Neighbors [Larry Stylinson] (Cz) ✔︎

🍌8.𝓀𝒶𝓅𝒾𝓉ℴ𝓁𝒶🍌

Harry

Maličký :  Kolikrát ti mám doprdele říkat, že nejsem žádnej maličký? Aby jsi věděl, tak jsem docela vysoký. To tvoje ego bych vážně chtěl mít. Zas tak hezký být určitě nemůžeš. Hey řekni mi aspoň tohle, když už nic jiného, zmetku.

On a vysoký? Vyprskl jsem smíchy. Však je tak o 2 hlavy menší jak já a on mi tu tvrdí, jak se vysoký? Bože.

Není nějak sprostý? Však já bych to z něj vyšukal. Tvrdě vyšukal. Vyšukal bych mu mozek z hlavy. Nepamatoval by si ani svoje jméno. Och Joo.

Já mu dám, že zas tak hezký být nemůžu! Nedávno jsem byl v top 1O hot muži na světě a byl jsem třetí,tak asi musím být hezký a sexy no ne? Já si to nevymyslel.

Zmetku? Tak ten si ještě zažije peklo. Jendou mu to spočítám, hošánkovi. Ten se ještě bude divit, ale hlavně bude litovat, že mě takhle buňce někdy nazval.

Já: Nevztekej se a nebuď sprostý, maličký. Nejsi vysoký. Věř mi, že můžu😏. Neřeknu ti to a nejsem zmetek 😑.

Odepsal jsem mu a čekal, co odepíše, když však po víc jak půl hodině neodepsal, tak jsem usoudil, že nejspíš už spí, nebo si se mnou nechce psát, a tak jsem to taky zabalil a šel spát.

~~

Ráno mě probudila příchozí zpráva. Bože. Já. Jsem. Takovej. Nehoráznej. Debil. Že. Jsem. Si . Zapomněl. Vypnout. Zvuk.

Nasraně jsem popadl mobil, abych zjistil, který kokot mi právě někdo v 6 ráno píše a abych ho mohl pořádně sprdnout, protože když už mám to volno, tak bych se rád kurva vyspal. Já vím, že jsem milý.

Maličký: Můžu se vztekat a můžu být sprostý. Nikdo opakuji NIKDO mi to nemůže zakázat, protože nemám svého Daddyho. Jsem vysoký! To bych rád věřil, ale dokud nemám důkaz, tak bohužel. Jsi zmetek, když mi nechceš nic říct.

Tak v tom případě je to v pořádku. Jen mi vrtá hlavou jedna jediná věc. Proč kurva stává v 6 ráno? Ono je vlastně pondělí no jo já zapomněl, tak to potom jo a já se lekl, že není normální.

Počkat! Vážně napsal, že nemá svého Daddyho? Je to nějaká nabídka, nebo co? Pokud ano, tak přijímám!

Já: Zlato, klidni se. Nekřič. Křičet můžeš , až když ti budu šukat mozek z hlavy. Do té doby ne. Šetři hlasivky. Budeš je potřebovat. To má být nabídka? Nejsi vysoký. Ccccccccccc. Jak rád bych ti teď pořádně naplácal, aby jsi věděl, že nemáš zlobit.

Maličký: Nejsem. Žádný. Tvoje. Zlato! Kurva! Jsi úchyl, však jsem to říkal. Kdyby jo? Tak pojď. Jsem zlobivý. Zlobil bych i kdyby jsi mi naplácal.

Já mu dám, že jsem ÚCHYL!!

Já: Ale už. Přestaň mluvit sprostě!! Nejsem úchyl jen muž, co má taky své potřeby. Tak přijímám!! Nejdu. Jdu spát. Na to bude ještě času až budeš můj. Tak bych použil něco účinnějšího 😏.

Jo možná jsem úchyl, ale jenom trošilililililililililililililililinku.

Maličký: Jenže to nabídka nebyla, takže smůla 😇.  Já někdy budu tvůj? A co?

Já mu asi jednou zakroutim krkem.

Já: Chceš mě naštvat, nebo o co se tady jako snažíš, maličký? Ano budeš můj! To poznáš. Neboj😏. Už se na to těším.

