvolnil.

"Nuže?" pobídl ho Madara ve snaze zjistit, jestli má ten mladý muž také něco na srdci.

Naruto se kousl do rtu. Svým způsobem pár otázek měl. Měl sto chutí na ně začít hulákat, jestli si přijdou dostatečně psychicky zdraví a v pořádku, když po něm chtějí vědět takhle moc osobní věci, když se jej ptají, jak je na tom s jednotlivými sexuálními praktikami, a o tom pochybném incestním plánu, že s ním dají čtyřku, raději ani nemluvě! Bylo mu ale jasné, že tím by si k získání této pozice moc nepomohl, a tak raději spolkl všechny rozzuřené poznámky a chuť ztropit hysterickou scénu, a vážně se zamyslel, co by ho zajímalo.

Už na pohovoru a poté při čtení smlouvy se dozvěděl poměrně dost věcí, které musel plnit a všechny podmínky. Dokonce tam bylo napsáno i něco o tom, kdy přesně si může vzít volno a udělat si den jen pro sebe.

Několikrát zamrkal, než nakonec kývl a pak se na malý moment podíval na každého z nich. "Vím, že jednou za dva týdny o víkend mám volno a že vám mám odevzdat svůj rozvrh, abyste mohli sestavit vlastní rozvrh, kdy mě budete potřebovat, ale co když... Co když třeba dostaneme nějaký školní projekt a já nebudu moci nastoupit na směnu? Co když budu mít práci v týmu a budu si sem muset přivést nějakého spolužáka? A co vlastní milostný vztahy? Můžu během doby trvání naší smlouvy vůbec randit?" zeptal se nakonec na několik věcí, které jej napadly.

-

,,Nuže," ujal se slova opět nejstarší muž v čele, ,,jelikož je tvoje maturitní vysvědčení, dá se říci, ještě mokré, protože před chvílí vyjelo z tiskárny, tak bych si prozatím s nějakým školním rozvrhem vůbec nelámal hlavu. Věci týkající se školy bych řešil až v době, kdy by to bylo aktuální. A co se týče milostných vztahů," odmlčel se a přes jeho tvář přejel povýšený úšklebek.

,,Když na to budeš mít dostatek síly, klidně si randi," doplnil jej Sasuke a zacukal obočím.

,,D-dostatek s-síly?" kníknul blondýnek trochu zmateně.

,,Řekněme, že zvládnout nás tři bude dost vyčerpávající," ozval se Itachi, ,,takže když budeš mít potom dostatek síly a hlavně chuť navozovat si vlastní soukromé vztahy, nikdo ti nebrání."

Oni mají ty odpovědi snad nacvičený, ttebayo. Není možný, aby za sebe takhle dokončovali věty, pomyslel si trochu vyděšeně blondýnek, když si představil, jak spolu ti tři někde sedí a trénují si různé odpovědi na otázky, které by jim mohli adepti na zaměstnání podávat.

Upřímně si vůbec nedokázal představit, jak to tady mezi nimi bude fungovat. Pracovní nabídka to byla opravdu sakra moc lákavá a pochyboval by, že by našel lepší nebo aspoň konkurující normální zaměstnání, kde by se za prvé vůbec nestrhal, měl dostatek volného času a s penězi si nemusel lámat hlavu.

Nic lepšího neseženu... Nemůžou přece bejt tak úchylný, jak se zdají. Třeba mě chtějí jenom trochu postrašit a vyzkoušet si mě, jestli o tu práci mám vážně zájem. Možná to takhle dělají u každého, přemítal roztěkaně v duchu.

Už po několikáté si v duchu musel přiznat, že každý z těch tří vypadal opravdu k nakousnutí, nehledě na to, kolik jim bylo. Proto jej trochu zaráželo, jak je možné, že si ani jeden nedokáže najít normální vztah, ať už s ženou nebo s mužem.

Že by byl každý až tak specificky náročný na to, že jim jejich partneři prostě nestačili? Jak mám ale zvládnout tři chlapi, ttebayo? To můj zadek nezvládne!

,,Nějaké další otázky?" vyzval jej opět Madara se zaujetím.

,,Uhm... J-jak t-třeba může vypadat m-můj prac-ovní den?" zeptal se, i když se upřímně už předem bál jakékoliv odpovědi.