Maličký: Já se nesnažím vůbec o nic. Nebudu tvůj, když mi ani nechceš říct kdo jsi. Nepoznám. Těšit se můžeš. Rád bych si s tebou povídal, ale bohužel musím do práce a tam úplně nemůžu být na mobilu, takže čau.

Já: No vypadá to, že se mě snažíš naštvat. Budeš můj, zlato. Budeš ještě prosit o to, abys mohl být můj. Poznáš. Ale, zlato. Jj. Ahoj. Užij si to.

Odepsal jsem a následně odložil mobil zpět na noční stolek a zavrtal hlavu do peřin. Jsem úplně mrtvý. Potřebuji spánek. Kurva.

~~

Uběhl týden a já právě teď mířím ve skvěle padnoucím obleku do firmy, kde pro mě má Liam nějaké překvapení. To by mě zajímalo, co ten matla zase vymyslel.

" Dobrý den, Pane Stylesi" ozvala se žena na recepci.

" Dobře ráno, Slečno Blacková" pozdravil jsem jí, nastoupil do výtahu a vyjel do nejvyššího patra, kde jsem vystoupil a kráčel si to do své kanceláře.

" Tady jsi Harolde" uslyšel jsem za sebou Liamův hlas. Asi ho zabiju za toho Harolda.

" No jsem tady, kde jinde bych asi měl být?" Zahudral jsem. Zdržuje mě od práce, které nejspíš bude požehnaně. Doprdele. Já. Nechci!!

" Ty máš náladu." Protočil očima. Říkám vám, že kdyby to nebyl můj kámoš, tak dostane přes hubu a vyhazov.

" Jaké máš pro mě překvapení?" Zeptal jsem se otráveně. Chci ten jeho výmysl vědět, co nejdříve.

" Ten já tebe čeká v kanceláři, která je propojená s tou tvojí " zazubil se na mě Payne. Bože. Však už mi říkal, že mi sehnal asistenta i jak vypadá.

Oba dva jsme vešli do mojí kanceláře, kde se na stole válely dva štosy papírů. Super, tak dnes tu nejspíš budu až do večeřa. Co víc si přát.

Liam zaťukal na dveře do kanceláře, ve které by měl být můj asistent. Jsem na něho docela zvědavý, když o něm Liam, tak básnil.

" Dále" ozval se hlas za dveřmi a my oba vstoupili. No. To. Si. Ze. Mě. Asi. Děláte. Prdel. Doprdele.

" Pane Tomlinsone, kdy mi hodláte vrátit ty banány?" Zeptal jsem se a brunet konečně vzhlédl. Vykuleně se na mě podíval. Uchechtl jsem se.

" Říkal jsem, že vám je MOŽNÁ, opakují MOŽNÁ vrátím, takže nevím, Pane Stylesi" zaculil se jako sluníčko. Bože.

Liam přeskakoval pohledem z jednoho na druhého a vypadal celkem zmateně, celkem dost. Musel jsem se zasmát.

" Může mi tohle někdo vysvětlit?" Dožadoval se vysvětlení. Zatímco já jsem se usmíval.

" Pan Tomlinson, koupil být, který jste původně měli kupovat vy" vysvětlil jsem.

" Aha. A ty banány?" Zeptal se.

" Potřeboval jsem banány, ale neměl jsem je, a tak mi Niall napsal ať zaklepu na protější dveře, že tam banány budou. Takže tak" vysvětlil Louis.

" Každopádně Harry, tohle je tvůj nový asistent" ukázal na Louise. Bože, dělá jako bych byl úplně debilní.

" No nic. Já vás tu nechám. Musím letět. Mám hodně práce. Zatím ahoj" a už ho nebylo.

" Byl bych rád, Pane Tomlinsone, aby jste mi ty banány vrátil" obrátil jsem se na Louise, který seděl u stolu, ale jakmile jsem na něho promluvil, tak vstal.

" Ale, Pane Stylesi, vážně vám budou chybět tři banány?" Přiblížil se. Co to dělá? Pořád se přibližoval. Ale musím říct, že byl v tom obleku sexy. Bože. Je to můj asistent. Má mi pomáhat. Není tu od toho, abych ho šukal. I když je to i můj soused a toho klátit můžu, takže budeme dělat, že je to jenom můj soused.

Užijte si čtení ❤️