-

Tentokrát se slova ujal nejmladší z nich. Naklonil se, opřel se lokty o jídelní stůl a bledé prsty propletl do sebe. Ve tváři se mu objevil pobavený úšklebek. Nemohl si pomoct, ale vážně se mu líbilo, jak moc z nich a z jejich otázek byl ten sladký plavovlásek v rozpacích. Tohle bylo to, co vždycky miloval ze všeho nejvíc. Jak se před nimi jejich zaměstnanci krčili a třásli strachy. Bylo mu úplně jasné, že si ten kluk musel v hloubi duše myslet, že jsou jenom banda perverzních úchylů, ale bylo mu to jedno.

V tomhle byl spíš po svém strýci, než aby sdílel pocity se starším bratrem. Itachi si jejich netradiční způsob života sice taky užíval, ale čím byl starší, tím víc předsudků měl a tím víc kritizoval to, jak žili. Nebyla s ním už skoro vůbec žádná zábava!

"No, jelikož do školy budeš nastupovat až za několik týdnů, protože předpokládám, že ses kvůli absenci financí hlásil až na druhé kolo-"

Naruto se na židli nepříjemně ošil. Nebyl na to vůbec pyšný, ale co jiného se dalo dělat? Nemohl si přece podat přihlášku dřív, než měl jistou práci! A tihle tři navíc nabízeli tak vysoký plat, že si bude moct žít jako v bavlnce!

"-tak se spolu zatím můžeme dohodnout dvěma způsoby. Jelikož máš ještě prázdniny, máš spoustu volného času. Bude teda na tobě, jestli nám budeš přístupný každý den alespoň na několik hodin, nebo si určíš tři dny, jeden pro každého z nás, kdy se nám budeš věnovat."

Barva v světlovláskově obličeji se z jasně rudé, typické pro raka, změnila na odstín podobný mrtvole. Kousl se do rtu a měl chuť nesouhlasně zasténat. Tak nějak si představoval, že zbytek docela teplého srpna a září stráví společně strávenými dny s přáteli, nebo třeba na nějakém koupališti s tím, že po večerech si zahraje nějakou tu onlajnovku. No, jak to tak vypadalo, tak se dost šeredně spletl.

"A-a co až n-nastoupím do školy?"

"To, že nám máš dát svůj rozvrh, až ho budeš mít, sis asi už přečetl v podkladech. My tři se následně na to v kombinaci s našimi vlastními pracemi a povinnostmi dohodneme, kdo tě v jaký den zrovna bude potřebovat. Ale tak pro příklad," začal protentokrát vysvětloval Madara a v očích se mu lišácky zablesklo, "když budeš mít v pondělí školu dejme tomu do jedné, cesta skrz město ti zabere půl hodiny. Doma budeš mít hodinu na to, aby ses dal dohromady, najedl se a odpočinul. A pak už bude čas na to, aby sis oblékl svůj pracovní úbor, zaklepal na dveře jednoho z nás a my ti řekneme, co zrovna potřebujeme uklidit, zařídit, nebo jak to zrovna potřebujeme udělat."

Když spatřil, jak sebou blondýn při jeho posledních slovech vylekaně škubl, pobaveně se ušklíbnul. "Je ještě něco, co by sis přál vědět, nebo můžu zavolat sluhy, aby donesli oběd a ty ses mohl co nejrychleji vrhnout do práce?" zeptal se.

"J-jasně... Klidně se můžem najíst...," vydechl nevěřícně Naruto a v hloubi duše zadoufal, že mu zaskočí sousto a že se udusí.

Tohle byl teda vážně nářez!

Zdravíme.

Dneska byla řada na Narutovi, aby dostal své vytoužené odpovědi. Moc nadšený z toho popravdě ale není. Tedy alespoň na rozdíl od těch tří, kteří vypadají, že se opravdu dobře baví.

Teď už mu zbývá, užít si oběd, než se půjde převléknout do nového pracovního úboru a odkráčí na první směnu :3

Moc děkujeme za komentáře a hvězdičky u minulé kapitoly :3 jsme nadšené, jak se vám povídka všem líbí :3

Vaše Naruko & Majo